Réžia:
David LeanKamera:
Freddie YoungHudba:
Maurice JarreHrajú:
Peter O'Toole, Alec Guinness, Anthony Quinn, Jack Hawkins, Omar Sharif, José Ferrer, Anthony Quayle, Claude Rains, Arthur Kennedy, Donald Wolfit, I.S. Johar (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Výpravný filmový epos je príbehom britského dôstojníka, diplomata a archeológa, ktorému sa počas 1. svetovej vojny podarilo zjednotiť arabské kmene v boji proti Osmanskej ríši. Legendárny dobrodružný veľkofilm s hviezdnym obsadením získal sedem Oscarov vrátane Oscara za najlepší film. (RTVS)
Videá (1)
Recenzie (456)
Přeslavný bratříček všech velkofilmů starého Hollywoodu. Co do nákladnosti realizace se tomuto filmu může vyrovnat opravdu jen málo filmů (namátkou snad jen stěžejní „sandálové“ velkofilmy 50. a 60.let typu Wylerův ´Ben-Hur´, nebo Bondarčukova epopej ´Vojna a mír´, či Leanův ´Doktor Živago´). Na režisérské sesli seděl David Lean, největší mistr nákladných monstrprodukcí. Steven Spielberg označil tento film slovy „Zázrak filmu“, což je, navzdory ne tak působivé poslední třetině, kde se již spíše politikaří, myslím přesné. Díky bohu za pečlivé digitální restaurace. Širokoúhlá projekce v mém oblíbeném kině Hvězda v rámci LFŠ, s přepečlivě vyčištěným obrazem, patřil mezi zážitky extatické. Žádný film nemá tak působivé pouštní scenérie, výprava je přímo bezprecedentní (logistika a zajištění celé akce musela být neskutečná) a ta nádherná Jarrého hudba! Peter O´Toole pak Lawrence obdařil umanutostí, sveřepostí až fanatismem, díky čemuž je ta postava tak životná, plastická a tím pádem zajímavá. A film, ve kterém se nevyskytuje ani jedna ženská postava, se dnes také jen tak nevidí :o) ()
První půle, alias Lawrence chrabrý a nespoutaný, je po všech stránkách úchvatná. Ta druhá, alias Lawrence zlomený a pochybující, už o něco slabší. I přes menší projevy zubu času (zvuk, místy silně afektované herectví) jde však o dílo, které zaslouženě patří do základní výbavy filmového nadšence. Kde by byla Hvězdná brána či David z Promethea, nebýt tohohle filmu... ()
Velkolepé, obrovské, nádherné, ale příliš ploché a neobjektivní. Lawrence z Arábie jak v jednom dokumentu bylo řečeno je člověkem, kterého vytvořil tisk. On byl stvořen, aby něco změnil a pomohl Anglii v jejich velkém tažení za poražení Turků. On obětoval vše, aby splnil svůj úkol a dokonce se i obětoval. Film vypráví jeho příběh neskutečně obsáhle a je opravdu rozvleklý. Až moc, ale pochází z doby, kdy obrovská stopáž nebyla až takový problém. Ona bájná velkolepost a určitě i cena za natočení museli být někde vidět a kde víc by to diváky okouzlilo než na délce a obrovském časovém prostoru, který film pokrývá? Už jen kvůli Peteru O´Toolovi rozhodně stojí za shlédnutí a poznáte aspoň jednoho muže, o kterém se nevypráví v dějepise a který by bez šikovného novináře nikdy nebyl slavný. ()
