Sledování

Musím ocenit vcelku originální námět a velmi zvláštní atmosféru, která se napříč snímkem vznáší. Musím rovněž konstatovat, že na první celovečerák je to pořádný úspěch. Nechápu, jak mohl Nolan od něčeho takového odskočit natočit super paskvil Memento. Popřehazování děje ve většině případů nekompromisně zavrhuji, tady si to ovšem bez tohoto tahu nedovedu představit. Kdyby byl tento snímek odvyprávěn chronologicky, tak by byl takřka až debilní a spousty pasáží by totálně vyzněly do prázdna. Takhle to mělo celkem příjemný šmrnc. Příběh je jednoduchý a zajímavý, ne jak ty bezduché Lynchovi kokotiny, či překombinované Memento. Jeremy Theobald mi svoji první vizáží dost připomínal Edu Nortona, ale co ten by tady pohledával. Hereckým "umem" mi ho připomínal už méně. Trošku mi vadila ta šeredná herečka, ale nakonec jsem to přežil. S ohledem na to, že se jedná takřka o režisérův debut překlopím misky vah spíše ke 4 kouskům. Nudit jsem se prakticky nestihl, čemuž samozřejmě napomohla i příjemná stopáž. (05.10.2015)

Už v stredometrážnej prvotine Following je vidno vyspelú výstavbu scenára, spletitý a komplexný dej, a hru s divákom, ktorú Nolan neskôr uplatňuje vo svojom pravdepodobne najlepšom filme Memento. Snímka ponúka ako niekoľko pohľadov, tak niekoľko zaujímavých myšlienok a ešte zaujímavejšie čítanie medzi riadkami. V momente, keď si divák myslí, že ho už nič neprekvapí a začína sa báť stereotypu, nadhodí Nolan ďalšiu udičku v podobe dvoch brutálnych zvratov (jeden doslovne) a opäť navodí to správne napätie. Slabším článkom sú občas niektorí vedľajší herci, filmu dominuje ani nie tak príbeh, ako jeho nekontinuálne podanie, ktorému korunu nasadilo práve Memento, rozdelené do dvoch nie tak celkom paralelných línií, ktoré sú rovnocenné - žiadna nepôsobí iba ako vysvetľovacia či uvádzacia. Momentka zo scény, v ktorej Bill v bare stretáva ženu, pôsobí ako odkaz na štýlové noirové gangsterky zo 40.-tych rokov - tento príklon naznačuje aj celkový výzor ženskej postavy, ktorá je z nich akoby vystrihnutá. A tu to nekončí. Vo Following sa toho dá nájsť veľmi veľa, ale toto nie je priestor na diplomovú prácu, takže možno inokedy. 85% (13.02.2014)

Following na mě bohužel působí dojmem filmu, který stojí na mrtvém bodě a jakmile dostane příležitost změnit se v mimořádné inteligentní krimi, nechopí se jí a dál si kráčí ve své stereotypní koleji, díky které mě, co se týče jeho popisu, napadá jediné slovo a tím je rutina. Nekonvenční záměr tu je patrný ve velké míře, avšak formální stránka...respektive černobílé zpracování má největší podíl na nezáživnosti. Překvapivý závěr je sice znamenitý, ale na celkový dojem rozhodně nemá zásadní vliv. Nolanova výjimečnost je však i zde nezpochybnitelná. (23.01.2010)

Název velice výstižný. Jenomže mne to sledování různě přeházených střípků ze života "zlodějů z nudy" začalo po krátké době rovněž nudit i otravovat. Navzdory zajímavé pointě jsem si připadal jako v depresivním bludném kruhu neustálého vzájemného sledování, okrádání a podvádění, ze kterého bych raději utíkal co nejrychleji okamžitě pryč. Doba, kdy mohla podobná témata vyvolávat u diváků šok, byla již i v roce 1998 nejspíš dávno za humnama. Zbyla z toho pozoruhodná forma, snímek mi vzdáleně připomínal některá kriminální dramata francouzské nové vlny ze sklonku 50. let (např. Bressonova Kapsáře). Zajímavé při tom zůstává, že nápad točit dokumentaristicky bez umělého osvětlení na černobílý materiál i zde vznikl a byl realizován z důvodu nutnosti pracovat s nízkým rozpočtem. Určitě vynikající filmařina a pozoruhodný debut slavného režiséra, ale pro mě osobně jaksi bez hlubšího osobního přesahu. 60% (14.01.2020)

Jsem rád, že jsem se k tomuhle filmu díky CT2 dostal. Zkopíroval jsem si ho, ale dostalo se na něj u mě až náhodou. Co mi při jeho sledování lahodí, tak je boj s všedností. Mám rád takové lidi, protože tenhle boj patří, či hlavně patřil i do mého osobního boje. I některé "fóry" beru jako dobré...Co mi ale zatím vadí, tak je jistá umělost při konfliktech, nahlížení do druhých, jako by to bylo přesně načasováno, což je vždy nedostatek u těchto komorních filmů...Víc se mi na podobné téma líbilo "Miss Monday", kdy si mladý filmař vybere ženu, která se mu jeví krásně a úspěšně, vleze jí do bytu, a zažívá její osobní život, kterým je draze vykoupený ten, který předvádí v práci, navenek. ...Ale možná, že ještě změním názor, protože jsem film viděl jen jednou, a určitě se na něj ještě budu koukat, až ho úplně nasaji, neb dosud se tak nestalo. (28.04.2014)