tick, tick...BOOM!

Skvelá satira na to, prečo 90 percent ľudí, ktorí sa pôvodne v živote chceli uživiť umením, nakoniec skončia v úplne odlišných odvetviach trhu práce. Z časti autobiografický divnomuzikál, ktorý má pesníčky ako o zmysle života, tak o jogurte, upratovaní či stahovaní sa - jednoducho o malichernostiach - kde sa pieseň nezrodí pre to, aby bola zmysluplná a harmonicky-melodicky krásna, ale preto, aby jednoducho bola schopná byť piesňou o čomkoľvek. Autor si to ospravedlňuje ako "cvičenie na téma", ale prepáčte pán Levenson, ja som chcel vidieť muzikál, ktorý má hlavu a pätu. Zlátanina, ktorá síce vďaka dobrodružnému životu Johnatana Larsona má zaujímavú hlavnú postavu, zahranú skvelým hercom - ale inak, je paskvilom, ktorý ako tak staví poctu skladateľskej legende, ale vôbec mu nie je rovnocenná. I od kvalít Rentu je po hudobnej stránke na míle ďaleko...  Ani jeden song si po dvoch dňoch nepamätám, a to je jednoznačná vizitka. (01.12.2021)

Nadějný muzikál, který má své osobité kouzlo, ale příběhově a ani hudebně to nedokáže prodat úplně naplno. Sice je tu poměrně slibná dějová linka s třicetiletým mladíkem, co neví co s životem, jen tak se potlouká, nechce dospět a představuje si život jak Hurvínek válku. Tato myšlenka drží celý film nad vodou, nicméně nejlépe je nám servírována jen v úvodu. Pak už to značně škobrtá a film zachraňuje jen až neuvěřitelně hrající Andrew Garfield. Ten ze sebe vymačkává naprosté maximum a je radost sledovat jeho výkon po celou dobu muzikálu. Pár písniček se přeci jenom povedlo, ale znovu to nejlepší film vystřílí hned v úplném začátku. Nakonec to je pouze na tři hvězdy, ale Garfield by si jich sám zasloužil pět. (06.05.2022)

Muzikál o muzikále, veľmi pestrý vo viacerých ohľadoch. Čo sa týka postáv (multikulturalizmus v akcii), čo sa týka hudby, či muzikálových čísel. Kvalita hudby je dosť kolísavá - sú tu také tie sladučké popíkové piesne, akoby z nejakej Disneyovky, ale aj piesne s vyššou úrovňou, napr. tie s rockovým nábojom. Celkovo možno povedať, že hudba je mierne nadštandardná. Muzikálové čísla sú veľmi slušne spravené, asi štyri nad ostatnými vyčnievajú (hádka, bistro, workshop, luxusný byt). Andrew Garfield podáva výborný herecký výkon a prekvapivo sa vôbec nestratil ani ako spevák. Naproti tomu Robin de Jesus hrajúci jeho priateľa je herecky toporný, navyše mne dosť nesympatický. (19.03.2022)

Tak to byla pořádná jízda! Strašně mě bavila od začátku až do konce (a to přitom nemusím muzikály na filmovém plátně). Bavilo mě prolínání časových rovin i to, že jste místy nevěděli, jestli jste zrovna na zkoušce, představení nebo ve vzpomínkách či představách hlavního hrdiny. Bavily mě různé nápadité rekvizity a scenérie pomáhající vytvořit přechody mezi jednotlivými rovinami, navodit atmosféru, která se v průběhu příjemně plynule měnila od uvolněné zábavy přes trpké tvůrčí nebo vztahové chvilky po dojemné momenty a zase zpátky. Celou tu pestrobarevnou zábavu máte přitom podbarvenou takovou zvláštní hořkosladkostí, neb se hned v úvodu dozvídáte (ač ne úplně explicitně) o osudu hlavního hrdiny. Líbila se mi snad všechna hudební čísla, neměla jsem problém zaposlouchat se do jednotlivých melodií, ale mnohem více mě fascinovalo, na jaká (ne)myslitelná témata všedního dne a jak nápaditě se dá vytvořit a zhudebnit text (bo - bo - bo - bo bo bo bo bo...). Fascinoval mě hlavní hrdina jako člověk, jako (vskutku renesanční) umělec. A to jsem o něm dosud neslyšela ani ň (velká škoda, že materiálu o něm či od něj není k dispozici více a o to lépe, že vznikl tento na první pohled možná nenápadný film). Andrew Garfield ho dal po všech stránkách skvěle (po pár počinech, které jsem s ním v poslední době viděla, mám asi nového oblíbence :D) a já si Jonathana Larsona ráda dám asi vlastně kdykoli v budoucnu v téhle tikající bombě znovu taky. Doporučuju, abyste se ke mně přidali, stojí to za to! 90 %. (04.05.2024)

Jonathan Larson má před sebou posledních pět let života. Samozřejmě o tom neví, ačkoliv jeho přátelé ve „velkém“ umírají na AIDS. Jemu zatím klepe na rameno třicítka, pracuje jako číšník, ovšem v žádném případě nezapomíná tvořit, a především nasávat život a nelítostnost moderního New Yorku okolo sebe. Řeší nedostavení se úspěchu, miluje svou přítelkyni, talentovanou tanečnici, a dokončuje futuristický rockový kus Superbia, který mu má přinést slávu a zaplašit černé myšlenky. Objevují se tu i prvky, které Jon následně použil i při tvorbě svého nejslavnějšího díla, rockové opery Rent. Ve stejném duchu navázal i dalším muzikálovým bestsellerem Tick, Tick ...Boom! Nedožil se ovšem ani jednoho, nečekaně zemřel měsíc před premiérou Rent. Zkoumal sociální problémy multikulturalismu, závislosti, jako jeden z prvních představil na scéně homosexuální a bisexuální postavy. A energický Andrew Garfield díky němu (znovu) dokazuje, že patří mezi nejtalentovanější mladé herce současnosti. Klobouk dolů. Lin-Manuel Miranda si Hamiltonem (kterého napsal a zhudebnil) získal řadu věčných fanoušků, i tady dokonale potvrdil, že hudbě prostě rozumí. Výsledek je oslavou umění, bohémství a hudby, která není pro masy, hudební čísla jsou každopádně nápaditá, skvěle sestříhaná a prostě jiná – třeba to, když se Jon hádá se svou přítelkyní. Paralelně skladbu sledujeme groteskně zazpívanou jím a Vanessou Hudgens. Výsledek není nijak památný, ale určitou stopu na divákovi zanechá. PS: Na konci jsem přemýšlel, zda je větší kočka právě Hudgens nebo Alexandra Shipp. (04.01.2022)