Myslím, že si můžem na rovinu přiznat, že 3 a 1/2 hodiny je skutečně hodně. A musel by přijít nějaký zázrak z nebes, aby se mi poštěstilo, že bych se za tu dobu nenudil. Naštěstí Lawrence byl člověk vskutku pozoruhodný, takže se dá tím filmem prokoukat, a to i s naprostou absencí něžného pohlaví. Bohužel se budu muset vtělit do té hnusné role člověka, který vám už konečně dnes musí říct, že za tím filmem se žádný zázrak neskrývá. Ano tehdy, kdy se psal rok 1962 a lidé byli zvyklí převážně na trošku jiné filmy, tehdy věřím, že to mohl být skutečně velkolepý trhák, který by rozhodně pohltil i mě. Bohužel dnes v roce, tuším že, 2011 musím konstatovat, že jsou krásnější věci na světě než se něco přes 2 hodiny dívat, jak partička Arabů jede na svých velbloudech pouští. Herecké výkony, kostýmy a snad i efekty jsou vzhledem k době vzniku určitě úchvatné. I ta hudba se mi líbila. Ovšem film je strašně jednotvárný a nikdo mi nenamluví, že se to nedalo zkrátit. Minimálně v těch pouštních promenádách bych stříhal, stříhal a stříhal až by nůžky byly tupé. Na druhou stranu jsem zase potěšen, že moje znalosti byly rozšířeny a hlavně, že jsem se konečně dověděl, kdo byl tak hodný a obstaral Arabům zbraně a především výbušniny, které ve jménu Aláha, tak zručně dodnes využívají. Moje hodnocení nemůže být nižší než 2*, protože to mám schované pro nejrůznější Twilighty a jím podobné záležitosti. Tento film mě navíc chvílemi dokázal i bavit. ()
Co říct, abych zbytečně neopakoval? Že je to skvělý film? Nádherná výprava? Výborné herecké výkony? Nebo že mě ty čtyři hodiny vůbec nenudily? (Což v případě třeba prodlouženého Tance s vlky docela dost). Je to bravurně natočený film, jak by ne, vždyť jen filmování trvalo tvůrcům celé DVA roky!! Ani po čtyřiceti letech neztratil nic na své přitažlivosti a ani po čtyřech hodinách se vám nebude zdát dost dlouhý. O'Toole předvádí asi jednu ze svých nejlepších hereckých kreací, vlastně jednu z mnoha svých skvělých postav. O'Toole totiž Lawrence nehrál, on se jím stal. Při filmování chodil oblečený jako Lawrence, stýkal se s lidmi, s jakými se stýkal i on a samozřejmě taky opravdu hodně pil. Je to sranda, Marlon Brando myslím odmítl hrát Lawrence. Chyba pro branda, ale ne pro nás. Takhle totiž bude O'Toole nesmrtelný stejně jako jeho Lawrence. Velkofilm, který zůstal skutečným pravým velkofilmem i v dnešní záplavě trikově náročných spektáklů a v oblasti příběhu je ještě dalekosáhle předhání. ()
Galéria (224)
Fotka © Columbia Pictures
Zaujímavosti (68)
- Někteří vojáci jsou „hráni“ skutečnými vojáky. Byli do filmu „zapůjčeni“ jordánským králem Husajnem. (Kulmon)
- Film vznikl v letech, kdy kinematografie reagovala na výzvu televize zavedením širokoúhlých formátů a monumentální výpravou. Při premiéře měl Lawrence z Arábie 222 minut, ovšem krátce poté byl na naléhání distributora zkrácen o 20 minut a při druhém uvedení do kin v roce 1971 o dalších 15 minut. Po dlouholeté rekonstrukci producenta Roberta A. Harrise s pomocí samotného režiséra Davida Leana, střihačky Anne V. Coates a některých původních herců, nezbytných pro dodatečné postsynchrony, mohl být po 27 letech uveden definitivní režisérský sestřih filmu u příležitosti zahájení festivalu v Cannes roku 1989. (SeanBean)
- O svém životě sepsal T. E. Lawrence knihu „Seven Pillars of Wisdom“ doplněnou „Revolt in the Desert“. První knihu však odmítal uveřejnit a četlo ji za jeho života pouze 120 lidí. Vydána byla až po jeho smrti. (Kulmon)
Reklama