Svetlonoc

Respektuju režijní uchopení, oceňuju myšlenku, vítám pokus zkusit něco nového, respektuju zvolené téma, které u nás nemá nějakou tradici. Přesto mi s ohledem na potenciál chybělo to hlavní – emoce. Několik scén mi nedávalo smysl, jiné vyznívají nepřesvědčivě, zmatečně jsme podklouzávali po povrchu ženské problematiky. Těkáme mezi realismem a alegorií, věnujeme se vícero liniím/tématům a žádnému pořádně. Týrající matka, dvě sestry, kdy jedna nedopatřením druhé umírá. Do horské vsi se vrací po mnoha letech, ozvěny minulosti přetrvávají a vyvrcholí vesnickým honem na čarodějnice. Mystika, předsudky, atmosféra, strnulá pobožnost, girl power, dost vaty i párů odhalených ňader. Líbí se mi, že Tereza Nvotová hledá důležitá témata, snad to příště vyjde o něco lépe. S jasnější myšlenkou a jednotnějším směřováním. (26.05.2023)

Ne bohužel někdy se mylšenkově s tvůrci filmu prostě nesejdu. Kombinovat jakési mystické tajemství se sociální kritikou předsudků obyvatel na mě opravdu neudělalo dojem, mnohé věci šli naprosto mimo mě. Možná tomu napomohl i fakt, že jsem příliš nerozuměl dialogům, se slovenštinou obvykle vůbec problémy nemívám, tedy pokud se nemluví nářečím šariš, ale tady jsem fakt některé dialogy vůbec neslyšel, nevím zda to bylo špatným ozvučením kina, nebo technickým problémem a je to asi jedno, protože podstatný je výsledek. Tereze jako režisérce pořád fandím, ale tady teda bohužel. (12.11.2022)

S chutí Svetlonoc pochválím, film jsem shlédla s opatrným zájmem, řada scén byla trefná, oceňuji vyobrazení slovenského vidieckého zmýšľania, které nebylo z ranku hororu, v drtivé většině realita, což by člověk 21.století asi těžko pobral. Naprosto rozumím, že ženy využily možnost a velkou chutí do filmu napálily, co jim na rozum přišlo: velikonočních kokotských tradic včetně, bití žen i dětí, iracionálních středověkých názorů soudobých vesničanek, předsudků, agrese vůči odlišnosti, nedělního kostelního pozérství, snad jen vytknu hlášku se zabitím hada, ta už mě tedy zatahala za uši, mít či nemít děti, prostě ačkoli souhlas s palčivostí současných témat, někdy je méně více. Nešťastná byla i slabá artikulace hereček, pohudraly si, hudry, jen co je pravda, to byla otrava, ale jinak mě to bavilo. Hodně! Vizuálně skvělé. Marek Geišberg vynikající! Přesně trefil klasický typ, který dlouho nevyhyne, Robo Jakab rovněž, ( v reále oba sympaťáci a zlatíčka) potěšila mě skvělá Zuzka Konečná v roli Žofky, vždy vynikající Jana Oľhová i má oblíbená Iva Bittová. Z dílka na mě dýchlo, že se zúčastnění natáčení zhostili moc rádi a se ctí, což je vždy příjemné a výrazně  to přispívá k dobrému dojmu z filmu. Ten vlastně nepatří mezi mé vybrané žánry, přesto mě nečekaně potěšil. Vydařené. (19.04.2023)

Toto nie je ani naturizmus Švantnera, ani súčasný art-house horror, ale autentický taliansky horor zo 70tych rokov. Nie, nie, nie je to žiadna post-moderná pocta ako Malignant Jamesa Wana, osobne pochybujem, že Tereza Nvotová videla niečo viac ako Suspiriu. Svetlonoc je nevedomá rekonštrukcia postupu Talianov s ich typickými debilnými dialógmi (polovicu z nich som regulérne prerehotal), wtf momentami (vlk! hus!), ťažkopádnym vyrozprávaním, papierom šuštiacimi zvratmi, "umeleckou" ale povrchnou snahou reflektovať aktuálne témy, ale aj s hutnou atmosférou, množstvom sexu, nahoty i násilia a s výbornou kamerou a jednou dychberúcou neónovou fantazmagóriou, za ktorú by sa nehanbili ani Argento či Bava. Toto je, dámy a páni, autentické Taliansko 70tych rokov na rozmedzí artových exhibícií, exploatácie a extrémne nevyrovnaného remesla, ktoré miestami atakuje až amatérske vody. A ja som to zožral úplne aj s navijakom. Guilty pleasure. (03.10.2022)

Mezi (převážně) shazujícími komentáři k nevyvedené 'béčkové' estetice filmu, potažmo jeho údajné povrchnosti, vypravěčské neukočírovanosti a motivické přesycenosti zaniká jednoznačný největší klad filmu: totiž jeho originální feministická perspektiva. Světlonoc totiž není typický progresivistický film v tom smyslu, že by feminismus jednoznačně spojoval se společenským pokrokem a cokoli tradičního rámoval jako konzervativní přežitek. Naopak provokativně sugeruje, že východisko může ležet ve feministickém přepsání tradičních hodnot, náboženských i přírodních, přičemž obojí je spolu provázané. ____ Jednak je tu nepřehlédnutelný biblický motiv hada, k němuž jako ke zvířeti Tamara (coby 'divoké dítě') opatrovnicky lne. Transgresivně tak překonává věčný motiv hada jakožto ďábla-pokušitele, který svádí Evu, vede ji ke hříchu a následně způsobuje vyhoštění původního páru z Ráje. Ve Světlonoci je naopak had prostředkem afirmace, uvědomění suverénní ženské sexuality, která se neodvíjí od poslušnosti k muži-manželovi, ale od svobody nezávislé na společenských normách. ____ S tím je pak spojený obecnější motiv ženského vztahu k přírodě, tedy k veličině, k níž se obvykle konzervativní společnost odvolává ve vztahu k přirozenému řádu heterosexuálního manželství. Jak ale Světlonoc (podobně jako třeba Přes kosti mrtvých Agnieszky Holland) ukazuje, ve skutečnosti je tzv. tradiční společnost od přírody odtržená, bojí se její živelnosti, nepředvídatelnosti a nejednotnosti a ženy, které se skrze tyto principy na přírodu napojují, pak označuje za bosorky. ____ Tvrzení, že je film stereotypizující nebo zjednodušující, je proto mimo. Nvotová využívá rámec hororu ne proto, aby napňovala jeho konvence, ale aby mohla na nadpřirozeně vykloubenou logiku žánru s divokou (ale tématu odpovídající) nespoutaností navěsit ambivalentní komentář k návratu ke 'tradičním hodnotám'. Ukazuje, že feministická politika dnes nemůže jen prchat od minulosti k zářným zítřkům, ale že také musí přezkoumávat, co bylo, a torpédovat společenský konzervatismus zevnitř. Nedemaskovat jej jako zpozdilý, ale rozkrýt jej jako pokrytecký. (16.12.2022)