Dům pro dva

Jiří Schmitzer zde hraje mix léčitele, jasnovidce a rytíře Jedi (taky umí druhým vnutit svou vůli pouhým pohledem), v doslovném závěru získává jeho postava až kristovský rozměr. Kdyby se aspoň nejmenoval Bóža a nečetl si v Bibli, nemusela ta duchovní rovina příběhu o dvou bratrech (Ábel a Kain?) působit tak těžkopádně. Hvězdička navíc za představitelku Magdy, na kterou se příjemně kouká. (23.05.2021)

Miloš Zábranský patří mezi individuality 80. let, jejichž hvězda zašla dříve, než vyšla. Nicméně jeho volná trilogie plná podobenství a náboženského mysticismu zasazená do všední každodenní šedi má co nabídnout. Minimálně jako důkaz o tom, kam až dospěla soudobá frustrace a marast. Samozřejmě, že výchozí situace je obyčejná, ale právě v ní je její síla. (30.08.2016)

MOŽNÝ SPOILER! Psychologicky laděný příběh o dvou rozdílných bratrech v podání Jiřího Schmitzera a Ondřeje Vetchého tvoří absolutní špičku československé kinmatografie 80.let. Jedná se o jeden z mála čistě spirituálních českých filmů. Postava Bóži (Schmitzer) je zobrazením novodobého Ježíše v kulisách socialistického sídliště. Čte Bibli, v kritických situacích se obrací na duchovno a je v kontaktu s něčím nedefinovatelným nad sebou. Má zvláštní léčitelské schopnosti. Nezištně pomáhá druhým, zejména bratrovi, aby za tyto skutky poté sám trpěl. Vše podtrhuje nádherná scéna jeho smrti, kdy ho srazí nákladní auto a Bóža umírá na deskách, které jsou pod něj srovnané do kříže. jeho smrt předznamená torjí symbol černého koně jakožto dvě varování a třetí úder. Dan (Vetchý) je naopak ztělesněním ďábla, jak svým vzezřením, tak i chováním. Jeho hlavním životním krédem je "dej Bože lehko". Na jednu stranu má pocit, že je mu ubližováno, na druhou stranu on nedělá nic jiného než ubližuje ostatním, hlavně tedy bratrovi. Tak jako Ježíš měl svou smrtí otevřít oči všem hříšníkům, stejně tak až smrt Bóži přiměje Dana, aby se aspoň na chvíli na sebe podíval do zrcadla a nestačil se divit. Divákovi, který tento spirituální modus filmu nepřijme, je jednoduše z Dana na blití a Bóžovi se diví, jak může být takový blbec a vše si nechat líbit a naopak ještě pomáhat. Jenže když on je ten Ježíš - Ty po mě kamenem, já po Tobě chlebem. (25.02.2008)

Výtečný psychologický film. Film o životě. Dospělosti. Přebírání odpovědnosti. Konci bezstarostnosti. Složitosti rodinných vztahů. Film, který stojí na naprosto skvělých hereckých výkonech, Schmitzer i Vetchý nejen že zvládají složité herecké party, ale přidávají navíc ještě cosi z přidané hodnoty, Schmitzer úsporný herecký projev postavený na mimickém výrazivu a jeho kromobyčejné síle pohledu a Vetchý doslova fyzické herectví kypící energií a jejím nezvladatelným přebytkem. Je to analogie věčného sváru ducha a těla. Dobra a zla. Symboliky postav. Dům pro dva má výraznou formu, jejímž základem je minimalismus, nadčasová hudba a originální industriální intermezza. Život drtící jako ozubená kola. Cyklicky opakované sekvence krátkých záběrů na detaily výrobní linky, šeď útrob továrny, bezčasí doby... (11.04.2014)

Velice osobní příběh s příchutí pelyňku a trochou mystiky v oprýskaných dobových kulisách. Příběh stejně důsledný a neoblomný jako čas, který v neměnném rytmu a bez sebemenších známek únavy lhostejně odměřuje každou vteřinu. P.S.: Pokud vám můžu radit - až uvidíte černého koně, jak se jen tak potuluje mezi paneláky, nevšímejte si ho ... a pěkně v klídku počkejte, až zase zmizí. Myslím, že nic lepšího nemůžete udělat. (24.11.2013)