Podozrenie

"Ředitel nemocnice nabízí novináři, aby propálil, že má problém? Tak to mě asi zajímá." Zpracování případu sprosté podezřelé sestry Kučerové - Marešové mě hodně zajímalo, leč nakonec moc nebavilo. Já prostě nemám rád deprese a tady kromě nich byla jen sestava více či méně nepříjemnejch lidí. Samozřejmě jsem to čekal, ale stejně jsem měl občas chuť nasadit si růžový brejle a zmizet v Karibiku. Taky mě trošku zklamal soud, jehož rozhodnutí plně podporuju, ale žádný odůvodnění rozsudku jsem si nevyslechl. A já jsem ho chtěl slyšet. Chtěl jsem se naplno slyšet to, že stále ještě platí presumpce neviny, že pochybnosti jsou ve prospěch obviněnýho, že by orgáni činní v trestním řízení neměli hopsat v rytmu novinářskýho fantazírování a že by se mělo znovu otevřít pár případů, jejichž konstrukce z posledních sil plavou na vodě. Jenže to bych musel žít v právním státě a takový štěstí nemám. Zato už zase mám deprese. Ty mi však nevyléčí Podezření, nýbrž nějaká dostatečně debilní komedie. (23.05.2022)

Pro mě neznámí tvůrci, režisér Michal Blaško s kameramanem Adamem Machem točí táhlou reálnou depku opravdu silně. Casting promyšlený, Klára Melíšková fenomenální, její filmová dcera Denisa Barešová (kterou, jak věřím, čekají v budoucnosti nezapomenutelné herecké role) výborná. Miroslav Hanuš má konečně roli s vývojem postavy, dokonce pozitivním. Snad jen střih a především časové posuny chvílemi nejasné nevyrovnané a náhlé. (30.03.2022)

Lidskej příběh o apatické sestře, která se dostane do vykonstruovaného křížku se zákonem kvůli tomu, že se k lidem nechová pěkně. Ta megera s pískem ve vagíně je to fakt na fakcu, což je na jednu stranu dobré, protože to právě z této minisérie dělá projekt, kterej se divákovi nevtírá. Na druhou stranu si tvůrci emocionalitu diváka neomotají kolem prstu, protože hlavní postavu vlastně ani moc nemusí. Mně osobně nevadí, když je protagonista pochybného charakteru - některé mé oblíbené filmy jsou dokonce o pozérech, vrazích, lhářích, lakomcích, lidských pijavicích... Jde však o to, že v těchto mnou oblíbených filmech generuje charakter postavy humorné či bizarní situace. Takto se neděje zde a dít se ani nemá, protože tento příběh je velmi seriózní, přísně dramatickej a vážnej. Proto zamrzí občasné nedokonalosti ve scénáři a herectví. Člověk by mohl říct, že dobrý herec má zvládnout i průměrně napsaný dialog. Podle mě má dobrý herec dobře zvládnout dobrý dialog, který má na starosti scénárista. Některé konverzace mezi postavami však byly vyloženě směšné svou schématickou urychleností (hádka dcery s matkou hned na začátku). Občas mě to úplně vytrhlo z uvěřitelnosti, kterou každé dobré dílo navozuje a udržuje. U tohoto typu děl na tom záleží obzvlášť. Průměrný divák to snad ale ani nepocítí, páč jeho nevybroušený vkus nedetekuje moment, kdy se z dosud organického dění vytratí autenticita. Moji rodiče z toho byli nadšeni. Nutno ale uznat, že po většinu času je to zvládnuto dobře. Audiovizuálně to ale nemá žádný drive, což zapříčinilo, že jsem při sledování dělal něco jiného. Nebylo třeba neustále být očima nalepen na obrazovce, když to vypadá průměrně. Kvůli tomu, jsem však celému případu nedal dost pozornosti a řada detailů mi unikla. Teď nedokážu říct, o co tam vlastně šlo. Spolčily se proti ní kolegyně, kteří jí měly plné zuby nebo jen byla zneužita pro politické hry v souvislosti se změnou vedení nemocnice? V tom, co se tam vlastně dělo, jsem byl ztracen. Možná je to chyba i toho, že informace nebyli divákovi dost dobře předány a v celé té zašmodrchanosti nelze mít perfektní přehled, ale to nedokážu posoudit, protože jsem nedával dostatečný pozor. Přesto mi to nijak nevadilo. Přesně vím, co se umělec snažil říct. Divák by se měl zamyslet nad nejednoznačností faktů, urychlených soudů a smutné skutečnosti naší společenské a mediální reality. O tom všem si jsem vědom. Podezření mi neříká nic nového, ale to jsem jenom já. Souhlasím s tím, že má cenu toto téma prozkoumávat. Celý projekt u mě ale nepadl na úrodnou půdu. Do celé věci jsem nebyl dostatečně vztáhnut. (25.04.2022)

Vopred som nečakala, že miniséria, navyše z nášho prostredia, ma tak posadí. Klára Melíšková si zaslúži vyjadrenie obdivu za svoj herecký prejav. Príbeh, ktorý sa stal a je obžalobou ľudskej krutosti voči nevinným, ale nesympatickým. Ako to bolo v nejakom vtipe – kým nebol Facebook, babky ohovárali na lavičke na priedomí. Vieme byť k sebe veľmi krutí, bezdôvodne. (09.04.2022)

je evidentní, že dobré věci pro televizi točit umíme a je celkem záhada, proč se to nedaří převést i na plátno. Podezření je pro ČT další trefou do černého v řadě a jedním z nejsilnější filmových/seriálových počinů posledních několika let. Z počátku by se dalo čekat, že půjde o další kriminálku, ovšem o nějakém vyšetřování to tady vůbec není (což je nejvíc vidět v posledním díle u soudu) a prim hraje atmosféra zmaru (aneb jak jednoduché je někomu zkurvit život za pět minut) a postava Kláry Melíškové. Ta předvádí svůj životní výkon a i když její postava není sympatická, není problém jí fandit. Nezklamali ovšem ani ostatní. Třeba Ivan Trojan, jehož přítomnost budí dojem, že on všechno zachrání je nakonec jen pokrytecká figura, které jde primárně o svoje místo a až pak o něco dalšího. Upřímně doufám, že v podobných kouscích bude minimálně ČT pokračovat a nebudou jen výjimkami potvrzující pravidlo...85% (29.03.2022)