Čarodějův učeň

Upřímně jsem ani nedoufal, že by se mi tato pohádka mohla líbit. A ona se docela líbila. Líbila se mi i ta postarší animace, která mi k celkovému příběhu prostě seděla. Pomalu si k panu Karlu Zemanovi začínám nacházet cestu. A to jsem si po zhlédnuté Cestě do pravěku myslel, že to nebude už nikdy možné. Celý film je moc hezky namluven, celý se odehrává v moc pěkné pochmurné atmosféře a pyšní se moc pěkným a ještě více jednoduchým příběhem a dovedu odpustit i to, že ta sviňě láska zase zvítězila. Dávám takové pěknější 3*. (29.01.2012)

No, čekal jsem, že bude Čarodějův učeň víc hororovější a drsnější; tím chci říct, že je určen širokému kruhu diváků včetně (a právě) těm (nej) menším (přecejenom, doba už je někdě úplně jinde a děti jsou mnohem otrlejší). Ba naopak, myslím si, že tahle pohádka by je mohla bavit. Animace se mi líbila (a to rozhodně nejsem vyznavačem animovaných filmů), dále měla pěknou hudbu, trochu tajemna a napětí, pak smysluplný příběh a hezký, poučný konec ("Láska je silnější než všechna kouzla"). Škoda jen, že jsem film neviděl jako mladší, nejspíš by pro mě tenkrát měl větší (tedy 5*) kouzlo. (26.05.2010)

Jako dítě mě tohle dílko minulo, jako dospívajícího kluka, když jsem se k Čarodějovu učňu dostal, neoslovilo, nedokázal jsem se dostat do příběhu v dobových animacích a nakreslená krev ve mě vyvolala spíše pousmání. Snad jsem za těch 5 let trochu více dozrál, odsledováním řady stylově osobitých filmů nabyl větší smysl pro vnímání uměleckého a výtvarního estetična, snad jsem si mezi tím vybudoval pozitivnější vztah k hororům (tedy zvláště těm, které kráčejí ke svému cíli vyvolat hrůzu jiným, sofistikovanějším způsobem, než jak je to běžné u současné žánrové tvorby), ale teď na mě Čarodějův učeň překvapivě zapůsobil tím očekávaným způsobem. Z barevných animací spolu s namluvením postav a úžasnou hudbou na mě šla silná atmosféra, i mražení, zděšení a napětí se dostavilo. Starý čaroděj, vynářející se v noci z kočáru či udírající svou botou Krabata proměněného v koně při jízdě až do krve, mi slušně naháněl hrůzu, zatímco romantická stránka příběhu o síle lásky s kouzlem magičtějším, než kouzla všech zlých čarodějníků, mě vedle toho až lahodně dojímala. Tento film Karla Zemana je pro mě dalším důkazem, že horor a pohádka se jako žánry vůbec nemusí vylučovat, neboť ve své nejklasičtější podobě mají naopak mnoho společného, ať už jde o romantický náboj nebo ústřední motiv boje proti velkému, mnohdy nadpřirozenému zlu, a můžou se proto v dobře vyváženém poměru skvěle doplňovať. Takže po čase další pěkný zážitek z dílny mého oblíbeného mistra. [90%] (12.03.2022)

"Mlyn zase mele! Mlyn zase mele!" Nočná mora nás, socialistických detí. A stále to funguje. Ponurá atmosféra, krv, havrany, démoni, šibenice, čierna mágia. Ale aj štipka humoru (chlapec premenený na býka: "Taky bych si dal pivo."). Rozmýšľam, čo by to robilo s deckami vykŕmenými pixarovkami a Shrekom. A či by to trochu nepotrebovali - trochu vážnejší príbeh o súboji Dobra so Zlom, v ktorom sa aj naozaj umiera a za lásku treba nielen popkultúrne hláškovať, ale aj prelievať krv a prinášať obete. (25.03.2009)

Legendární převyprávění literárně vícekrát pojednaného lužickosrbského cyklu o jakési obdobě našeho Ječmínka nebo jiného srovnatelného hrdiny nepostrádá kouzlo starých pohádek prvních syrových sběrů první poloviny devatenáctého století (mezi pohádkami bratří Grimmů např. najdeme jednu s incestním happyendem). Režisér, výtvarník i oba herečtí vypravěči svými přístupy zůstali předloze věrni a ještě ji dále domysleli a dotvořili. Výsledkem je dílo více české než lužické a jeden z klasických vrcholů českého animovaného filmu, v té době oprávněně soupeřícího v míře kvality i pojetí a toho, čemu se dnes módně ne zcela přesně říká "filozofie" této svébytné části hrané kinematografie, s uměním americkým nebo západoevropským. A současně jeden z absolutních vrcholů našeho umění nejen dramatického vůbec. (26.08.2007)