Skrytý pôvab buržoázie

Ze všech stran neuchopitelné a právě proto i zcela mimo mě. Pár scén pobaví nebo zaujme (hlavně divadelní sen), ale jako celek je Buňuelova bizarní výstava individualit jen zapomenutelným experimentem. Lehce provokujícím, lehce uspávajícím, nejvíce ale zbytečným. Jeho stěžejní role ve světové kinematografii mi tak asi navždy zůstane záhadou. (11.04.2011)

Kdybych se přidal k ostatním a dal vyšší hodnocení jen protože... Boňuel, Oscar a spousta obdivných óóóch a ááách kritiků, byl bych stejný pokrytec jako postavy, které ve svých filmech tak rád kritizuje. Mám za to, že film je dobré vnímat intuitivně, že nemá být nutné studovat si kontext jeho vzniku, pátrat po životopisu autorů, ba ani znát knižní předlohy. Film je dle mého názoru médium, kterým se dá sdělit vše i bez toho, aby se musel pro pochopení obsahu vytvářet návod. Musí fungovat bez znalosti předchozích filmů, nebo dokonce stranické příslušnosti tvůrce.  Z toho pohledu, mě tento film vysloveně otrávil. Jsem milovník bizáru...chytrého a poťouchlého bizáru a absurdna, jaký umí třeba Anderson, nebo kdysi Gilliam, či Burton. Ale tohle? Dědkovské pošklebování se s vědomím, že si v tom zase někdo, něco víc najde. Speciálně ve druhé půli se Boňuel utrhl ze řetězu a vytvořil zlomyslný artový výtrus bez jakéhokoliv přesahu. Mám rád filmy, které nutí k zamyšlení, ale samozřejmě se nechám rád i jen pobavit. Nic z toho mi Nenápadný půvab buržoazie nenabídl. PS: Snad je to i tím, že nejsem socialista a buržoazii, ani církev nevnímám zdaleka tak negativně, jako Boňuel. (09.01.2022)

Pokud v Krásce dne sny pouze navodily atmosféru a decentně doplňovaly hlavní děj, zde jim Buñuel přikládá mnohem větší váhu a bezelstně stírá hranici mezi realitou a sny. Činí tak opravdu náramně, protože nemáte šanci během sledování odhadnout, co je skutečné a co ne (ostatně takové sny jsou u lidí nejhorší). Svým jemným humorem se vysmívá duchovenstvu a armádě - jako v pozdějším Přízraku svobody - a některé scény jsou dotáhnuty do naprostých absurdit (večeře v restauraci, kde ve vedlejší místnosti právě oplakávají zemřelého majitele). Buržoazie je podle Buñuela půvabná, a to daleko nápadněji, než by se mohlo zdát! (25.05.2006)

Velmi zvláštní film, jen co je pravda! Téměř dokonalá kamera a celkové kouzlo umocňoval jeden sen za druhým. Úžasné bylo, když při rozhovoru prolétalo letadlo nebo projížděli auta, to jsem místy ani nevěděl zda to je schválně nebo jen špatná kopie filmu. Na některé scény jsem musel jen tupě zírat, protože jsem vůbec nepochopil, o co vlastně šlo. Nicméně pan Buňuel má moje uznání. (05.04.2008)

Akurát včera som po krátkom čase dočítal celkom zaujímavú knižku, v ktorej vystupoval populárny francúzsky scenárista: Jean-Claude Carrière, a ktorý mimochodom spolupracoval s významnými režisérmi zvučného mena, keď jeden z nich nebol nikto menší, ako španielsky surealista Luis Buñuel, pričom oni dvaja tvoria veľmi progresívny a mimoriadne silný, tvorivý tandem, od ktorého nikdy neviete, čo dostanete na tanier... ? Kráska dňa je mojim strašne obľúbeným snímkom i Viridiana, ale inak tohto horkokrvného Španiela mám momentálne za akosi rozporuplného, ktorého buď neznášam, alebo obľubujem, a zatiaľ som v zlatej, strednej ceste, že Skrytý pôvab buržoázie ma veľmi príjemne prekvapil svojim atypickým, provokatívnym, odvážnym, a zaujímavým prístupom, čo si ma jednoducho musel získať. Po celý čas som obdivoval trojicu herečiek, ktoré boli očarujúce, najmä Bulle Ogier v roli Florence, či vidieť velikána Fernanda Reya bolo na nezaplatenie ! _ Šestica postáv ma v jednom kuse zamestnávala tým, ako sa bezúspešne pokúša zasadnúť k jednému stolu na spoločnú večeru_ Počas tohto napínavého sledovania som si pripadal, ako v dajakom sne, keď som nevedel rozlíšiť, či sa pozerám na ilúziu alebo na realitu ? Splnil som si svoju filmovú povinnosť, pretože nevidieť tento známy film= byť ukrátený o dôležité poznatky ! (14.10.2018)