Kin-Dza-Dza!
Obsahy(1)
Planetu Pluk v galaxii KIN-DZA-DZA pokrývá písečná poušť a jen tu a tam z ní trčí jakési poničené konstrukce. Světélkem na ručním snímači si každý může ověřit, kdo z lidí je "chatlan", a kdo pouhý "patsak", co musí nosit zvonek na nose, zdravit chatlany v podřepu a mít připravenou klec, aby jim z ní mohl pro obveselení zazpívat - neposlušný patsak může být vsazen do "etsih" s hřebíky nebo být rovnou "tranglukován". Dva Rusové z osmdesátých let 20. století se na ní ocitají nešťastnou náhodou, když se jich podivný bosý tulák na ulici v zimě vyptává na souřadnice Země aby se mohl vrátit, a oni stisknou tlačítko jeho transportního "gizma". Na poušti potkávají jiné dva trosečníky toužící po návratu na svou planetu a shánějící prostředky na "gravicap", pomocí něhož se jejich rezavějící rozskřípaný "pepelats" může přemístit na libovolné místo ve vesmíru a ne jen poletovat nad pískem. Ukazuje se, že kuřák Vladimír Nikolajevič je boháč, protože vlastní "ketse" - zápalky, jenomže z neznalosti místních "výměnných" praktik brzy o všechno přichází. A není jednoduché přežít na Pluku, kde není rozdíl mezi strážci zákona a bandity, soudce po úplném stažení obžaloby odsoudí k polovičním trestům a "ketse" obžalovaných si strčí do kapsy, a všichni chatlani s tranglukátory za pasem si s vámi dělají co chtějí. (Kubiik)
(viac)Recenzie (58)
Film vypráví příběh dvou sovětských občanů, kteří jednoho dne na ulici potkají muže, jenž tvrdí, že je z jiné planety a v ruce drží přístroj, pomocí kterého se prý na planetu může přenést. Muži ho považují za blázna a jeden z nich z legrace zmáčkne tlačítko na přístroji. V tu chvíli jsou muži přeneseni na cizí planetu, na které žijí obyvatelé ovládající telepatii. Na planetě se seznamují s Uefem a Bimem, kteří jsou nejprve jejich protivníky, avšak později se spřátelí a zažívají spolu mnohá dobrodružství. Na závěr se oběma mužům podaří dostat zpět na planetu Zemi. Tohle pro mě bylo asi nejpodivnější sci-fi, které jsem doposud měla štěstí vidět. Kromě naprosto specifického příběhu mě zaujal také fakt, že v první polovině člověk vůbec netuší, oč běží a z řeči tamních obyvatel, kteří při své mluvě neustále používají výraz ku, není divák také příliš moudrý. Přesto však film člověka ani na chvíli nenudí a jen zaujatě čeká, co se bude dít dál. ()
Výborná sci-fi satira, v níž se jeden uvědomělý sovětský soudruh Vladimir Nikolajevič neboli strejda Vova a trochu natvrdlý „první gruzínský kosmonaut“ a kleptoman Gedevan Alexandrovič ocitají v svérázné galaxii Kin-dza-dza. Víc se mi líbila první část, v níž jsou oba hrdinové konfrontováni s odlišnou mimozemskou realitou, postupem času se film trochu zamotává do stále téhož a neustále opakuje pár mimozemských slov. Nepřekonatelná je interpretace písně Strangers in the Night, kterou by mohli závidět i Plastic People! Ку! (Neplést s кю!) ()
Viděl jsem to jako děcko, možná i ke konci osumdesátek. Jedné co jsem si pamatoval byla jedna scéna a slovo gravicapa. Nevím, jak moc chtěl Danělija ukázat ten strašný bizár všeho co je ruské anebo chtěl natočit jen film o absurditě Gulagu, ale určitě se mu podařilo natočit film o člověku. Ecce homo! Ruská duše je jeden zatraceně obrovský a nepochopitelný vesmír. ()
Nakonec udeluju lepsi stred. Film je bezesporu zajimavej, odehrava se v bizarnim prostredi, vypravu ma perfektni, stejne tak obsazeni. Vizualni stylizace mi trochu pripominala Stoparova pruvodce, 12 opic, Brazil apod. :) Na druhou stranu je ale strasne dlouhej, a s postupne upadajicim tempem (resp. moje pozornost upadala)... Muze to byt i hodne repetetivnim hudebnim podkresem. Kazdopadne to za videni stoji a urcite to doporucuju vsem zvidavym divakum. A treba date plny pocet...asi jak to komu zrovna sedne. 3+ ()
Sovětská laciná (jen písek, orezlé haraburdí a zaprášené hadry) sci-fi satira odehrávající se na pouštní planetě na druhém konci vesmíru, kde se mluví rusky, třídní příslušnost se rozlišuje podle barvy kalhot či rolničkou v nose, nejcennějším platidlem jsou sirky a vydělává se "zpěvem" v kleci. A do tohoto absurdního světa se omylem transportují dva obyčejní soudruzi. Překvapivě ale snímek celkem drží pohromadě a daří se mu i něco (kritického) sdělit, nicméně konstantnímu WTF výrazu (a zívání při té přehnané délce a uvadajícím tempu) se divák jen tak neubrání. Ku?! ()
Reklama