Obeť

Michal Blaško je rozhodně jedním z režisérů, které je dobré sledovat. Asi si umím představit výraznější konec tohoto psychologického dramatu, ale to je jediná výtka. Obsazení ukrajinských herců do hlavních rolí sice vypadá strašně aktuálně, ale přišlo ještě před válkou na Ukrajině. Vita Smačeljuková je každopádně jako matka řešící bezvýchodné dilema dokonalá. (18.01.2023)

Ukrajinská matka, která bojuje za svého surově zbitého syna bez ohledu na to, kde je pravda. Syrové drama s permanentní tísnivou atmosférou, technicky a vizuálně za mne jeden z nejlepších filmů, herecky přesné ( perfektní Smačeljuk, Zavadil ), ale já měl nakonec pocit, že ta story by se vešla do jedné hodiny tv filmu. PS: Rád jsem viděl po dlouhé době Dudovou ). (02.04.2023)

Jeden z nejvýraznějších proudů evropského festivalového artu se se značným zpožděním dostal i k nám. Znalci rumunské tvorby budou odškrtávat povinné položky, většina náročnějších diváků přesto může být nadšena, že i u nás vzniklo něco takto promyšleného a silného. Více zde. (20.11.2022)

Co chtěla tato sračka sdělit, že Češi jsou vůči Romům rasisti a xenofobové a že Cikáni jsou nevinní svatouškové? Určitě nebylo úmyslem filmu udělat z Ukrajinců prolhaný a zbabělý  svině. Ale mě to tak vyšlo, zvláště potom, co jsem dnes ráno na Seznamu četl,že dva ukrajinci 30 a 34 let v klatovech zkopali do bezvědomí Čech. (05.01.2024)

Mnozí si moc dobře pamatujeme, jak si ukrajinská matka z Břeclavi nejprve prožila krušný zážitek se zprávou o těžkém zranění syna, následně s informací, že za ním stojí napadení trojicí mužů, a ve finále, že za událostí ve skutečnosti stála lehkovážnost chlapce, který následně obelhal nejen ji, ale i policii a celou zemi. Velké sídliště a nesnadné soužití Čechů, Ukrajinců a Romů. Samozřejmě také Irina jako ostatní menšiny i po letech v Česku vnímá pohledy skrz prsty, ač se snaží zodpovědně pracovat, vychovávat syna a zapojovat se do chodu společnosti – třeba tím, že zkusí štěstí s vlastním kadeřnictvím. Postav je tu ale víc a každý manipuluje pravdou podle svého a podle svých úmyslů. Uprostřed rozjetého vlaku se však Irina dozvídá nepříjemné skutečnosti, které jí dokonale sahají do svědomí. Ač je téma zatraceně silné, režie profesionální a tvůrci pracují s neutěšenými reáliemi současného Česka, výsledek je místy unylý a nevtahující, a to si nemyslím, že bych potřeboval (pracuje se hodně s náznaky) vše dostávat na zlatém podnose. (21.05.2023)