Prízračný svet

Film začíná poměrně "akční" rokenrolovou scénou, což je asi nejdramatičtější pasáž v jeho průběhu. Jinak je děj opravdu "nenápadný", ale na konci filmu s překvapivě silným dopadem. Steve Buscemi coby gramodeskový "maniak" a neúspěšný "balič" opět předvádí, jak dobrým a nedoceňovaným hercem je. Z obou hlavních protagonistek je rozhodně více "na koni" Thora Birch, nejen pro více zkušeností a větší prostor, ale i díky tomu, že se do role více vložila a její konání je věrohodnější, byť se může zdát místy pěkně "ujeté". Opravdu jde o film, jenž si na nic nehraje, neklade si žádné velké nároky a není plný očekávání mnoha filmových cen - o to je ale silnější a zajímavější. (28.05.2003)

Ohh, podívej jak jsem roztomilá. - Hmm, jako pytel plnej hadů! Přízračný svět jsem chtěl vidět. Nechtěl jsem ale vědět o čem je. Ani nevím proč, snad kvůli nějakému momentu překvapení, každopádně jsem přistoupil k filmu vyzbrojený ničím. A světe div se.....já to vůbec nepochopil! Jsem jedinej člověk na světě, kterej tak primitivní příběh nepochopil? Tak ať! Tady šlo spíše o zábávu a té se mi v první polovině dostalo vrchovatě. Někdy až příliš. Co se druhé poloviny týče, nevím od čeho bych měl začít. Více prostoru se dostává Thoře Birch, která si roli rebelantský Enid užila dosytosti. Možná to byl právě ten okamžik, kdy se TY dvě holky rozutekly každá jiným směrem, možná. Ale film ztratil na tempu a i na momentu "bumbác" překvapení, kdy by vás měl odzbrojit nějakou netušenou událostí. Nestalo se. Každopádně kvůli Scarlett Johansson a také kvůli písničce Jaan Pehechaan Ho od Mohammeda Rafiho, musím dát 4*. (04.02.2008)

Komickým se pro mě stává zjištění, že jsem o tomhle filmu věděl už v době jeho vzniku a chtěl ho vidět - což jsem zrealizoval až teď, o dvacet let později. No... celej já! Na druhou stranu, i z dnešního hlediska člověk ocení tehdy skoro neznámou a dnes velepopulární Scarlett Johansson, tehdy velepopulární a dnes skoro neznámou Thoru Birch a konstantně podivínoidního Steva Buscemiho, skvostně podivínujícího úplně všude, kde se objeví. Oceňovanej scénář nevypočitatelně vede svou ústřední blběnku světem adolescentských patálií, kde to má těžký, protože je divná a chce bejt svá. Nebo si to aspoň myslí. Na podobný téma jsme tu nedávno měli Lady Bird (a celou řádku dalších filmů), nicméně Ghost World o vlásek vede. Vedle božího herectva na tom maj podíl super obrázky, který si rády hrajou s barvičkama a fajnovej závěr. Každej občas potřebujem sednout do busu, aniž bychom věděli, kam vlastně jede. (22.08.2021)

Ani jsem netušil, že předlohou byl comics. A navíc se statusem kultovní. Tak či onak se nám předkládá příběh dvou absolventek střední školy s otázkou, co dál s načatým životem. Především ovšem nejde o tupé naivky, ale citlivé a po lecčems toužící dívky s IQ, o kterém si mohou hrdinové z Prciček nechat tak akorát zdát. Na druhou stranu jsou ovšem zatraceně přidrzlé, sprosté a prudí kde koho. Nejvíc teď řeší práci a při jejím hledání objeví inzerát, v němž určitě nějaký loser zkouší štěstí u ženy, která se v jeho životě jen letmo mihla. S oním ztroskotancem se nicméně nakonec seznámí a nebude to vůbec marné. Výsledkem určitě není povrchní kus, ale velmi milá, sarkastická a umně napsaná radost okořeněná výtečnými hereckými výkony. Ztracená děvčata na prahu dospělosti si báječně notují, introvertní sběratel desek je dokonale doplňuje. Stejně jako několik dalších postav v drobných rolích. Příjemné, barvité, ujeté a hlavně o životě. Výborný debut. (01.11.2017)

I po přečtení komiksu a opětovném (třetím? čtvrtém?) zhlédnutí za plný počet. Předloha je sice o něco "punkovější" (je to dáno epizodickou strukturou - vycházela na pokračování - a absencí Seymourovy postavy), jízlivost komentářů ale film většinou zachovává (což zaručuje Clowesovo jméno v titulcích). Navíc lepší herecké představitelky pro role Enid a Rebeccy mě v tuto chvíli nenapadají. This is so bad it's gone past good and back to bad again. (19.06.2005)