Coco

Pixar se po case rozhodl zase jednou pro neco originalniho misto delani zbytecnejch pokracovani uspesnejch veci a vysledek je moc fajn. Pribeh je ocekavane na Pixar v pohode, samozrejme se obcas trochu moc tlaci na pilu ohledne nejakejch rodinnejch hodnot a konec je ultimatni dojak a zvraty se daj vicemene cekat, ale tak nejak to vubec nevadi a sem se to vlastne hodi. Navic celej dej skvele utika, podporenej jeste perfektnima pisnickama a skvelou vizualni strankou, ktera je fakt pastva pro oci, i kdyz paradoxne animace sama o sobe az takovej zazrak neni. Proc teda ne 5*? Protoze ma Pixar jeste na vic a forky moc nefungovaly, ale jinak jsem spokojenej. (06.09.2018)

Po dlouhé době nějaký pořádný animák, který má své kouzlo, jedinečnost a chytí vás za srdce. Ač je téma dosti ponuré, je to přesně to, díky čemu se Coco odlišuje od ostatního. Nese poselství, že rodina je nadevše a že bysme neměli zapomínat ani na ty, kteří tu již s námi nejsou. Mexikánská kultura je v tomhle pěkná. (26.04.2018)

Velká pocta mexické kultuře a tradici písničkářů, významu rodiny a svátku Dne mrtvých ve spojení dvou světů a vzpomínek na zesnulé - krásný vizuál, sem tam hezky černý humor, promyšlená story a hlubší poselství, než co bývá u 3D animáků obvyklé. A oproti většině je tu i cítit duše. Takže moc fajn, sem s vinyly Ernesta de la Cruze. (12.02.2018)

„Coco” vôbec nie je ani hlavná postava, ba ani vedľajšia, a pritom je neoddeliteľnou súčasťou animovaného, počítačového spracovania, veď i samotný názov snímku, na ňu odkazuje. Ako to vlastne teda je ? Väčšinou hrá „druhé husle” , a pritom je tak strašne dôležitá. K tomu sa ešte postupne dostanem. Coco je už v podstate prababkou na dôchodku, a to v extra pokročilom veku, keď malý chico Miguel je jej pravnukom. Patrí sa načrtnúť, že sme kompletne v Mexiku, kde sa schyľuje už k povestným "Dušičkám" , ale zatiaľ, čo sa u nás slávia v takom komornom, TICHOM duchu, so samými kvetmi a sviečkami, u nich sa Sviatok » Día de los muertos « (Deň mŕtvych), nesie v úplne opačnom význame, t. j. jeden príklad za všetky - hodovanie na cintorínoch a cetera, príde vám to následne, celé pomerne, dosť absurdné a bizarné, či trebárs čudesné ? Tak, to ste na správnej adrese, alebo ešte iba na samom začiatku, čo bude ďalej. Ak ste takýmto čudáckym zvykom čoraz viac naklonení, tak, nech sa páči, ale dopredu vás musím varovať, že vám bude tuhnúť krv v žilách, teda, aspoň mne, určite áno. Chlapec inak leští topánky, túži sa stať vychýreným muzikantom, ako jeho slávny prapradedo, je z generácie obuvníckej rodiny, no, tí o tomto nápade ani počuť, a preto mu i babka gitaru rozmláti na franforce ! Neznášajú hudbu, no, majú na to dôvod. Akýmsi zázračným spôsobom sa chlapčisko zrazu dostáva do ríše mŕtvych, kde musí vyhľadať svojho zosnulého príbuzného, aby mu udelil "požehnanie" , inak ostane už navždy medzi týmito kostlivcami !!! _ Trošku pritiahnuté za vlasy, čo poviete, že tento scenár poriadnych výmyselníkov Unkricha s Molinom, ktorí sú zároveň i režisérmi/spolurežisér, je ako z filmu Mŕtva nevesta Tima Burtona ? Pixar očividne zahral na mexickú notu, ale bohužiaľ súčasne s tým, že si rozladili struny, a tak je ich hranie tým pádom - rozladené i rozporuplné z pozície diváka ? „Digitálnu drinu” i napriek tomu neocením, pretože už samotná myšlienka mi príde, ako zo zlého sna. Bez vážnej ujmy na zdraví som absolvoval celú Coco, pričom mali po ruke aj nadštandardné/štandardné „eso v rukáve” , čím sa hodnotenie vyšplhalo na solídnych 60 %, nič viac, ani nič menej, je to konštantné, nemenné, trvalé, už stačí iba urobiť pevný zvar ! (09.04.2020)

Námět a mexická atmosféra je rozhodně fajn, pokulhává však propracovanost postav. Nehledě na to, že je cítit, jak moc chce být film dojemný, což se podle mě nakonec moc nepodařilo. Viděla jsem už hezčí pohádky. S hezčím koncem, se sympatičtějším hlavním hrdinou a hlavně bez nepříjemných vedlejších postav. Za hudbu a španělštinu bod nahoru, ale jinak to beru spíš jako lehké zklamání. 3* (25.09.2018)