Můj nejmilejší bar

Parádní decentní a malý film, který vás nadchne zejména pokud se správně trefí do vašeho rozpoložení. Naprosto dokonale vykreslené real charaktery, jak Tommyho, tak všech co se kolem něj pohybují, se všemi těmi napůl dobrými napůl špatnými vlastnostmi, chybami které dělají a následným litováním. Tohle je vzaté opravdu od srdíčka a s velkým citem pro realitu. Herci dokonale sednou, exceluje samosebou hlavně ústřední Buscemiho Tommy (líp se to myslím snad ani nedalo zahrát), výborná a kouzelná je taky Chloë Sevigny jako mladá Debbie (pár takovejch podobnejch jsem určitě dřív potkal) a za zmínku taky stojí Daniel Baldwin jako odpornej scumbag (a Debbiin tata) Jerry. A taky je prdel jak furt všichni jezděj těma kárama nalití :-) . (11.02.2011)

Černá komedie, která toho ale říká o životě víc než většina hollywoodských bijáků. Steve Buscemi mile překvapuje vyzrálou režií i námětem a především ztvárněním lidí-outsiderů žijících na americkém maloměstě. Jeho postava neprožívá žádný zázračný příběh, který by měl diváka okouzlit a na konci - v posledním záběru - cítíme stejnou prázdnotu, jako hlavní hrdina ve svém životě. Největším kladem ale je, že i přesto film vyniká lidským humorem a nikdy tak nesklouzne k samoúčelné depresi. (14.09.2012)

Vysedávat pořád ve stejnym baru, v ruce žmoulat pořád tu samou skleničku, ať už je v ní cokoliv, hlavně když to píše, vést pořád ty samý řeči...jak se proti mě všichni spikli, jak jsem měl tenkrát smůlu, jak je to všechno nespravedlivý. A neudělat nic, co by aspoň trochu stálo za to. Tenhle kousek je tak opravdovej (naprosto vše, atmosféra, herci, příběh...), smutnej (scéna, kdy v baru diskutují o tom, že jednou půjdou navštívit toho dědu s infarktem) a neskutečně zábavnej - všechno dohromady - že ho prostě žeru =). A stejně tak žeru toho týpka, jehož jméno správně vyslovit jsme se všichni učili z wiki - bravo Steve Buscemi! (85%) (22.10.2013)

Fantasticky odkoukané charaktery rezignovaných výpitků, kterým kraluje obecně povědomý Mark Boone Junior. Příběh nepříběh z maloměsta, kde se všichni znají a navzájem si pomáhají v nesnadných situacích, nicméně protagonistovi již podali někdy ruku všichni, zato on nikdy nikomu, protože ani neměl jak. Když v jednom předlouhém záběru na začátku filmu sledujeme statického, životem zřízeného starého alkoholika, napadne nás, jak se do tohoto neutěšeného stavu asi dostal. A nakonec zjistíme, že se díváme na jeho příběh. Komedii bych zde moc nehledal, vlastně se objevuje jen ve dvou running vtipech o chlapci, co si neúspěšně snaží koupit zmrzlinu a neustále unikající čáře koksu protagonisty. Chloë jako vždy opanuje veškerou scénu, kde se nachází. Femme fatale zaplivané Ameriky. (08.11.2020)

Víc Zelenka než Jarmusch, hospodská historka bez přesahu o velkém sympatickém dítěti, které nemá jiné ambice než nějak proplout životem, slabochovi, flákači a lháři, tu a tam se projevujícím i jako citlivá lidská bytost, v lehce stravitelném, formálně nijak zajímavém balení, aneb poprvé jsem pochopil, proč lidi používají pojmy jako „figurkaření“ a „chcípáckej film“ v pejorativním slova smyslu. Koukalo se na to vyloženě příjemně, to zase ano, ale vykouřilo se to z hlavy už během závěrečných titulků. (02.11.2013)