Dannyho dvanástka

„Práve som s Bruceom Willisom a hľadáme deku.“ Už to nie je ono. Dannyho jedenástka bola absolútne báječná, keď však o tri roky prišlo pokračovanie, nedokázalo sa zbaviť pocitu zbytočnosti a menejcennosti. A to napriek tomu, že k beztak šialenému kastingu pribudlo ešte niekoľko ďalších megamien (Robbie Coltrane, Catherine Zeta-Jones, Albert Finney, capoerista Vincent Cassel). Tá fantastická poetická, hravá a hlavne veľmi nákazlivá atmosféra originálu (fontána) je ale proste preč. Zostal prekombinovaný scenár (ani pri entej repríze som niektoré zvraty nepochopil) s miestami až sci-fi nápadmi (nadvihnutie domu o tri centimetre, 3D) a prehnaná dĺžka. Kvôli nej v druhej polovici nastupuje nuda s nábehom na rozčarovanie. Aj tých zopár kúzelných a vtipných okamihov (šifrovaný dialóg, Clooney pýtajúci sa na stanici kolegov, koľko mu hádajú rokov) nie je zďaleka kúzelných a vtipných v tom okúzľujúco bezbrannom duchu, ako v prvej časti (a mnohé sú vyložene samoúčelné – Julia Roberts, Bruce Willis). Trojka je lepšia. Diváci mali z dvojky podobne rozpačitý dojem, takže síce zarobila fajnových 362 miliónov celosvetovo, ale pri rozpočte 110 to predsa len oproti jednotke predstavoval solídny sklz na tržbe (tá stála 85 a zarobila na celom svete 450). Skvelá bola pasáž na stanici, kde sa jedna postava ostatných pýtala, na koľko rokov vyzerá. Žiaľ, takýchto rozkošných blbiniek je tu fakt málo. (12.04.2009)

Nějakým podivným nedopatřením se stalo, že musím nesouhlasit s tím, že Dannyho parťáci 2 jsou mnohem horší než první díl. Pro mě má i dvojka ono zvláštní kouzlo, kterým mě přitáhl díl první. Je to samozřejmě Soderberghův styl vyprávění, jeho režiserské postupy ... A nejen jím ... časové hříčky, přeházená posloupnost děje a vlastně i maskování hlavního děje. Pravdou je, že ve výsledku se divák může cítit "přechcán" jak je zde zmiňováno, ale myslím, že o tom to není. A pokud tedy je divák zaskočen závěrem, tak ho maximálně přechcala výtečná filmová forma, která dokázala zakrýt určité nedostatky ve scénáři. Protože co si budeme nalhávat, scénarista přece jen není Elmore Leonard. Vlastně Danyho parťáci jsou mnohem blíž Soderbergově starší tvorbě než se na první pohled může zdát. Už třeba jen hračičky s časovou chronologií mě asociují na Zakázané ovovce (a není to jen tváří George Clooneyho). (22.08.2005)

Steven Soderbergh dokazuje sobě i nám, že je schopný natočit o tomtéž dva velice odlišné filmy a ještě tím slušně pobavit. Bohužel je tam už jen to "slušně". Povedeně si pohrává s ruční kamerou, která roztřeseně snímá ty elegantní a dobře vypadající herce, kteří už nepůsobí tak sebejistě a pohodově jako tomu bylo při prvním setkání. Ano, je to záměr a je to zajímavý záměr...jenže, kdo o to stojí? Tohle jsou Dannyho parťáci, sakra, ne Guy Ritchie, jehož filmům se až podivuhodně podobá i místní hudba. U toho opravdu člověk neví, co může čekat...skoro:) Ale právě proto, že tohle je "jen" Steven Soderbergh a jsme v žánru v jakém jsme, tenhle tah s temnější atmosférou a pokažením všeho, co jde, moc nevychází. Co ale vychází na sto procent, jsou některé konverzační vtípky, například nezbytný rozhovor Clooney-Pitt mezi čtyřma očima a nějakým tím chlastem, ze kterého pochopíte, že i velká sklenice může být i velkému herci malá. Další skvělá věc a ukázka všemocnosti režiséra je Julia Roberts. Ta samá Julia Roberts, která byla v prvním díle symbolem krásy a tím, zač stojí bojovat do posledního dechu, tady vystupuje jako nenamalované (nebo aspoň namalované tak, aby vypadalo že není namalované) a špatně oblečené křoví a na výsluní září a sexappealem žhne Catherine Zeta-Jones, které mimochodem ty kratší vlasy sluší tak, že by se to mělo v rámci bezpečnosti zakázat. A rozhodně po Bradově boku vypadá líp než Angelina Jolie (zdravíme Tylera;)). Pořádně kvalitní fotky v těch rudých šatech z konce filmu a máme tu novou bohyni....ale to už jsme zase tam, kde nemáme být. Máme být u toho, že ač se druhý díl snaží jak chce, hraje na jinou strunu a kdesi cosi dalšího, aby diváka zaujmul (za což budiž rejžovi chvála aspoň kvůli tomu úmyslu), dějově kombinační frajeřinky je třeba mít v krvi tak jako je tomu třeba u Podfukářů, jinak bude výsledek spíš horší než lepší. A osobně si myslím, že žoviální nadhled slušel Dannyho Parťákům poněkud víc. Hodně těsných 70% a jdu se svou milou na večeři;) PS: Pokud jste to dělal všechno sám, tak hodně velký respekt, monsieur Cassel. (30.11.2006)

Steven Soderbergh obsadil do svého snímku ještě více hollywoodských hvězd než v jedničce. Opět natočil příjemnou stylovou krimi podívanou, v níž si hraje s filtry i nejrůznějšími nájezdy kamery. Bohužel scénář nedosahuje kvalit prvního filmu, celý příběh je zbytečně roztříštěný a nedrží pohromadě. Velká škoda, že filmař Soderberghova formátu, patřící mezi současnou americkou režisérskou špičku, který navíc umí natočit i "komerční" film "nehollywoodským" stylem, se tentokrát nechal unést hrou s komplikovaným příběhem. Ani ty cameo roličky a vtípky s nimi spojené nějak nefungují. Pořád jde ale o nadprůměrnou oddechovou záležitost. (14.12.2004)

Črtá sa ďalšia trilógia, no dúfam, že s kvalitou to nepojde v trojke tak, ako išla dvojka oproti jednotke. Úplný obrat oproti jedničke. Značný pokles dávky humoru, ktorý mi v mnohých situáciách chýbal ako soľ! Ani scenár nestáll za povšimnutie, lebo niečo podobné tomu scenáru by sa perfektne hodilo do seriózneho zlodejského thrilleru bez humoru. Takže ani tak, ani tak. Škoda aj prekombinovania deja, zvraty tu úplne pohltili vtip. Veľká škoda aj herecého mrhania, aj keď ako pohodovka sa to celkom dá. 70%. (04.10.2006)