Ani vo sne!

Ani ve snu! mi prišlo, že je filmom bez emocií asi rovnako, ako hlavná hrdinka Laura. A to je veľká škoda, pretože sa mi naň veľmi dobre pozeralo. Píšu síce, že romantický , ale tá romantika tam naozaj chýbala. To, že si raz dali na bilboardoch francuzáka, by som ešte romantikou nenazýval. Inými slovami, vo filme absolútne nič s nikým a medzi nikým nezaiskrí. Strohé, umelé dialogy tomu tiež moc nepomáhajú a film tak naozaj vylepšujú akurát parkouristi so svojimi namakanými trikmi, výborný beat , ktorý tomu všetkému dával elegantný šmrnc a samotná forma, akou bol film nakrútený. Do štvrtej hviezdičky chýbalo málo. (03.10.2023)

Tenhle film nemá co říct- a teď nemám na mysli fakt, že tu nezaznělo ani jedno souvětí. Jeho jedinou ambicí bylo svézt se na módní parkourové vlně. Nejsem na to odborník, ale Tary podle mě nadělá víc slávy s každým svým dalším pětiminutovým videem na youtubu. Čekatelé na nějakou přidanou hodnotu v podobě atraktivního filmového příběhu vyšli naprázdno a v tom případě nemůže zamýšlenému publiku tahle pro ně nezvyklá stopáž dávat smysl. (04.01.2018)

Možná už začínám stárnout, nicméně všechno pozlátko a rádoby Hip image snímku jdou úplně mimo mě. To co se snaží fungovat ani ne hodinu a půl v kině jako moderní záležitost pro mladé, která má nějaký hlubší přesah, pro mě jednoznačně padá na hubu. Ploché a podivné postavy, dialogy trestuhodně mimo a jeden velký pseudoart, který se tak moc snaží něco divákům sdělit, až nesdělí vlastně ve výsledku nic. Když už totiž i v dramatických momentech film působí spíše komicky než vážně, je něco hodně špatně. O plynulé a logické výstavbě děje a rozvoji postav který má hlavu a patu ani nemluvě. Zkrátka, asi jsem totálně out v tomhle případě, ale za mě ani v rámci možností slušné audiovizuální zpracování nezachrání snahu o to, házet rádoby hluboké nápady o stěnu s nadějí, že se alespoň něco chytí. (28.04.2016)

Předně si zaslouží ocenit snaha o žánr v ČR nepraktikovaný a znatelně chybějící, a to ne ve smyslu parkourového filmu, ale teenagerského filmu (nesměšovat s teenagerskými komediemi). Stejně jako německý film "Parkour" i čeští tvůrci využívají sport jako metaforu pro určité životní období i otázky a výzvy s ním spojené. Bez ohledu na to, že parkour jako takový nemá věkové omezení, Oukropec a spol. si oproti německým kolegům vybrali vhodnější paralelu v dospívání a navíc v tématech neopětovaných citů, emocionálních zmatků a definování sebe. Pochybnosti nicméně vyvolává linie snu, která jednak působí trochu neadekvátně k věku hrdinky a vnáší do filmu přílišnou doslovnost a jednoznačnost. Takže současně je funkčním prostředkem s řadou nápaditých prvků, ale zároveň se nelze ubránit pocitu, že tvůrcům slouží jako scenáristická berlička. Obzvláště když v jiných ohledech se jim v realistické linii vyprávění daří spojovat konkrétní symboly s obecnějšími významy (motiv lana). Elementů vyvolávajících ambivalenci a vytrhávajících z jinak stylově vytříbené fikce má film více – především dialogy místy náhle šustící papírem, schematické dějové zvraty (zvrtnutý kotník) či studiové interiéry. Nicméně i k nim můžeme jako protiváhu položit o to výraznější prvky nedořečenosti nebo významově či pro vývoj postav nosné situace. Také mile překvapí koncepční uchopení samotného parkouru, které se nepokouší citovat z hyperefektních performačních videí, ale drží se stylově spíš při zemi, aby ilustrovalo hlavní linii dospívání a ne ji zastiňovalo. A jako finální bonus jsou zde přirození neherečtí představitelé z řad parkouristů, obzvláště pak hlavní představitelka, která postavě dává přirozenost a především fyzickou zdatnost. 7/10 (10.07.2016)

Filmu se nedá upřít jistý pokus o originalitu a svým způsobem zajímavé téma, ale hrozně to sráží nejen výkony (ne)herců (což se vzhledem k nutnosti umění parkouru dá omluvit), ale hlavně úplně stupidní dialogy, které občas ani nedávají smysl. Pokus o slang teenagerů působí často až komicky a nevěrohodně. Příběh je také takový všelijaký, zasloužil by si trochu péče, aby více dával smysl. Film atmosférou do jisté míry připomíná film Gympl, který však měl tu výhodu, že byl první, vsadil na lepší herce a asi měl alespoň z části působit jako komedie. Ani ve snu však komedie být nemá, bohužel ale tak občas působí. Nicméně jak jsem říkal, pokus o něco originálního tu je a to je jedině dobře. Snad to vyjde příště. (28.04.2016)