Menu

Osvěžující sociální horor, který se chvílemi tváří jako něco víc, ale ve finále ničím víc být nechce. Máme rádi obyčejné věci a v tom je ta pointa! Černý humor a pomsta za prázdnotu způsobenou prázdnými lidmi + podmanivá Anya Taylor-Joy jsou nejlepšími ingrediencemi téhle kulinářské chuťovky. Místy to nebylo úplně stoprocentní, ale o dokonalost stačí usilovat. (05.01.2023)

Mne teda chutilo. Raz darmo, keď vám varí Voldemort, ľahko sa cítiť výnimočne. Len ma trošku mrzí, že potenciál nebol využitý 100%-tne, chýbala povestná čerešnička na torte. Nicholas Hoult opäť raz v pozícii žalostného tragéda (za ten jeho prihlúply ublížený výraz ho mám zakaždým chuť vyštípať za líčka), Fiennes kuchtil ako pán a Taylor-Joy si išla svoj štandard. (05.01.2023)

Menu v součtu působí jako řádně připravená a sofistikovaná série chodů, která sice v součtu filmové chuťové pohárky úplně nepoznamená, přesto se v součtu jedná dost možná o jeden z nejzábavnějších filmů roku i jeden z nejpůsobivějších hororových thrillerů roku. Po celkovém zhlédnutí se vlastně nikdy nedokáže plně vypnout myšlenka nad tím, co by s podobným námětem zvládli udělat Yorgos Lanthimos, Ari Aster či Ruben Östlund, Mark Mylod ovšem dodal dostatečně sofistikovanou rýpavou satiru, která by nemusela nutně nechat chladného ani gastronomického laika.... (17.11.2022)

Satira skrze kulinářství (ne v tomto ohledu to není originální), která zpočátku příkladně kombinuje tenzi s humorem a připravováním si postav pro "bod zlomu". Ovšem všechno co chce říci, zvládne během první poloviny a... A pak nic, ve druhé se již jen tápe a tak nějak se doklopýtá k závěru. Navíc po tom "zlomu" je to vyloženě zoufalé právě v práci s postavami, což zpětně devalvuje i začátek. Vše se "trefně a sofistikovaně vysatiruje" v první polovině a druhá jakž takž funguje pouze díky hercům, kteří dělají co mohou, aby se to nepotopilo zcela. Měla to být povídka a nikoli celovečerák. (16.11.2022)

Je to prosté. A platí to, co u nedávného Fresh: skvělý rozjezd, slabší dojezd. Fresh byl černohumorný kousek plný zvratů, který po sympatickém úvodu přichystal očekávaný úkrok do jiného žánru. Stejně jako tady. Divák je zvědavý, co bratislavský rodák a řádně démonický Ralph Fiennes pro nafoukanou skupinu snobů, kteří se hodlali dostat na vrcholek gurmánského štěstí, se svým menu přichystal. A je mu jasné, že luxusní restaurace na ostrově nebude jen o precizním menu, ale o celkovém zážitkovém balíčku. Nechybí šéfkuchařův fanda, kritička jídla, herec, kterému už dávno ujel vlak, mladí finančníci… i jedna odměřená dívka s nohama na zemi, která původně na seznamu hostů nebyla. Záhy se ze strany personálu začne projevovat pohrdání každým hostem. Graduje to solidně, ale postupně je patrné, že o nějaké přesahové myšlence se nám může nechat jen zdát. Kritika třídních rozdílů mi mnohem víc seděla u oceňovaného jihokorejského Parazita, který mnohem kousavějším způsobem upozorňuje na nedostatky ve společnosti. Tohle je ve výsledku „jen“ plytká báchorka o šéfkuchaři, který (místy až hloupě) trestá i lidi, co s ním vlastně ani moc nesouvisí. Mdlá dohra, navíc když se nad jednotlivými scénami divák pořádně zamyslí... Nakonec to není ani chytré, ani zábavné. (07.01.2023)