Réžia:
Carl Theodor DreyerKamera:
Karl AnderssonHudba:
Poul SchierbeckHrajú:
Lisbeth Movin, Thorkild Roose, Sigrid Neiiendam, Preben Lerdorff Rye, Olaf Ussing, Preben Neergaard, Emilie Nielsen, Harald Holst, Sophie Knudsen (viac)Obsahy(1)
"Postavte ji na hranici a zapalte oheň", křičely davy venku, když inkvizitor bušil na dveře Marte. Do rodiny místního pastora, starého Absolona se ze studií vrací syn Martin. Krásná Anne, jeho nová matka ho často vídá ve snách. Její tchýně, vládkyně domu, ji nemá ráda, proto se Anne těší, že v něm nalezne zpřízněnou duši. Píše se rok 1623 a na dánské vsi vrcholí éra čarodějnických procesů. Marte, obviněná ze spolčení s ďáblem, na chvíli nalezne v pastorově domě úkryt, od ní se také Anne dozví, za jakých okolností byla svou matkou starému muži přislíbena. Absolon, který neuchrání Marte od procesu, ač je jí zavázán, si od ní vyslechne kletbu, že stejný plamen jako ji spálí i Anne. Hořící hranice spojí Anne a Martina do vroucného objetí. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (20)
7,5/10 Obviňovanie z čarodejníckych praktík je v Dni hnevu len spúšťačom a vyústením mechanizmu hriechu a (nevyhnutného) trestu, a ako také nie je v tomto prípade problematizované. Z teologického hľadiska je však zaujímavé, že diabol/Satan nehrá iba rolu iniciátora, pokušiteľa k porušovaniu (božích?) zákonov, ale má aj prsty v samotnom potrestaní (všimnite si kozla v jednej z kľúčových scén). ()
Komorně laděný film, který je přesto plný křiku a podrobuje všechny zúčastněné životní zkoušce. Je také plný skrývané pravdy, deroucí se napovrch ve chvíli, kdy hledíme do tváře smrti. Přichází den, kdy už nelze mlčet či cokoli zatajovat. Před Bohem i Ďáblem je nutné otevřít svou duši. V temné a syrové atmosféře dokonale podchycené doby mi k plnému počtu scházela snad jen silnější hudba. [Kino NFA Ponrepo - Praha] ()
Film o (novovekých) čarodejniciach z iného súdku. Nie z pohľadu ich konca, ale naopak, ich začiatku. Mysteriózny prvok je v tejto historickej dráme naznačený a je na divákovi, čo si z neho vezme. Škoda, že záporom filmu je jeho pomalé tempo, množstvo hluchých miest a malá vieryhodnosť postáv, ktoré nedokážu klamať a keď už klamú, nie je to podané vieryhodne. ()
Zakiaľ Kladivo na čarodejnice podľa mňa lepšie poeticky vystihlo nezmyselné udalosti okolo upaľovania, toto bolo asi viac realistické, no zároveň ma tiež nejak extra nebavilo. Svojim spôsobom to v niektorých spomalených momentoch bola hrozná nuda. Plus vtedajšie správanie, prostredie, to mi z toho robilo neznesiteľný zážitok až horor až si z minulosti začínam vážiť slovenských pastierov oviec s ich tradíciami. Na svoju dobu sú tu podľa mňa prekvapivé zábery starej a nahej ženy a tiež akési ozajstné koketovanie s mágiou, až som miestami nevedel, či chcú odsúdiť udalosti z minulosti alebo ich čiastočne ospravedlniť. Pozoruhodné dielo tak či tak. ()
"Dies iræ, dies illa, v tom je teda, hrozná síla", zpívají způsobně dětičky u hořící hranice (my si to můžeme zazpívat třeba a la Tony Dvořák,) a neuvědomují si, že už hoří jim samým. Pokud bych nepřešaltroval do češtiny, pak dalším veršem je "dies tribulationis et angustiæ - den soužení a úzkosti" A už jsme doma (zatím ovšem jen ten, kdo si to uvědomuje - kdo si to neuvědomuje, je na to teď líp, ale brzy na tom bude hůř)... Má "Šalamounova píseň" nějakou naději proti „Dnu hněvu“? Sotva - ani jiná krásná písnička (Captain Beefheart) "Her eyes are a blue million miles" s ním sotva co svede... Dokonalé spojení scénáře (včetně skvělých dialogů) s režií v jedné ruce. ()
Galéria (35)
Fotka © Palladium Productions
Zaujímavosti (3)
- Film bol súdobými divákmi chápaný aj ako protest proti nacistom, ktorí okupovali Dánsko. (Biopler)
- Kvôli nacistom Carl Theodor Dreyer utiekol po tomto filme z Dánska do Švédska, kde zostal až do konca vojny. (Bilkiz)
Reklama