Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Snímka rozpráva príbeh dvoch dievčat zmietaných citovou neistotou. V období prvej svetovej vojny prichádza 15-ročná Anka (Dana Droppová) pracovať ako slúžka do pražskej vily vysokopostaveného rakúsko-uhorského úradníka (Karel Dobrý) a jeho manželky (Zuzana Mauréry). Ankinou novou rodinou sa stáva zvyšné služobníctvo – kuchárka Kristína (Anna Geislerová), slúžka Líza (Vica Kerekes) či záhradník Štefan (Lukáš Pelč). Okrem nich však získava aj úhlavného nepriateľa - rovnako starú dcéru z panskej rodiny, Resi (Radka Caldová). Nevraživosť sa však postupne premení na sympatie a medzi mladými ženami sa rozvinie romantický vzťah. To všetko v čase, keď ženy nemali ani volebné právo, nieto ešte právo na lásku podľa vlastného výberu. Podarí sa ich vzťahu prežiť alebo doplatí na vtedajšie normy a pravidlá? (Continental film)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (109)

marhoul 

všetky recenzie používateľa

Vizuálně krásné, chválím mnohojazyčnost, tehdy doma běžnou, hezky obsazeno, kostýmy, parádní hudba. Vadil mi zvuk, mladí herci neartikulují. Je to feministická, rovnostářská zadnice rozložená na několika levičáckých židlích. Být služkou v městském domě bylo sakra těžké, ale taky se umíralo hlady a zimou, čili šlapat do podmínek, jak to tehdy holky měly, spíše veškeré ženy, zasluhuje širokoúhlejší objektivy, které by se měly protáhnout realitou tehdejších bočních ulic, malých měst nebo venkovem. Být služkou v měšťanském pražském domě znamenalo výhody, o kterých se služce na slovenském statku nesnilo. Šablona O všech chlapech hajzlech a chápavých, svobodomyslných lasturách je úsměvná. Veškeré postavy jsou zajímavější, než samotná služka, což ale nesouvisí s výkonem šikovné Danky Droppové. Její postava není precizně napsaná, ani zachycená. Špínu znázorňuje hovno a chcanky v nočníku, ulice Prahy jsou vypulírované, jako ostatně každý záběr, místo potkanů nás oblaží ochočená nutrie, která Prahu zaplavila v posledních patnácti letech a u nového kanálu si posedí jeden žebrák. Solčanské práce neřadím k oblíbeným, jsou ploché, sterilní, kloužou po povrchu, takový Netflix z Wishe, ani kdyby trvaly pět hodin, postavy nebudou blíž. Schopný vypravěč vystihne hloubku postav na minimu prostoru, pak je čas i na historické události a kontext, tato režisérka to ve své práci neukazuje, jede na líbivý vizuální efekt, i tady je to vidět, Služka je každopádně jejím nejlepším počinem. Zralé a spolehlivé výkony výborné Ani i Zuzany Mauréry, skvělá Vica, vždy senzační Karel Dobrý, hudba a kamera film vytáhli. Lesbická rovina mi přišla našroubaná zbytečně a kostrbatě, a to píšu z pozice podporovatele LGBTI+ komunity, se kterými pravidelně spolupracuji. Příběh by to byl zajímavý i bez toho, navíc by působil realističtěji. Nie ako úžasne bystré, progresívne dievčatko z Banskej Štiavnice, (kam liberalismus nedorazil ešte dnes, pri posledných voľbách sa hlasy sypali náckovi Kotlebovi, žienky odtiaľ podporili slovenského obecného capa, šovinistu a prasáka 3v1 Borisa Kollára, lebo im imponuje ten, čo ženu nabúcha, zbije a zasa nabúcha. A klerofašismus plus zasratý bigotný katolicismus sa ukáže aj tento september, lebo mesto je to krásne, ale mentálna absolútna do riti diera zaostalých pôvodnych obyvateľov a výnimkám česť!), ktoré si jeden večer v Prahe osedlalo sluhu, len aby mohlo svojej zamestnávateľke, o chvíľu, skúsenými prstami a jazykom ukázať, aké že to milovanie je. Spíš věřím přátelství v beznadějném žalu a prosté lidské ochotě odvézt a vychovat cizí dítě z nešťastného manželství ve vlastní režii, byť jako své, nemanželské. Statečná paní a nebyla jediná. Znám pána zrovna z okolí BŠ, toho taky vychovala bývalá rodinná služka a spolu s ním své vlastní tři děti, které porodila později. Stalo se tak po druhé světové, rodiče mu zemřeli, mohl skončit v dětském domově, ale mladé ženě, která u nich do znárodnění sloužila, se chlapečka zželelo, vychovala ho jako svého, dokonce ho nechala vystudovat vysokou školu. Pán ještě žije. A teď na to zkus naplácat, že beztak vyprstila paní domu. 😆 () (menej) (viac)

