Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Animovaný
  • Akčný
  • Komédia
  • Dráma
  • Sci-Fi

Recenzie (1 021)

plagát

Hry o život: Balada o hadoch a vtáčatkách (2023) 

Tentokrát se nejedná o další pokračování, kdy se tak nějak člověk mohl obávat, že chtěj natahovat něco, co už má konec a vyždímat tak další prachy z této značky. To s tím ždímáním může být sice pravda, ale příběh se vrací retrospektivně rychle do doby před počátek hladových her a pak to rovnou skočí do období 10. hladových her a to co následuje po nich. Příběh se zaměřuje na nám již známou postavu prezidenta Snowa, kdy byl ještě mladým uchem a měl velice složitou rodinnou situaci. Dočkáme se tak odvyprávění jeho počátků - proč se stal takovým člověkem, jakým se stal - a pak také počátku hladových her jako velké show. Z větší části je to spíše životopisný počin, kdy hladové hry hrají pouze vedlejší roli a nemají takovou akční kvalitu jako v původních filmech. Sice to má určitou dramatickou stránku, ale řekl bych, že autoři tenhle prvek nedokázali pořádně zpracovat, kdy to postrádá hlubší napětí, které zde má nevyužitý potenciál. Prim tak hrají pletichy o tom, kdo si prosadí svoje a souboji určitých ambicích jednotlivců. Jako dokreslení původního příběhu je to zajímavé, ale ve výsledku to působilo trochu nudně a dokázal bych si představit být bez znalosti tohoto filmu, protože mi to neodhalilo nic zásadního bez čeho by se původní filmy nemohly obejít.

plagát

Tvorca (2023) 

Tak a je tu další sci-fi o umělé inteligenci, kdy se tu opět omílá zezačátku ono - stvořena pro naše pohodlí, ale nakonec se vymkla kontrole. Zpočátku to vypadá jako obvyklé klišé, ale tentokrát to jde trochu jiným směrem, kdy USA kvůli určitému incidentu zakáže vytváření nové AI a snaží se odlovit všechnu zbylou, která našla své zastánce a odboj v Asii. Většina filmu se tak vede v duchu války/boje mezi amíkama a AI v různých podobách a jejich přívrženců. Do toho je zapojeno drama o lidském jedinci (tajnému agentovi), který se zamiloval do přívržence AI a následně pak putování se speciálním děckem - snaží se to tak hrát na různé city, které samozřejmě má divák smíšené kvůli dané tématice. Trochu by se to dalo připodobnit otázkám multikulturalismu, které jsou tu však jen polovičatě zpracovány, kdy obecně celý film by si zaloužil trochu jinou dynamiku (boj, sociální otázku, drama atd. by si zasloužilo trochu více prostoru na jejich hlubší zpracování - autoři by udělali lépe, kdyby si spíše zvolili cestu krátkého seriálu). Každopádně se na to po grafické stránce velice dobře kouká (efekty a design je pěkný), trochu to škobrtá na logice chování jedinců v některých scénách a některé herecké výkony (případně i dialogy) nejsou úplně dobré. Trochu ten požitek ze sledování zlepšuje i ten fakt, že k tomu dělal hudbu Hans Zimmer, ale bohužel mě jednotlivé tracky tentokrát nevtáhly do děje. Obecně tenhle film neurazí, ale není to něco, k čemu by se pak člověk vracel na znovushlédnutí.

plagát

Kolaps (2024) 

U tohohle filmu je těžký hodnotit film jako takový objektivně, protože se začne do tohoto názoru plést morálka, emocionalita a osobní hodnoty. Příběh je zasazen do novodobé občanské války v USA, kde proti sobě bojují dvě strany - do téhle chvíle tomu nemám co vytknout, ALE bohužel je tato stránka filmu hozena na vedlejší kolej pro podkreslení hlavní linky. Člověk se tu tak nedozví, proč vlastně ty dvě strany bojují proti sobě (žádné ideologie, názory - téměř nic, než pár nitek, který si také musíte domyslet). Dalším takovým mínusem je to, že člověk pořádně neví v jednotlivých situacích, kdo je kdo, a je to tak docela chaotické. Na druhou stranu se jim v tomhle zasazení povedla akce a efekty, takže to dobře podbarvuje danou atmosféru, ale rozhodně v tom nehledejte zábavu, protože tenhle film opravdu o zábavě v jakékoliv formě není. Tenhle film má za úkol šokovat a to se mu daří. Hlavní linku tvoří žurnalismus, který se snaží poukázat na jednotlivé klíčové události a zvěrstvo, které se během války děje. Zde ale tkví ona rozpolcenost, kdy na jednu stránku máme noblesní snahu zdokumentovat věci, tak jak se mají i uprostřed bojiště, ale na stranu druhou ani ne tak žurnalistický "hyenismus", ale žurnalistický "absurdismus", kdy člověku hlava nebere to zbytečný riskování a snahu zachytit vše v daný okamžik, kdy se to děje, než spíše počkat minutku a zabrat to, co se před chvilkou odehrálo. Tenhle film spíše na mě působil tak, že ukazuje to špatné na žurnalismu, než to obdivuhodné.

