Hľadám Amy

Kevin Smith sebou jako tradičně přináší ambivalenci. Na jedné straně nestandardní romantická linie s dojezdem, geekovské fluidum, sexuální otevřenost či zajímavý rozbor nacisty Lukea Skywalkera a jeho černobílého táty a na druhé k Holdenově inteligenci neadekvátní švédská nabídka (zřejmě přednesená po užití Jayova zboží) či dětinské chování postav, které by ve svém životě potřebovali opravdový problém, aby věděli, co to problém je. Apropo, když už Mlčenlivej Bob jednou promluví, stojí za to ho poslouchat.. (01.09.2017)

No, vzhledem k tolika opěvným hlasům na účet filmu jsem čekal o dost víc. Dlouho to byla nic neříkající nuda proložená přisprostlými výrazy a upřímností ohledně sexuálních hrátek přítomných, pak to začalo být chvilkami náznakem i zajímavé, ale humor (jestli tu opravdu někde byl) mě silně minul (snad jen aplikování rasové problematiky na Star Wars jakožto absolutní absurdita ve mně vyvolalo nejisté uchechtnutí). Co se týče herců, jediný alespoň trochu sympatický jedinec byl Banky Jasona Leeho, z Bena Afflecka vyzařoval docela průměrný a kupodivu celkem uvěřitelný teenager (jak jinak nazvat jeho chování), jenže jeho postava už podle mě měla kapánek delší dobu po pubertě, čímž svůj předvedený výkon kompletně shodil a Joey Lauren Adams mi byla svým herectvím dost protivná, nemluvě o strašném hlasu (1 z mála případů, kdyby možná mohl být český dabing lepší než originál). No a pak Jay a Mlčenlivej Bob; tak nějak jsem narozdíl od naprosté většiny diváků (naivně) doufal, že tam stráví minimum času, ale i tak mě (hlavně Jay) stačili svou chvilkovou přítomností otrávit. Ale naštěstí jsem se probudil ze své natvrdlosti a konečně pochopil, že tuhle dvojku Smith rve jak se zdá do každého svého filmu (ostatně jde i o něj, že), což budu akceptovat a další snímek tohoto režiséra si už shánět nebudu (Dogma a tohle veledílo mi stačilo). Takže závěrem, u jeho počinu jsem se převážně nudil, nesmál a dusil se slzami Holdena a jeho lesbické přítelkyně Alyssy, takže to budou pouze 2*, otevřenost v otázkách sexu a vulgarismy dobrý film rozhodně nedělají. (01.06.2011)

Smithova dílka jsou otevřená a upřímná a vynikají především v dobře napsaných postavách a sází na autorovo nadání psát brilantní dialogy. Banky: „Kdy vyrážíme?“ Holden: „Ale já jdu s Alyssou? Nechci, abys mi to zkazil“ Banky: „Třeba taky zavěsím!“ Holden: „Ale to je normální klub“ Je třeba ocenit přístup ke zvolenému tématu, jakým je tentokrát především homosexualita. Vše se točí kolem filmů, comicsů a narážek na sex. Vše ale překrývá smysl pro detaily, dialogy jsou vtipné, vulgární a bezvýhradně chytré. Bez diskuse originálně pojatá, velmi příjemná záležitost! (08.01.2006)

Filmový zážitek. Vynikající film, který má svým způsobem (sč to tak nevypadá) inteligentní humor (že se tváří jako vulgární není důležité, on se tak opravdu jenom tváří), ale hlavně hloubku. Dobře pojaté zamyšlení nad životním hledáním, vyrovnáváním se a pokrytectvím. Alyssa celý život hledá štěstí a uspokojení, nebojí se při svém hledání otevřít spoustu dveří, které se ostatní buď bojí nebo neodhodlají otevřít (protože se spokojili s mainstreamovou, konzervativní a předloženou NORMOU – jenže ona norma není žádným dogmatem, i o tomto poznání je tento film a nebo mají prostě strach) a když to, co hledá konečně najde v Holdenovi, Holden to všechno posere svým pokrytectvím. Hodně dobrý pohled na problematiku sexuality. Zámerně píšu sexuality a ne homosexuality, což by se na první pohled nabízelo, protože podle mě ten film není výlučně o homosexualitě, ale o sexualitě jako takové. Existují v sexualitě jednotlivých lidí jisté přesně nalinkované a dlouhodobě ustálené normy? Vyspím-li se (nebo budu-li s ním mít jakýkoliv sexuální zážitek), jakožto muž, jednou s mužem, dělá to ze mě hned gaye? Dlouho se o homosexualitě hovořilo jako o nemoci, v současné době se ten pohled trochu ztolerantnil, už i jisté katolické církevní kruhy považují homosexualitu za vrozenou, za fakt, který se nedá změnit. To je sice mnohem lepší přístup, ale nedá se aplikovat na homosexuální komunitu celkově. Co když se někdo pro ni rozhodne sám/sama a dobrovolně, protože např. u stejného pohlaví nalezne něco, co mu/jí to opačné není schopné poskytnout? Nebo co když to co hledá mu/jí střídavě nabízí obě pohlaví? Za nejvýraznější scénu považuji poukázání na to, že konzervativní a „homofobní“ názory panují i v těchto komunitách – to, když Alyssa svým lesbickým kamarádkám prozradí, že její nová láska je muž. Dalšími dobrými scénami jsou rozhovory o machistickém pohledu na sex a sexuální styk, kdy spousta lidí za sex považuje jen a pouze penetraci – tedy vniknutí penisu do vaginy (a tedy opravdový sex může proběhnou jen mezi mužem a ženou a to pouze v případě, kdy muž svým penisem penetruje ženinu vaginu), všechno ostatní za sex nepovažují. Chasing Amy obsahuje spoustu vynikajících dialogů, pohledů a otázek právě o těchto tématech. Nastiňuje pohled, že sexualita každého jednotlivého jedince může být od samotného počátku jeho života v podstatě tabula rasa, čistý papír a je na každé/m z nás a jeho/jejím osobním rozhodnutí/m, co, jak, kdy a s kým na něj napíše a že nic z toho, co je na tom papíře napsáno, jej automaticky neřadí do některé z vymezených skupin, minorit ani majorit. Opravdu vynikající práce, která vás donutí přemýšlet a to i dlouho po skončení filmu a možná si po jeho shlédnutí trochu poupravíte své názory, začnete o jistých, jiných a nových věcech přemýšlet trochu jinak. Ještě bych zvýraznil opravdu vynikající výkon Joey Lauren Adams a její nádherný hlas. Dávám pět zde dostupných hvězdiček plus navrch přidávám pět svých osobních. (17.03.2009)

Hledám Amy je druhý film, co jsem od Smithe viděl a žádný třetí už s největší pravděpodobností nedám. Zabývá se sice věcmi, které člověk dobře zná z vlastní zkušenosti a dokáže je výstižně popsat i vtipně podat, můj celkový dojem je ale stejně rozpačitý. Jay a Silent Bob mi nijak legrační nepřijdou (Smithův pantomimický výkon je přímo úděsný) a ústřední milostný motiv mě svou hysteričností poznenáhlu začal nudit a navíc skončil dost stupidně. Ani zmiňované scény definování sexuálních pojmů mi nepřišly nijak geniální a to nemluvím o tom, že jako comicsový fanoušek jsem byl zklamán z nízkého počtu comicsových odkazů. (19.06.2005)