Anderton 

všetky recenzie používateľa

Prvý film Mariany Čengel Solčanskej, ktorý pôsobí ako kino film, neobsahuje trápne scény a preklenul sa cez priemer. Z hľadiska európskej kinematografie samozrejme nejde o žiaden zázrak, ale v rámci slovenskej o malý zázrak ide. Hlavné ženské postavy hrajú málo opozerané herečky, postavy nie sú rozdelené typologicky na dobré a zlé, ale sú to proste ľudia a Anna vám napríklad vôbec nemusí byť sympatická a napriek tomu sa vám môže Slúžka ako celok páčiť. Je chvályhodné, že Solčanská po toľkých pokusoch dozrela. Lepšie trochu neskôr, než nikdy. ()

Reklama

Kamas 

všetky recenzie používateľa

Tento film byl pro mne jako živé obrazy povídek a příběhů Ignáta Herrmanna, který psal o životě ve staré Praze. Příběh byl trochu slabší, ta lesbická linka mi tam přišla trochu uměle našroubovaná a ani se mi nechce věřit, že by na to silně věřící dívka bez rozpaků přistoupila a jak by je asi na vesnici obě přijali s otevřenou náručí a oochopením v té době. Ale můj zážitek byl hlavně z vizuálů, tak mi to dojem nezkazilo.  Hltala jsem každý obraz, milovníci starých časů si přijdou na své. Svou atmosférou mi to trochu připomnělo  Želary a seriál Božena, nádherná kamera, lokace i hudba Vladimíra Martinky. ()

M.i.k.e 

všetky recenzie používateľa

dietní lesbické drama odehrávající se v předvečer rozpadu Rakouska - Uherska, ve kterém je od všeho něco (romance, komentář k postavení žen v té době, politika, náhled do fungování měšťanské rodiny,...) ale vlastně nikdy nedokáže pořádně vtáhnout. Řemeslně je to nicméně ok a obsazení taky celkem funguje...60% ()

lucascus 

všetky recenzie používateľa

Poměrně dlouho jsem se rozhodoval, zda na ten film (v rámci festivalu "Kino na granicy") zajít. Bál jsem se, že dostanu nějakou selanku z přelomu devatenáctého a dvacátého století. Byl jsem nadmíru a příjemně překvapený. Přestože by se dalo film označit za feministický (ne náhodou se režie a a hlavních postav chopily ženy), ženská linka ve filmu byla příjemná a zcela dobře uchopená. Homoerotická rovina pak pouze nenásilným způsobem poukazuje na přátelství a souznění dvou duší, které na konci na začátku 20. století nemělo šanci uspět. Mužské postavy nedostaly příliš prostoru, a když už, tak pouze v karikované a nepřirozené poloze, ovšem tento fakt lze vnímat i tak, že muž, jako vůdce patriarchální společnosti vytěsnil ženu do zcela podřízené role (žena nemohla svobodně rozhodovat o ničem, dokonce ani v případě svých tělesných žádostivostí, dokonce i sex byl pro ženu pouhou manželskou povinností). Zároveň zcela nenásilnou formou se před divákem odvíjí historické události, kdy končí jedno období (R-U císařství) a začíná nová a moderní etapa dějin (což však nemusí vždy znamenat obrat k lepšímu - národnostní třenice a druhá válka vše dosvědčují). Je nutno ocenit herecký výkon všech hlavních představitelek (dokonce ani Kerekes zde nepřehrávala), Mauréry i Geislerová předvedly svůj standardní výkon, a velmi mile překvapily Drogová a Caldová. Mužské herecké výkony hodnotit nebudu, byly opravdu okrajové. ()

Galéria (48)

Zaujímavosti (19)

  • Počas nakrúcania museli tvorcovia okrem protiepidemických opatrení dodržiavať aj pravidlá stanovené štátnym zámkom Slatiňany. Kastelán sa vyjadril, že niekedy mal srdce na pokraji zlyhania, napríklad keď sa hercovi Lukášovi Pelčovi (záhradník Štefan) podarilo rozbiť okno z roku 1865, ktoré prežilo dve svetové vojny. (krasomama)
  • Skutočná Anna (Dana Droppová) nebola na ženy, zamilovala sa do mladého muža z aristokratickej rodiny, ale bola to skôr platonická láska. K jej naplneniu nemohlo dôjsť z rôznych príčin, tak to uvádza samotná autorka knižnej predlohy Hana Lasicová, bol tam však vzájomný rešpekt a úcta. (Arsenal83)
  • Čengel Solčanská uviedla, že z natáčania jej najviac utkvela v pamäti cesta na pľac: "Cestu k zámku Slatiňany, kde sme nakrútili prevažnú časť obrazov, lemovali posledné jesenné ruže. So skriptkou Nikol (Šuplatová) sme si ráno čo ráno vravievali, že krajšiu cestu na pľac, cestu lemovanú ružami, už nikdy mať nebudeme." (Arsenal83)

Súvisiace novinky

13. ročník cen Slnko v sieti ovládl Invalida

13. ročník cen Slnko v sieti ovládl Invalida

26.04.2024

V pátek 26. dubna 2024 se v bratislavské budově Slovenského rozhlasu uskutečnil 13. ročník předávání slovenských národních filmových cen Slnko v sieti, na nichž byly oceněny výrazné počiny a tvůrčí… (viac)

Reklama

Reklama