Šarlatán

Veľmi komorné, niekedy až nadmieru. Po cca 45 minútach sa to začne uberať zvláštnym smerom. Nielenže niektorým hercom nie je rozumieť, čo hovoria, ale téma sa otáča stále hrejivejším smerom, čo som vôbec nečakal. Ak by to však bolo natočené decentne, tak nie je problém. Veď nakoniec aj o prenasledovanom Turingovi sa to natočilo akceptovateľne. Toto bolo nejak cez čiaru. Nahý lilipután Loj v kuloároch zvaný aj Hnoj bozkávajúci sa s Trojanom a mravec, ktorý mu lezie do prdele, ako tam ležia na lúke, to mal byť estetický zážitok? Nikam to dej neposúva a pre 90% divákov je taká scéna nepotrebná najmä keď sme už dávno pochopili, že „hrdina“ je gay. A to, čo zrobil s tým mačkami, to mi obrátilo totálne žalúdok za to ochrancovia zvierat radi nebudú. Za scenáristické prázdno hovorí scénka, kde Loj hovorí Trojanovi, že vypálili Lidice. Trojan kuká jak buchnutý mechom a pýta sa, že prečo. Už vtedy ma napadlo, či ten človek žije v totálnej bubline a nemá ani šajnu o atentáte na Heydricha. Vzápätí moje myšlienky Loj potvrdil: „Bola to pomsta. Bol atentát na Heydricha.“ Ja len toľko, že časový odstup medzi atentátom a vypálením Lidic bol 5 dní a ak o takej veľkej udalosti náš mastičkár či šarlatán dovtedy nevedel, tak to je skutočne na považenie. S blížiacim sa záverom som ešte vyvrátil kávu vidiac Trojana ako nakladá Loja do zadku a režisérka nechá priblížiť záber na ich rapavé chodidlá. (02.12.2020)

,,Zázraky lidi neodpouštěj... ! '' --- O ,,šarlatánovi'' Mikoláškovi jsem slyšel až v souvislosti s novým filmem Agnieszky Holland. O Janu Mikoláškovi jsem nikdy neslyšel a do návštěvy kina byl pro mne naprosto neznámou postavou. A byla to vskutku velmi zajímavá postava. A jako každá postava, která se nějak odlišovala od šedé hmoty poslušného stáda to neměla v bouřlivých válečných a poválečných letech vůbec lehké. Film je natočen řemeslně tak jak jsme u Hollandové zvyklí. Kameře nelze nikde nic vytknout, snad jen tu zbytečnou koncentraci šedých filtrů v padesátých letech oproti divoce barevným předválečným časům první republiky. Beru to za takové velmi laciné navozování atmošky a celkem mi to u současných historických filmů začíná vadit. Herecké obsazení bylo slušné, ale trochu už začínají unavovat takové ty typické role komunistů jak u Hanuše, tak u Novotného byť netvrdím, že jim komunisté nejdou ! :-). Kdo překvapil byl Ivan Trojan. Ten je schopen zahrát opravdu cokoliv a role ,,zvláštních lidí'' mu jdou opravdu dobře. Ovšem tady překvapil hlavně u těch homosexuálních scén. Jak říkám, on zahraje vše, nejsem si ale jist, zda je to v tomto případě dobře. Po filmu jsem si o Mikoláškovi dohledal informace a o jeho homosexualitě jsem se nikde nic nedočetl. Třeba se pletu a pak se omlouvám, ale trochu se mi zdá, že scénář se snažil trochu svézt na trendy vlně a když může duhovou vlajku vyvěsit Ikea, proč by s ní nemohli mávat filmaři že... Ale já tohle beru za další lacinost, která v mých očích filmu uškodila. A v poslední řadě je naprostá absence jakéhokoli napětí a vlastně emocí vůbec. Měl jsem vlastně dojem, že sleduji pěkně natočený dokument o zajímavé postavě tu a tam retrospektivně přeskakující vyprávění s pěkně rekonstruovanými důležitými momenty ze života tohoto bylinkáře a léčitele. A přitom kolik jen vypjatých momentů sebou nesla respektive mohla nést okupace, nástup komunistů a zatčení Mikoláška. I přes to všechno si moc cením toho, že Hollandová nepřestává holdovat našim luhům a hájům. Co mi nesedlo byla hudba - tedy kromě Dvořáka. Dávám tedy za 4 lahvičky s močí. * * * * (26.08.2020)

Šarlatán je na první pohled dokonalým filmem, který však po odchodu ze sálu budí rozporuplné pocity. A "dojíždí" hlavně na svou délku... Některé z důležitých motivů se totiž nedaří na tak krátkém prostoru uspokojivě vykreslit. Kdyby byla stopáž minimálně o půl hodiny delší, nic by nestalo. Takhle jsou (hlavně) temné stránky Mikoláškovy osobnosti dost osekány a divákovi asi nebudou dávat smysl. Marek Epstein je sice ve scénáři zkouší propojit za pomoci záběrů na minulost, ale moc mu to nefunguje. Právě střípky z minulosti jsou totiž hlavně střípky... Něco se stane, ale vy pořádně netušíte proč, a jak to vlastně charakter hlavního protagonisty ovlivnilo. Což se projevuje právě v minulosti, kde Mikolášek udělá hned několik zásadních rozhodnutí, kterým už ve zbytku filmu není věnována vůbec žádná pozornost. A to je problém, vezmeme-li v úvahu, že zbytek snímku funguje takřka bez chybičky. Od hereckých výkonů, přes dobovou atmosféru až k osobitému soundtracku. (21.08.2020)

"Agnieszka" ma voľakedy neskutočne nasrala zohavením postavy Jánošíka. Potom svoju reputáciu napravila absolútnou, historickou delikatesou: "Hořící keř", ktorý sa zaoberal nie len samotnou dobou, ale aj dopadom na spoločnosť po Palachovom skutku (upálil sa na protest proti okupácii CCCP). "Šarlatán" je opätovne príbeh z čias socializmu, kedy to určití ľudia proste nemali ľahké (vlastne rovnako, ako dnes, akurát systém sa zmenil). Je to výborne herecky obsadené, ešte lepšie zahraté, čo ťahá kvalitu snímku rapídne nahor. Príbeh je uveriteľný, čiže nadpriemer. (20.01.2021)