Ratu Ilmu Hitam

Vlastně je to remake nějakýho "asia-black-magic-braku" z roku 1981, který jsem ani já (!!!) neviděl (ale napravím to...). Fotky z původní verze příjdou se závěrečnými titulky. Ale to není moc důležité. Důležité je to, že jsem z toho byl úplně přikovanej od začátku do konce. Na film jsem se hrozně těšil a radši ho chvíli odkládal, než na něj koukat v ne úplně top chvíli. A fakt jsem si ho užil! Pecka!! Je to vlastně tak, aspoň já to tak vidím, že jeden z režisérů, který na točil atmosférický asijský peklo Rumah Dara/Macabre, vzal podobný herce, nahnal je do stejnýho baráku, ve kterým se odehrávalo Macabre, a začal je tam postupně kydlit, jen tentokrát ne pomatenou sadistickou familií, ale černou asijsou magií o nic méně sadističtější. Feeling, kamera, vizual a hlavně zvukový a "hudební" podkres, který celou stopáž filmu jako by stále mírně graduje, s varovnými sirénami v pozadí, připravuje diváka na peklo, které příjde v závěru filmu. Dost mi to připomínalo remake Evil Dead (který zbožňuju), akorát po Asijsku. Brutální, zvrácené a nechutné, nikdo není ušetřen, ani děti (klasika už u asiatů...). Spolu s 80.kovou WTF zvráceností Red Spells Spells Red (1981) nejlepší black magic asia horor ... (08.05.2020)

Mé okrajové zkušenosti s jihovýchodní Asijskou kinematografií jsou celkem pozitivní - většinou nejdu naslepo, vybírám si a málokdy jsem zklamán. Akční snímky nebo horory, v tom jsou perfektní, s ničím se neserou, je to živý, horký, zpocený a většinou to bolí. Tohle je přesně ono a jak název napoví, jde o magii a hlavním hrdinům se tu dějí fakt hodně nehezký věci. Oceňuji snahu pracovat na atmosféře, v průběhu děje odhalování historie domu a postav a i když na mě herci často působili nevěrohodně a kamera skoro televizně tak říkám na rovinu, že vidět to jako malej, tak mám snímek v hlavě dodnes. Prostě dobrý strašení, žádný servítky a posledních 10 minut v sirotčinci je fakt hodně hustých. 7.5/10 (13.09.2020)

Delší expozice s více postavami, ale vyplatí se ji přečkat - černá magie to pak rozjede ve velkém. Digitální stonožky a brouci filmu sice ubírají na vážnosti, ale démonické síly, které dokáží sprchovat vřící vodou anebo přinutit střílet do končetin dítěte spolehlivě probudí vaši pozornost. Hororová divočina po indonésku. (11.10.2020)

Sirotčinec se už v několika filmech ukázal jako vhodný adept pro horor. Zpočátku se zdálo, že by mohlo jít o duchařinu, což já fakt nemusím.Jakmile se ale začalo mluvit o černé magii, bylo jasné, že nepůjde o bubáky, nýbrž čarodějnice! A návrat ztracených synů nebude milým rozloučením s otčímem ze sirotčince, nýbrž bojem o holý život. A protože dorazily i jejich manželky a též pár dětí, je jasné, že adeptů na smrt bude dostatek. Poměrně nevyvážený příběh, kde se zkraje více tlachá, než dělá, se rozjíždí pomaleji. Jakmile dojde na inferno, snímek dostane konečně šťávu. Stonožky jednoznačně vedou! Autobus smrti, pomsta, dávení nejen krve, procvakaná ústa a postřelený spratek (ten mi fakt lezl krkem). Strašidelné ne, pár napínavějších scén ano. Solidní průměr...3,5* (22.08.2020)

Indonéská tvorba jde mimo mě, tady jsem šel do neznáma a nechal se zlákat hodnocením a musím říct, že rozhodně nelituju. Z původních obav ohledně "neherectví" tamních herců zbyl jenom dobrý pocit, protože všichni svoje role zahráli až nečekaně dobře, práce s kamerou skvělá a hudební doprovod tady sedl jak prdel na hrnec. Budování atmosféry po celý film se dařilo výborně a zvrat v závěrečné třetině, který zamíchal kartama, film posunul o krok dál. Koncept černé magie tady dlouho nebyl a některé scény byly dost nechutné a často nevídané, i když otrlejší divák je na ně zvyklý a vyloženě nic nového nezažije. Režisér nešetřil ani děti (obrovský plus!!), červi, brouci, stonožky a hektolitry krve tady tekly ze všech otvorů proudem a popravdě si nepamatuju za poslední dobu film, který by byl na nechutné gore právě tak výživný jako tenhle. Přidejte k tomu nepolevující tempo od 30. minuty a je zaděláno na úspěch. Pro mě je to slušná čtyřka, protože tohle jsem od Indonésie rozhodně nečekal a ta si tak připisuje obrovské plusové body, protože tak solidně zkombinovat žánry se nepovede pokaždé. (18.04.2020)