Dobrá smrť

O čom je Dobrá smrť a kam celý naratív smeruje je tak nejak jasné asi každému, kto sa na film chce vypraviť do kina. Tie klady vážne nie sú v prekvapeniach, ale skôr v samotných protagonistoch a ich pohľadu na vec, respektíve na život, pretože ako vieme, život je jeden z najťažsích...a vyzerá to tak, že aj smrť. Jadrom je samozrejme Janette a jej rozhodnutie absolvovať odchod zo sveta pomocou eutanázie, ale bez jej okolia, respektíve rodiny a zaujímavej, mimochodom veriacej vykonávateľky eutanázií niekde v Bazileji, by bol film iba polovičný. Prostredníctvom všetkých protagonistov tak dostávame hutný myšlienkový celok, kde ale nikto nikomu, vrátane režiséra smerom k divákom, nevtĺka žiadnu svoju pravdu do hlavy. (12.03.2019)

Touto cestou Vás oficiálne žiadam o asistenciu pri dobrovoľnej smrti. –––– Neobyčajný dokument na krajinu ako Slovensko a určite aj na krajinu, kde sa eutanázia môže vykonávať. V kratšej televíznej verzii som bol očividne o niečo ukrátený. Ale aj tak ma prekvapila prirodzenosť všetkých aktérov, absencia akéhokoľvek komentátora a vysvetľujúcich titulkov. Vyhnúť sa takýmto univerzálnym barličkám dokumentov určite nebolo jednoduché, ale podarilo sa. –––– Utrpenie a bolesť sú pre teba dobré. Je to Božia vôľa. A ty si povinný zomrieť vtedy, keď sa tak rozhodne Boh. Ani o sekundu skôr. – Ja v takého Boha neverím. (10.11.2019)

TOTO MÁ BYŤ SLOBODA? Je nesporné, že prakticky každý človek dnes môže spáchať samovraždu, ak chce. Nepotrebuje na to požehnání úřadů. Lenže v štátoch, kde je eutanázia legálna je riziko, že niekto rozhodne o vašej smrti napriek tomu, že vy budete chcieť žiť. Napr. jednoducho preto, že ste starý a váš pobyt v domove je pre vaše deti drahý. Konkrétne v Belgicku sú rodičia, ktorí nedali svoje dieťa s mozgovou obrnou na eutanáziu odsudzovaní okoloidúcimi ako necitliví, pričom obrna vôbec nebolí, ani nie je smrteľná. A podľa slov lekára sa "eutanázia v Holandsku stala nepísanou dogmou, o ktorej sa nediskutuje". https://www.tvlux.sk/archiv/play/22732 EUTANÁZIA NA PRVÝ POHĽAD DÁVA JEDINCOVI KONTROLU NAD VLASTNOU SMRŤOU. V SKUTOČNOSTI JE TO ŠTÁT, KTO MÁ KONTROLU NAD EUTANÁZIOU A TÝM AJ SMRŤOU. (27.03.2020)

Dobrá smrt zachycuje eutanázii nikoli jako kontroverzní společenské téma, ale jako takřka procedurálně pojaté vztahové drama. Zprostředkovaná linie situací souvisí s rozhodnutím protagonistky Janette – britky trpící dědičnou svalovou dystrofií – zorganizovat si svůj odchod ze světa tak, aby její rozhodnutí nic nezvrátilo. Má stanovený plán, který s naprostým vnitřním klidem plní, zatímco divák je konfrontován s rodinnými situacemi, z jejichž emočního přetlaku mu dochází dech. Poslední výlet do Švýcarska po boku potomků, z nichž jednoho v budoucnu podobné rozhodování pravděpodobně nemine, však přirozeně směřuje k osvobozujícímu naplnění smyslu spojení „eu-thanasis“. Snímek nejde cestou syrové observace, která by z vnějšího pohledu konstatovala tragickou situaci ženy vyrovnávající se s nutností odejít nikoliv v intimním prostředí svého domova, ale ve vzdálené instituci. Jeho forma neustále, i za cenu odstupu a návodné emocionální podpory, vyvažuje divákem vnášenou úzkost z neúprosného přibližování smrti. Možnost hlubší identifikace s protagonistkou a jejím odlišným vnímáním stále bližšího cíle vlastního konání tak otevírají harmonicky komponované a náladové širokoúhlé záběry, u nichž se ani nechce věřit, že pocházejí z fotoaparátu. Obrazové pojetí na jednu stranu vytváří působivé vazby mezi postavou a prostředím opouštěného domova, jenž nabízí fascinující vizuální podněty a doklady naplněného života. Na druhou stranu estetizace eschatologických momentů upřednostňuje konstantní prožitek smiřlivého odcházení nad přenechávaným poselstvím a "aktivistickým" činem hrdinky, u níž se poslední věci člověka staly spíše vysilující logistickou operací. Co však zcela ozdbrojuje je neokázalá pokora tvůrců infiltrujících se do nejsoukromější sféry, o níž nejvýmluvněji svědčí důstojné zobrazení posledního Janettina okamžiku. (31.10.2018)

Velmi citlivě natočený dokument o něčem natolik kontroverzním, jako je pro většinu společnosti asistovaná sebevražda. Jistě, ve filmu je zmíněn i katolický pohled na věc: člověk má trpět tak dlouho, dokud Bůh neusoudí, že to už stačilo, a nepovolá ho k sobě. A nejspíš kvůli tomu se množství zemí, kde je legální eutanázie moc nezvyšuje. Bohužel jsem viděl jen o půl hodinu cenzurovanou verzi, což je o to víc na palici, že ČT byla jedním z koproducentů dokumentu. Ale před rokem jsem na film v kině nikde nenarazil. Takže další důkaz nezastupitelnosti kinodistribuce u nás? :-/ (10.12.2020)