plagát

Fallout - Season 1 (2024) (séria) 

Ouki douki - jdeme na komentář. Vzhledem k tomu, že jsem nehrál ani jeden díl Falloutu (tohle prostředí mi prostě nesedlo), tak to můžu pouze čistě hodnotit jako divák dalšího seriálu z mnoha. Podle toho, co jsem viděl nějaké ukázky ze hry, tak bych mohl laicky i podle toho, co o tom hráči her napsali, říct, že se jim povedlo vystihnout prostředí, jednotlivé kostýmy, technologie, atmosféru atp. Co mě především bavilo na tomhle seriálu je to, že se tam drží určitá tajemnost ohledně toho, jak se věci ve skutečnosti mají - kdy člověk chce znát pravdu na pozadí a jakožto nehráče mě tohle lákalo asi nejvíce (vzhledem k tomu, že nemám žádné povědomí o tomto univerzu). Co mě ale nebavilo, byla dost velká část postav (nudné nebo chování takových těch typicky vypatlaných amíků, což je umocněno ještě onou mentalitou "šedesátek", kterou naprosto nesnáším - ale toť moje osobní preference/nelibost). Dalším extrémem je pak brutalita - rozhodně nic pro děti a řekl bych, že je to ještě brutálnější než byly Hry o trůny. Jako vydržím dost, ale některé scény zde byly i na mě až příliš. Proto nedoporučuji pro ty lidi, co mají slabé nebo středně silné žaludky a obzvláště to nesledovat v době kolem jídla. Navíc krom brutality je tu spousta ohavností a nechutností, které to jen umocňují. Chápu, že se to snaží šokovat, ale čeho je moc, toho je příliš. Obecně bych to shrnul tak, že tenhle seriál rozhodně není pro každého - milovníci hry to asi ocení nejvíce, lidé neznalí hry (kteří to dokoukají do konce) to budou považovat za něco kolem průměru a zbytek to radši vzdá po nějaké chvíli v prvním nebo druhém díle (v závilosti na jejich prahu tolerance).

plagát

Star Wars: Chybná várka - Season 3 (2024) (séria) 

Tak a je tu závěrečná třetí série, která navazuje na zajetí Omegy. Ohledně tohoto tématu se pak drží celá série, kdy tu máme ono výzkumné středisko, kde Omega je a co se tam děje - je to tak trochu mysteriózní, kdy se divák postupně dozvídá jednotlivé kousky skládačky o tom, co se na daném místě děje (co se tam zkoumá). Bohužel se ale za celých 15 dílů neobjasní úplně všechno a tak člověk může pouze spekulovat o některých detailech. Samozřejmě pak hlavní roli hraje osvobození/útěk Omegy, kdy ať už její "jednotka" pracuje na tom, aby zjistila, kde je, nebo Omega našla vhodnou mezeru v jejím vězení pro šanci na útěk a taktéž osvobození ostatních vězňů. Jako obvykle tu narazí na pár zajímavých faktů, které už známe odjinud - ať už přes jedno docela známé zvířátko, určitou lovkyni odměn, jednu odpadlici z dob klonových válek až po jistý projekt zaměřený na konečnou otázku. V závěru bych hodnotil tenhle projekt jako celkem úspěšný, kdy to sice není nic světaborného, ale zase to rozšíří znalosti tohoto univerza a velice dobře se to sleduje.

plagát

Star Wars: Příběhy z Impéria (2024) (seriál) 

Stejně jako byly kratičké příběhy rytířů Jedi, tak tu máme na stejném principu i příběhy z Impéria. Opět to má krátkou stopáž a slouží to jako vyplnění postranních příběhů, kdy to tak nějak uspokojuje otázky těch diváků, kterým hlavou probíhá otázka - odkud se vzala daná postava, co se s ní stalo potom atp. Tenhle počin se dá rozdělit na dvě části, kdy v prvních třech dílech máme postavu Morgan Elsbeth (objevila se už v druhé sérii Mandaloriana a pak hlavně v sérii Ahsoka) - odkud pochází, jak se seznámila s Thrawnem a skončila tam, kde je v Mandalorianovi, a pak v druhých třech dílech máme postavu Barriss Offee (objevila se v animovaných Klonových válkách) - co se s ní stalo po jejím odsouzení a co se s ní dělo dále po rozkazu 66.

