Glass

Nějak nechápu, proč Shyamalan vlastně natočil tento emocí prostý recyklát, který dějově navazuje na jeho starší (a celkem ceněná) díla Vyvolený (2000) a Rozpolcený (2016), protože tady už režisér jen mlátí prázdnou filmovou slámu a nenabízí vůbec nic nového. Neskutečně dlouhá prázdnota, kterou drží nad odpadem jen výborný herecký výkon Jamese McAvoye (např. Willis úplně do počtu). Někdy se stává, že i dvouhodinovou nudu vytáhne nahoru alespoň strhující závěr, ale tady se nepovedlo zhola nic (naopak, ti lidé zírající šokovaně do mobilů, mě na konci spíš nechtěně rozesmívali, stejně jako některá moudra o poznání vesmíru). Obrovské zklamání a dosud nejslabší snímek Shyamalana, který po jednom kroku vpřed, udělal zase dva vzad. (27.12.2019)

// Kreativní proces u psaní scénáře k tomuhle filmu si představuji asi tak, že Shyamalan po nečekaném úspěchu Split začal radostně mlátit hlavou o klávesnici dokud mu někdo neřekl dost, na víc stránek stejně nemáme rozpočet. Druhá polovina filmu je v podstatě tak špatná, až začnete chvíli pochybovat nad tím, jestli jste se sami náhodou neocitli v nějaké pochybné cvokárně. 2/10 (16.01.2019)

Říkal jsem si, že Amíci zase jednou podstřelují, ale oni ještě přestřelili. Skleněný totiž není ani veleprůměrné drama, nýbrž dvouhodinové trápení, v němž se hrstka marných postav motá v nejhůř střeženém blázinci na světě. Vyvolený je pro mě pecka a Rozpolcený není o moc pozadu. Tady se ale spadlo do natahovaného bahýnka bez napětí a smyslu, které v roce 2018 absolutně nejde obhájit. Jako by Shymalan znovu ztratil cit a produkující Blum měl nějaké zatmění mysli. Jejich komentář superhrdinského žánru totiž nabízí jen šroubované dialogy, WTF zvraty a spoustu důvodů k předstírání, že tahle crossoverová marnost nikdy nevznikla. (16.01.2019)

Možnost vidět znovu Anyu Taylor-Joy byla fajn a obsazení celkově mě hodně bavilo (Samuel L. Jackson nemá chybu, James McAvoy taktéž, u Willise už jsem takový dojem neměl, ale i tak mi zde nevadil). Ten debilní závěr to ale celé totálně zabil a umíral jsem u toho trapností. Celkově ten film vnímám rozpačitě a přišel mi dost násilně naroubovaný na předchozí dva filmy - a z tohoto pohledu mi přijde vlastně tak nějak zbytečný. (17.01.2019)

M. Night Shyamalan se při tvorbě Skleněného zřejmě držel zásad Cimrmanovy frustrační kompozice. Ze začátku se mi líbilo rozvíjení postav otce a syna z Vyvoleného a jejich spolupráce byla něčím, co bych rád sledoval po zbytek filmu. Bohužel jakmile se děj přesune do psychiatrické léčebny, jede to už jen na komorní vlně zlověstného konverzování a nastavování idiotského finále. Připadá mi, že Shyamalan se chtěl trochu povozit na aktuální komiksové vlně a zároveň ji svým osobitým způsobem poplivat. To rozuzlení v tomto snímku je opravdu jako facka divákům jak komiksových filmů, tak i vyloženě fanouškům právě Vyvoleného - tohle si snad žádný z nich nepřál. Tak nějak si myslím, že to celé raději mělo zůstat jen u Willisova camea v Rozpolceném. (07.04.2019)