Gladiátor

Scénář: David Franzoni, John Logan, William Nicholson .. Na poprvé magicky uhrančivé!! Gladiátor byl totiž jeden z prvních filmů, které jsem viděl v tehdy nově zaváděném multiplexu Brno Olympia a dokázal vytěžit díky pořádnému obrazu a zejména pořádnému zvuku maximum. Ano, takové, že jsem této audiovizuální žranici zcela podlehl a na konci i ta slzička byla. Při opakovaných projekcích na DVD už jsem sice pátou hvězdičku obětoval, ale stále silný Ridley Scott nadstandard. 85%. (02.12.2006)

Můj nejoblíbenější historický film. To, co tu předvádí Russell Crowe, je bomba a Ridley Scott se hlavně díky tomuhle filmu dostal na přední místo mého režisérského žebříčku. Příběh možná není bez chybičky, ať už scénáristicky nebo historicky, ale vizuální a hudební stránka to naprosto stírá... Soundtrack je tak nabušenej a překrásnej, jak to umí jenom Hans Zimmer, a bitvy... to je prostě Ridley v nejlepší formě. Zbožňuju onu scénu, kdy Maximus stojí proti císaři v aréně, ano, v přepisu se může zdát přitažená za vlasy, nafouklá a já nevím, co ještě, ale když se na ni dívám, vždycky mě strhne. Jsou prostě filmy, které mám ráda natolik, že bych jim kvůli atmosféře odpustila hodně blbostí. A tohle je (možná) jeden z nich. (02.02.2006)

Jelikož nejsem chodící učebnice dějepisu a plete se mi i první a druhá světová válka, (ano stydím se za to, neřvěte na mě =o) tak mi moji radost z jakéhokoliv historického filmu nesrovnalosti nezkazí.. Já se koukám na film jako na tabulku čokolády, netěším se na obal, ale obsah. Na to co mi přinese, a jak se pak budu cítit. :o) A jak se cítím po Gladiátorovi?? Plná :o) Je tam všechno, po čem moje srdce touží. Skvělý hrdina a úžasný záporák. Akční scény, u kterých se pohybujete jako on, aby jste uhnuli ráně. Smutek, který Vás zahltí, jako byste vy přišli o rodinu.. A touha po pomstě je tak veliká, že si nepřejete nic jiného, než aby to už konečně udělal.. K tomu si přidejte úžasnou hudbu Hanse Zimmera a máte z toho dokonalý požitek :o) (31.03.2009)

Gladiátor jako film se rozpadá dvou částí: do smrti Marca Aurelia a na první měsíce Commodovy vlády. Zatímco první naznačuje slušný historický pohled na konec éry antoninovské dynastie, druhá, odehrávající se v období, pro něž chybí dostatek věrohodných historických písemných pramenů, postupně na sebe nabírá zátěž hollywoodské filmové neřesti: efekt navenek, který skrývá pokleslý obsah. Je pravda, že mezi špatnými filmy tenhle patří k těm lepším. Ale jako důvod pro nadšení a okouzlení nabízí přece jen poněkud málo. (08.11.2008)

Ridley Scott, toť převeliký stratég. Zatouží-li po Oscaru či množství peněz, hned přesně ví, kde třeba slevit ze standardů uměleckých, kam vstrčit patos ve formě nezdolného hrdinství a kam patos ve formě plačtivého dojetí. Prostinký příběh o pomstě a zradě koncipuje spíše jako rozvrh výletu po různých lokacích, v nichž se odehrávají souboje a které naplňují představu co největšího počtu lidí o nich. Afrika tak vypadá jako půl Řím a půl Arábie a ostatní místa jsou na tom nejinak. Postavy jsou od prvních okamžiků zařaditelné do škatulek dobro a zlo, protagonista neustále vykládá o své touze navrátit se k rodince, abychom pochopili, že když mu ji vybijou, tak se fakticky musí pomstít. Ba i jediný záběr, který zaváněl něčím netradičním - Maximovu snovou vizi - ke konci Ridley Scott poníží na tu nejkýčovitější touhu po domově. Tolik oslavovaná Zimmerova hudba mi přišla nakradená od vážnohudebních klasiků. (19.12.2010)