Šťastný Luke

Krásně nakreslený a skvěle animovaný film zvládnutý na svou dobu s nejvyšší možnou profesionalitou. Každá scéna je propracovaná a téměř v každé minutě se najde nějaký dobrý vtip nebo nápad. Svět Daisy Town odráží a paroduje romatniku filmů s Vinettouem. Podle mého názoru je tento film lepší, než kterýkoliv Asterix. (19.08.2008)

Asi takhle - Goscinny je v tom určitě znát, ale jako člověku, kterému westerny nikdy moc nesedly, to u mě Lucky Luke měl celkem těžké a i když na tom oceňuji nemalý počet dobrých nápadů a vtipných scén, po určité době se mi to prostě omrzelo a začal jsem se spíš nudit. A popravdě na tom má svůj podíl i dost slabý příběh, který na celovečerní formát vystačí jen velmi stěží. Možná to docením někdy jindy, ale teď to pro mě byl spíš jen průměrný zážitek. Nicméně Baladě šanci někdy určitě dám. 3* (02.01.2022)

Ach, ten nešťastný Luke!¬         Podívám-li se na svá hodnocení animovaných snímků určených spíše k zábavě než k zamyšlení či poučení, vidím, že horní příčky (obdoba jedniček nejvýš dvojek ve škole) zabírají bez výjimky takové, které jsou lidsky pravděpodobné při vysoké animační úrovni a ve kterých komika blíží se víc humoru než srandě, čímž jejich podtón je spíše laskavý a kulturně lidský. Takové je Fimfárum Jana Wericha (Česko 2002) J. Wericha a animátorky V. Pospíšilové, Mary a Max (Austrálie 2009) A. Elliota, Mrtvá nevěsta (USA 2005) T. Burtona, Cesta do fantazie (Japonsko 2001) H. Mijazakiho, a podobné (nemnohé) další. Opačné, tedy spodní příčky zabírají (taktéž nemnohé) počiny postmoderního kulturně společenského ztroskotání jako Myši patří do nebe (Česko 2021) spisovatelky I. Procházkové a scénáristy A. Nellisové (pozor, ona je "Nellis", takže si paradoxně vynucuje podmět v ženském rodě) nebo Shrek (USA 2001) T. Elliota a T. Rossia, a nebo počiny umělecky výrazně podřadné, z nichž za všechny mohu jmenovati Kozí příběh — Pověsti staré Prahy (Česko 2008) umělecké kreatury (česky stvůry) J. Tománka.¬                 Šťastný Luke svým provedením patří mezi podařené počiny nepříliš výrazné společenské hodnoty, kde humor je velkou měrou redukován na komické karikované násilnosti druhu Toma a Jerryho z tak velice oblíbeného amerického seriálu. Nedíval jsem se s nechutí a chápu všechny obdivovatele podobných potvořenin, leč mé hodnocení — má-li býti objektivní — musí odpovídati kulturní a společenské hodnotě díla (i kdyby se mi půtky Luka a bří Daltonů líbily sebevíc, a ne že se mi nelíbily!).¬                 Na závěr k možnému srovnání Šťastného Luka s českým muzikálem Limonádový Joe (ČSSR 1964), taktéž parodií na Daleký západ: Vnímavému diváku se nelze splésti obě díla, neboť kvalita "Limonádníka" je zcela odlišná, kdy i při násilných scaenách vítězí onen podtón, o kterém jsem mluvil na začátku.¬                 Geniálně výstižné opoznámkování napsal ke Šťastnému Lukovi uživ. mortak (27. 09. 2008), kterého tímto mohu doporučiti pozornosti ostatních v tom kladném smyslu slova. (09.06.2022)

"Proč melete pusou, když se hraje tanec smrti? To jste zajatci?" Parádní sranda srovnatelná s Asterixovými dobrodružstvími. Snad v každé scéně je nějaký nápad, nějaký fór, nejraději jsem ale vždycky měl a stále mám indiány malující se válečnými barvami a přípravy na souboj čtyř proti jednomu, které parodovaly Sergia Leoneho už v době, kdy to ve westernových parodiích zdaleka nebylo nutností. A film navíc má výborný původní československý dabing (František Němec v roli Šťastného Luka, vypravěč Vladimír Brabec a Jaroslav Moučka jako nejhloupější Dalton)! (10.08.2013)

Film, který uvede děti do stavu nadšení a dospělého příjemně naladí. Výborná animovaná klasika jako parodie na Divoký západ. Tak, jako má hraný film svého Limonádového Joea, má kreslený film svého Lucky Lukea. Spousta fórků, stylizovaných postaviček, které známé z hraných westernů, parodovaných klišé i odkazů na americkou popkulturu. Už jen za halucinogenní scénu plnou muzikálových čísel musím dát plný počet hvězdiček. Celkový dojem: 95 %. (31.05.2009)