Blízke stretnutie tretieho druhu

V roku 1977, dva roky potom, čo Steven Spielberg natočil žraločí horror "Čeľuste", sa vrhol tento mladý, talentovaný, americký filmár na snímok "Blízke stretnutie tretieho druhu". Odviedol dobrú prácu a začal smerovať medzi špičku hollywoodskych režisérov. Na svoju dobu to bol veľmi kvalitný sci-fi film, ktorý sa stal kinohitom. Ja som ho prvý krát videl pomerne neskoro, asi tak pred dvoma rokmi, dokonca som si nedávno prečítal aj literárny prepis tohto titulu. Uznávam, že v roku 1977 to bola pecka, avšak z pohľadu súčasného diváka to už pôsobí dosť jednoduchým a zastaraným dojmom. *** (10.10.2019)

Odzbrojující film, který stále dokáže ohromovat, zneklidňovat, děsit, probouzet zvědavost, bavit svým vtipem a napínat v detailech (když v jedné scéně opodál stojící televize zobrazuje horu, jejíž právě dokončený model stojí hned vedle, chtělo se mi na telefonujícího Roye řvát, ať se podívá na tu pitomou bednu..!). Blízká setkání třetího druhu jsou inteligentní limonádou a výbornou zábavou s mnoha sugestivními momenty, jejíž nejsilnější kouzlo spočívá v suverenitě, s jakou míchá snad všechny tradiční návnady na diváka do jednoho funkčního celku. Zbývá přičíst atraktivní UFO tematiku a vychází mi pravděpodobně nejlepší Spielberg. Ostatně, není schopnost míchat kvalitní filmové koktejly pro masy jeho dlouhodobou výsadou? Až člověka zamrzí, že se na stará kolena snížil ke kompromisům, jakým byl například druhý Jurský park nebo čtvrtý Indiana Jones... (28.12.2006)

Steven Spielberg, vynikající producent, dobrý osvětlovač, průměrný režisér a mizerný scénárista. Bylo by vůči němu milé říci, jak pozvedl žánr sci-fi filmu, dodal mu hloubku a mystérium, leč spíše opak je pravdou. Spielberg není žádný vizionář, ale surfař na módní vlně. V roce 1974 vydal jistý Charles Berlitz knihu s názvem Bermudský trojúhelník a fakticky stvořil (třebaže ta v náznacích existovala už předtím) legendu o této oblasti, v níž se údajně ztrácí lodě a letadla. "Fakta" z této knihy si Spielberg zapůjčil a bez ladu a skladu je do filmu, s prominutím, mrdnul. Uječeného vědce nechává nalézat v exotických pouštích loď Cotopaxi a křičet: "Cotopaxi, co ta tady dělá," a totéž i s letkou číslo 19. Mimozemšťany předvádí jako naprosto nelogické bytosti, které tu někoho v průběhu času unesou, jindy třesou barákem a nádobím, tu někoho opálí v temné noci, pár lidem vhodí do hlavy nejasnou myšlenku, jež jim rozvrací rodiny a chybět nemohou tajemně poletující světélka. Zkrátka canc, co shrnuje většinu populárních nesmyslů, které s sebou víra v ufounské manévry na Zemi nese, a jenž se vůbec nezajímá o logiku, která by za tím mohla být. Někdo by mohl namítnout, že např. nezahrnul kruhy v obilí, tudíž "tak lacinej zase nebyl", jenže chyba - ony se ty kruhy proslavily až v roce 1978 - o rok to minul, zatracená smůla. Jinak by tam jistě byly. Vzpomenu-li si na moudré, trpělivé a hrozivé mlčení monolitu z Vesmírné odysey, tak mi jsou emzáci, co akorát pípají, jednou komunikují kódem (btw - je zajímavé, že mají stejnou soustavu souřadnou jako lidé), jindy telemlžením a mají velké oči na zjevně přesvětlené planetě, dvojnásob nesympatičtí. Nu a hlavní hrdina, který postupně přijde o svůj tvar a zůstane mu pouze TVAR... stal se beztvarým. Nebýt jeho rodiny, jdu s hodnocením ještě níž. Protože bez ní jde o nesmyslný sled trikových sekvencí, jež mají jen o něco větší nárok na označení za umění než světelné efekty na lepší diskotéce. Slabé **. (04.10.2010)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 200 nejlepších sci-fi filmů - 200 Greatest Sci-Fi Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Tenhle laskavý Spielbergův sci-fi film na mne vždy znovu zapůsobí a cítím, jako bych se setkání u Ďáblovy věže ve Wyomingu zúčastnil i já. Geniální Spielbergova režie, skvělé triky a výprava i výborný casting (toho malého kluka Barryho nadšeného pro zmrzlinové mimozemšťany jsem přímo baštil). A klíčová pětitónová melodie Johna Williamse: http://www.youtube.com/watch?v=ENnJxu_y-nU&list=RDqDDThITaAhw Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=bDSFfphswpY (15.12.2013)

Nádhera, pohádka, fantazie. Poprvé jsem viděl tenhle skvost někdy v 80. letech v letním kině a byl to pro mě zážitek na celý život. Richard Dreyfuss je dokonale působivý, triky jsou přímo bombastické i na dnešní dobu a celková atmosféra filmu je prostoupena maximální mírou humanity. Závěrečná čtvrthodina je fascinujícím vyvrcholením filmu. Po jeho skončení jsem na obloze marně vyhlížel nějaká podivně se pohybující světla... (26.07.2002)