plagát

The New Gate - Dai 3 no Shinjitsu (2024) (epizóda) 

Příběh na částečný styl "SAO" a "Log Horizon" a pak klasického isekai. Od tohohle anime jsem očekával hodně, protože znám mangu, která má hodně vysokou úroveň, ale bohužel anime tomu nedokázalo dostát, kdy je spíše zklamáním. Problémů je tu hned několik - zaprvé autoři anime strašně pospíchají na příběh, kdy je tu spousta věcí, které vynechali a některé si dokonce poupravili. Zadruhé pak animace, kdy manga předloha má svůj specifický styl, kdy chápu, že je to těžký napodobit v animaci, ale bohužel si to autoři upravili do generického béčkového stylu, který je otřesný a vůbec nevystihuje danou atmosféru a krásu grafické předlohy. I kdybych to hodnotil samostatně bez předlohy, tak bych tuto animaci příliš nehodnotil dobře. Každopádně tenhle díl uvede diváka do toho, o čem tenhle počin tak trochu bude, ale bohužel to strašně letí událostma, že si to člověk nemůže užít. Obzvláště pokud znáte mangu, tak tohle vůbec nedoporučuji sledovat, kdy si člověk akorát zkazí dojem.

plagát

Duna: Časť druhá (2024) 

Jak už jsem zmiňoval u první části, tak prostě tomu z laického hlediska nemohu dát plný počet. Opět zopakuji, že po grafické a hudební stránce tomu není co vytknout. To samé se dá říct i o hercích a jejich výkonech (i když Batista měl trochu divnou roli v určitých místech). Bohužel to ale trpí na zábavnost v rámci příběhu, kdy ono pletichaření hraje prim, což může přijít některým lidem nudné a ona zajímavější akce je tu brána pouze jako pro podkreslení, než by hrála hlavní roli, která by se zrovna už od tohohle druhého dílu očekávala. Je tam bolestně vidět, že autoři tohoto počinu se vše snažili narvat do dvou dílů a proto to trpí na dějové skoky a některé prvky nemají prostě prostor vyniknout lépe. Tím však neříkám, že je to špatný film nebo je to špatně natočeno - je to opravdu dobře zpracováno, ale k perfektnímu zpracování tomu pro mě ještě něco chybí.

plagát

Ant-Man a Wasp: Quantumania (2023) 

Další ze šňůry Marvelovek, která je tvořená sériově na běžícím pásu. Bohužel to nepřináší už nic originálního a ani trochu napínavého. Sem tam se naskytne vtip, ale i ten tu bohužel není zrovna rozmnožen. Jediným tahákem je tak maximálně vizuál, kdy to jako obvykle dobře vypadá a obzvláště musím obdivovat designery - jak dokáží vytvořit jednotlivé místa, techniku a hlavně jednotlivé bytosti. Obecně to po příběhové stránce působí vynuceně, kdy to působí jako pojivo pro další příběhy, a hlavní záporák je hodně špatně sepsaný - kdy má své momenty, které jsou pak zabity nějakou úplnou zbytečností.

plagát

Duna (2021) 

Dlouho jsem přemýšlel, jestli tomu dát 5 nebo 4*, ale nakonec jsem se rozhodl pro nižší skóre, protože nejsem jedním ze skalních fandů tohoto univerza, ale rozhodl jsem se to brát spíše z pohledu diváka neznalého jednotlivých okolností - maximálně s přihlédnutím k předchozím zpracováním (filmu z 1984 a třídílného filmu z 2000). Díky předchozím počinům vím, že ten příběh má toho ještě dost co odvyprávět a toto tak člověk musí brát jako takové hoooodně dlouhé intro, aby se tak trochu seznámil s daným prostředím. Proto když budu brát tento příběh samostatně (bez přihlédnutí ke zbytku), tak je to velice krásně graficky a hudebně zpracováno, ale bohužel to má z určité části kvůli své nátuře trochu nudnější charakter, kdy tu hraje velkou roli hlavně představení jednotlivých stran, nějaké to politické pletichaření, trochu mysteriózna a akce. Tohle dílko je velice unikátní, kdy dané prostředí je hodně specificky zpracováno (netradičním způsobem jako u ostatních sci-fi) a nemusí tak každému vyhovovat. Já osobně to tentokrát beru jako plus, že člověk vidí něco trochu jinak zpracovaného - originálnějšího, ale může to být trochu hůře stravitelnější. Když to navíc porovnám s předchozími zpracováními, tak vidím hlavně největší plus v tom, že si to mnohem polepšilo právě v oné grafické a hudební stránce a také lepšímu hereckému obsazení, a proto se to lépe sleduje.