Deväťdesiatky
Réžia:
Peter BebjakScenár:
Josef MarešKamera:
Martin ŽiaranHudba:
Juraj DobrakovHrajú:
Martin Finger, Ondřej Sokol, Kryštof Bartoš, Vasil Fridrich, Robert Mikluš, Patricie Pagáčová, Martin Davídek, Jan Kolařík, Daniel Margolius, David Šír, Tomáš Kobr, Jiří Křižan, Michal Novotný (viac)Obsahy(1)
Zastřelená manželka mafiána, majitele diskotéky, kde se scházejí popové celebrity. Policisté, kteří slouží na pražských obvodech, se už naučili jít vládcům podsvětí na ruku. Proto musí lidé z pražského oddělení vražd jednat na vlastní pěst... Na začátku devadesátých let hrálo každé policejní oddělení a každý policista sám za sebe. O to víc se cenili parťáci, na které bylo spolehnutí. (Česká televize)
(viac)Recenzie (96)
Pořád to podle mě drhne. Poučena z prvního dílu jsem se od 60 minuty pekelně soustředila, abych si stihla přečíst osud Jonáka. Ochotnický herecký výkon mladé paní Pagáčové mě opravdu pobavil. Několikrát jsem se nachytala, že se nesoustředím, a že mě to vlastně vůbec nebaví. Hvězda navíc za Lenku a Davida v závěrečné písni. ()
Tady už musím přecijen vyjádřit nějakou tu kritku. Furt to na mě působí hodně roztěkaně. Příjde mi, že by tvrůci potřebovali na odvyprávění všeho, co nám chtějí sdělit, mnohem více, jak šest dílů, protože tady se toho snaží do tohoto počtu dílů narvat co nejvíce, ale jako celek to pak působí dost rozházeně, a občas je problém se v tom orientovat. ()
Vražda manželky Ivana Jonáka byla opět parádní případ, z kterého jsem unešen, jenže když se trochu víc zamyslím, tak jsem unešený ze zobrazení té doby, kterou jako děcko pamatuju a najednou vidím povědomé věci, včetně rekvizit, dějů a hlavně atmosféry, ale čistě filmově to není úplně ono. Pokud to srovnám s Případy 1. oddělení (2014), kde se stal zločin a ten se ve svižném plynulém tempu vyšetřoval a uzavřel, tak tady ta zkratkovitost, narušená plynulost skákáním z jedné věci na druhou z toho dělají drhnoucí se věc. A to mám štěstí, že se orientuju v množství postav, protože k těmto případům mám něco načteno, ale pustit to albánským divákům, tak se chudáci ztratí. ()
Druhý díl se mi líbil o poznání více než první. Už to nebylo pro diváka takové zmatené, nové tváře, skoky v čase... Tady užvíme kdo je kdo navíc Michal Novotný dostal více prostoru pro svého Jonáka což rozhodně nebylo na škodu. Musela to beht šílená doba. Uvědomil jsem si to, když Mikluš říká Fingerovi.. víš já mám k tomuhle ještě toho Roubala! Přičemž sám Roubal byl sousto nevídané. Zatímco já se v té době probíjel školou zažívajíc úspěchy i neúspěchy a nasával zkušenosti, to samé v podstatě zažívali kriminalisté co šli tehdy po vraždách... Jo, jestli se to takto ponese dál, bude to fajn seroš. * * * * ()
Jooooo...Devadesátky..to byl svět jěště trochu cajk. Točili se Gumáci nebo Česká soda.Cikán byl ještě cikán. Média ,především ta "hlavního" proudu ještě nebyly takovou žumpou jak je známe dnes. Četníci si hráli se zločinci své hrátky. V tomto druhém díle celé série jsme se dozvěděli , že IQ tykve Jonák měl spoustu vlivných známých a policajti se v tom plácali jak uměli. Nakonec zločince dopadli ale podsvětí nebyl jenom Jonák. A velcí kluci co spolu mluví měli námět pro přemýšlení. Prorústání organizovaného zločinu do politiky bylo v mateřské škole ,advokáti ještě příliš netušili jak se dá báječně zbohatnout a premiér tvrdil, že opravdu ale opravdu nemá signály o něčem nekalém...Natočeno trochu zvláštním až dokumentárním style , zřejmě pro věrohodnější osvětlení událostí. Co nás čeká dál v tomto seriálu uvidíme. První díl raději nebudu komentovat , poněvadž ustřihnout takto až diletantsky Mrázka s Bělou je věc nevšední... ()
Galéria (18)
Fotka © Česká televize / Klára Cvrčková
Zaujímavosti (17)
- Ivan Jonák (Michal Novotný) má v epizodě pistoli Desert Eagle ráže .50 AE, kterou vyrábí společnost Israel Military Industries. Jedná se o jednu z největších pistolí na světě. (Marsu88)
- V titulcích na konci dílu, v seznamu lidí, kteří byli v kauze odsouzeni, je chybně uvedeno Štillerovo křestní jméno – Narcel místo Marcel. (kriplozoik)
- Ivan Jonák (Michal Novotný) byl již za socialismu odsouzen k 6 letům vězení. Po propuštění v 80. letech oficiálně pracoval jako popelář, ale po pracovní směně si přivydělával jako černý taxikář, vekslák, vyhazovač a dealer porna. Po Sametové revoluci využil naakumulované černé peníze pro vytvoření Discolandu Sylvie, který založil se svou ženou a německým společníkem Helmutem Hugerem, který rovněž dodal finanční prostředky (pouze peníze Jonákových by na vybudování pompézního disko klubu nestačily). Discoland Sylvie byl otevřen v pražské Libni v roce 1992. (Šéfik)
Reklama