Rudy

Aj keď je film plný klišé, neprimerane veľkého pátosu a iba priemerných hereckých výkonov, jeho jadro tvorí silný príbeh o nevzdávaní sa za žiadnu cenu, prinášaní obiet a prekonávaní veľkých prekážok. Nemá síce áčkovú produkciu, dokonca spracovaním by ho prekonali aj niektoré televízne snímky, ale to je v tomto prípade vedľajšie, pretože stredobodom je jedna zrastom nevysoká postava. Postava, náture ktorej nebude asi veľa ľudí rozumieť - škola, drina, škola, drina, ... Vypichnúť musím podmanivú hudbu, ktorá musí dostať asi každého. (01.07.2015)

"RUDY! RUDY! RUDY! RUDY!" Skandoval jsem na konci s celým stadionem. Každý máme své sny, ale jen stěží o ně někdo usiluje tak, jako Rudy, který si chce zahrát za klub amerického fotbalu v Notre Dame, ale ze všech stran slyší, že to není možné. Skvělý děj, který mě naprosto vtáhl a prožíval jsem ho od začátku do konce. (22.06.2013)

Atypický sportovní film o cestě za jedním velkým snem, obrovským srdcem nahrazující talent i svaly. Rudy se podle mě vymyká žánrovým kolegům tím, že postrádá tradiční sportovní klišé a stereotypy. Jak říká Rocky Balboa v posledním díle série: "život není o tom, kolik ran dokážeš rozdat, ale kolik jich dokážeš přijmout." Rudy je toho důkazem. :) (09.03.2011)

Sport měl během let ve filmech mnoho skutečných i fiktivních hrdinů, dovolím si však říct, že příběh ani jednoho z nich se nerovnal tomu, co podstoupil Rudy Ruettiger. Proč zrovna on? Protože paradoxně nikdy nic nevyhrál a ani nebyl zázračným outsiderem, co na jeden večer dokázal poručit větru, dešti. Rudy byl předně neuvěřitelný dříč, který se svou výdrží snažil vykompenzovat nedostatek umu a stát se alespoň na okamžik součástí svého milovaného týmu. Štěstí i smůla mu ale zároveň přály asi tak, jako každému z nás, když za každým dílčím úspěchem čekala další překážka. A toto vše ukazuje snímek nanejvýš věrně, inspirativně a zásluhou orchestru Jerryho Goldsmitha i pořádně velkolepě. Důkaz, že být buldok se občas vyplácí. Díky, Rudy! (28.08.2017)

Aby mne tato sentimentální sportovní pohádka o vůli nevzdat se a jít vytrvale za svým snem oslovila, musel jsem blahosklonně přehlížet fakt, že Rudyho dychtivost vyběhnout na trávník v zápasu zbožňovaného týmu úzce hraničila se zhoubnou posedlostí. Že urputnou snahu o dobrý prospěch, přijetí na univerzitu a samotné studium motivoval jen a pouze americký fotbal. Díky sympaticky prostému Seanu Astinovi a nádherné hudbě Jerryho Goldsmithe se to (taktak) podařilo a naměkko jsem na konci byl, i když s výhradami. Lepší 3* (04.11.2019)