Vynález skazy

Vynález zkázy je můj nejoblíbenější film od Karla Zemana. (Ačkoliv jsem jich zas tak moc neviděl). Víc netřeba dodávat, tohle je srdeční záležitost z dětství... Je fascinující, jak je zde nakumulováno obří množství fantastických dobrodružných prvků, které jsou pro malé kluky (i holky?) tak přitažlivé: ponorky, obří děla, válečné lodě, souboj s chobotnicí, tajná základna v jícnu sopky, genální vynálezce, šílený padouch, piráti.... Hehe, trochu jako obsah nějaké bondovky s Rogerem Moorem:)) A navíc má film naprosto úžasnou výpravu, dodnes nechápu, jak vlastně probíhalo natáčení s těmito kulisami, které jako by vypadly z ilustrací Verneovek. (09.11.2004)

Karel Zeman byl mistr nad mistry a jeho práce je absolutně nezaměnitelná a originální. Tenhle film jsem obdivoval jako děcko a nejinak je tomu i teď. Nikdy nezapomenu na scénu souboje s chobotnicí...U tohoto filmu pořádně zabrousil drápkama začínající Zdeněk Liška, jeho hudební doprovod, včetně všemožných zvuků je geniální, nezapomenutelný je zvuk motorů v ponorce...A ještě se zde blýskl můj prastrýc Václav Kyzlink, kterého jsem měl moc rád... (25.12.2012)

To co Jules Verne slovem, to Karel Zeman obrazy. Film jsem poprvé viděl, když byl nový, nebo alespoň zánovní. Včera podruhé s vnukem (9 let) a vnučkou (4 roky) v poměrně pozdní hodinu. Kluk prohlásil, že se na nic takového koukat nebude a odešel do postele k mobilovým hrám; holka se sice divila, proč to není barevné, ale s drobnými přerušeními vydržela do konce. Druhý den při "vyprávění příběhu" však vyzdvihla tytéž okamžiky, které se i mně kdysi vštípili do paměti. (05.07.2014)

Kongeniální filmová adaptace coby jakási koláž z románu Julese Verna z tvůrčí dílny génia československého filmu Karla Zemana. Válečné běsnění, které katalyzovalo paradoxně vědecký a technický vývoj a přineslo do té doby jen těžko představitelné věci, jako je atomová puma, vytvořilo dobovou atmosféru, která v mnohém připomínala období osvícenství s jeho okouzlením technikou a párou či technické nadšení z období fururismu, tedy počátku 20. století, kdy byla však technika a pokrok chápány v pozitivním smyslu jako všespásná entita. Karel Zeman, jakož i scénárista František Hrubín, vytvořili tedy dobovou antitezi s primárně vyjádřenými ideami pacifismu a obav z dalšího válečného konfliktu (což korespondovalo i s oficiální režimní propagandou), nezbavili se však okouzlení a aluzí k dobám pokrok a techniku adorujícím. Úžasnou kombinací hraného a animovaného filmu dosáhl Karel Zeman neuvěřitelně silného expresivního vyznění - celý ten potemnělý obraz pirátského ostrova připomínající hutní periferie báňských center. Doslova geniální a šťastná byla myšlenka použít původní osobitou stylizaci originálních dobově romantizujících ilustrací knih Julese Verna (výborně ji podtrhuje i černobílý filmový materiál). Tu Karel Zeman doplnil naivistickými odkazy k estetice náčrtků prvních utopistických vynálezů právě z doby osvícenské a sahající až kamsi do renesance k ilustracím Leonarda da Vinciho a jeho létajících strojů a jiných vynálezů. Podmořský svět si vypůjčil z ilustrovaných přírodopisných atlasů a každá ryba tak vypadá jako blízká příbuzná Latimérie podivné. Zjevné je také doslova okouzlení fenoménem páry - ta pohání téměř každý stroj či dopravní prostředek a její nerozlučný symptom, evokující její přítomnost - černý uhelný kouř, se line doslova odevšad, dokonce i z odkrytého horního poklopu ponorky:-) Zeman dovedl svou stylizaci k dokonalosti, jelikož mizanscénu doplnil kreslenými kulisami, dobovými kostýmy atd., vše v nostalgickém záměrně archaizujícím retro stylu (formálně postavený na použití linky, respektive různých druhů linek, které dotváří téměř všechny kulisy i kostýmy), a vytvořil tak jeden z nejosobitějších výtvarných počinů v dějinách nejen našeho filmu. V době (u nás nejenom pro filmový průmysl tak pohnuté), kdy přeceňovaný Edward D. Wood Jr. točil v zámoří své paskvily, které dnes někteří intelektuálové nepochopitelně adorují a opěvují, stvořil tak skutečný génius filmové režie to, co je skutečným projevem filmové geniality - nadčasové utopistické výtvarně velmi osobité sci-fi ... Umělecké dílo, které už nikdo nikdy bohužel nenapodobí... (27.12.2007)

Aj keď nový Zemanov film je opäť trikovo-vyšperkovaný, doslova srší samými technickými i vizuálnymi nápadmi, nezaujal ma natoľko, ako predchádzajúci f. počin (Cesta do praveku z roku 1955), aby som bol na jeho konci rovnako, nedaj bože, viacej spokojný... Určite sa na svoju dobu jedná o revolučný filmový kus, ktorý by aj dnes mal 100 %. ohúriť svojho pot. diváka, ale niečo mi na ňom tak vadilo, že sa skrátka neodhodlám udeliť vyššie hodnotenie ? Načrtol to už môj „nemenovaný” kolega, a to v takom význame, že Hrubínov scenár (podľa námetu knihy francúzskeho spisovateľa sci-fi a dobrodružného žánru-Julesa Vernea ) je popretkávaný trojlístkom hl. postáv : profesora Rocha, megalomana Artigasa a inžiniera Harta, no činí to takým nezaujímavým spôsobom, kedy sa rež. Karel Zeman skôr, radšej zameriava na samotný vizuál a triky, že zanedbáva práve tento prístup s postavami, kde je to jednoducho - nedotiahnuté do konca, i keď na konci dochádza k vytúženej, filmovej katarzii. Všetky postavy mi boli totálne ukradnuté, pretože som sa kochal neustálymi prísunami výdobytkov vtedajšej filmovej techniky, ktorá normálne vyráža dych ! Tomuto režisérovi dám postupne šancu na to, aby som si pozrel ďalšie jeho vizionárske počiny, ktoré ma budú, podľa mňa - viac interesovať vo vizuálnej rovine, ako v hereckej ? (Ale budúci Baron Munchausen s fenomenálnym Milošom Kopeckým by mohol túto „k-l-i-a-t-b-u” už navždy zlomiť ?) (20.04.2019)