Príšerky s.r.o.

Jedeme na dětský křik a pláč, protože ve světě strašidel jde jednoduše o plnění pracovních povinností. Platí tam za hlavní zdroj energie a velké závody se předhánějí v tom, kdo urve víc. Výkonní bubáci tak mají na růžích ustláno. Tedy jak se to vezme. Tak či onak platí, že Pixar toho času uměl výborně zrežírovat výtečné scénáře, navíc o počítačové stránce se netřeba bavit už vůbec. Jednička tak těšila nespočtem nápadů, slovními přestřelkami obou hlavních hrdinů (v originále Billy Crystal a John Goodman), nahlížením pod strašidelnickou pokličku a celkově příjemnou atmosférou v bijáku pro celou rodinu. Ač tedy v závěru i přes dietní stopáž lehce vadneme. Naštěstí ale neplatí, že by byl dospělý divák upozaděný. (31.05.2018)

"23-19! 23-19!" Další animák, dalších osmdesát. Mě tyhle filmy baví. A bavit mě vždy budou. Obzvlášť takové, co jsou alespoň trošku originální. Tohle je vtipný od začátku do konce. Věřím, že se baví děti, mládež i dospělí. Já zažil Příšerky jako dítě, ale nějak jsem k nim nikdy nepřilnul. Od toho jsem vždy měl Toy Story. Teď mohu vesele konstatovat, že Příšerky si zaslouží pozornost. Zas a znovu. Tyhle roztomilé, děsivé příšerky jsou vtipné a k popukání. (80 %) (19.11.2021)

"Příšerky s.r.o." patří do té vybrané skupiny animovaných filmů, jejichž originalita a zábavnost je postavena na skutečnosti, že se odehrávají ve zcela unikátním, v hlavách tvůrců stvořeném, fantaskním světě. Při sledování podobných filmů si vždy nejraději všímám, do jaké neskutečné míry těch sebemenších detailů mají svůj vymyšlený svět promakaný, jak si s ním dokážou laskavě pohrát a zároveň si z něho i tak trochu lišácky utahovat. Roztodivné hrůzostrašné příšerky se mi líbily moc, ale mým hlavním favoritem byla ta malá holčička, která mě svým boo vždy spolehlivě rozesmála (jsem holt nenapravitelný starý infantil :-)) ). Jediné, co mi místy trochu kazilo výsledný pozitivní dojem, byla až přílišná snaha tvůrců o dojemnost příběhu za každou cenu ... ale to jistě dětem, pro které je film určen především, rozhodně vadit nebude. (25.10.2004)

Hodně dětinské, ale i tak neskutečně luxusní a originální zábava, kterou prostě nejde nemilovat. Všechny postavy jsou naprosto skvělé, tempo strhující a výborný původní námět rozveden tak precizně, že nejde ani v nejmenším mluvit o neproměněném potenciálu (naopak mě tvůrci opakovaně usazují nápady, kterými rozvíjí příběh poměrně nepředvídatelnými cestičkami). Plus opravdu bravurní český dabing. 90% (24.09.2011)

„Práve som si spomenul, aké to bolo, keď ťa moje oko videlo prvý raz.“ Johna Goodmana (a sem tam i Billyho Crystala) mám rád, pestrofarebné, veselé a originálne pixarovské svety zbožňujem od TOY STORY 2 a keď som ako malý videl DETSKÚ HRU, dával som si počas nasledujúcich nocí dobrý pozor, aby mi z postele nevisela noha alebo ruka. Takže MONSTERS, A.S. mám rád. Vrátane rozkošnej Boo a jej „cica cica“. Príliš mi neprekáža dokonca ani to, že snímka je orientovaná na detského diváka viac, než má Pixar vo zvyku. Veď už kvôli všetkým tým farebným figúrkam (a vlastne farebnému úplne všetkému) návšteva sveta príšer stojí za to. Bohužiaľ, koniec sa do predchádzajúceho deja vôbec nehodí (a nik mi nevyhovorí, že chlapci a dievčatá z Pixaru nemajú odvahu na niečo temnejšie. MAJÚ, tým som si istý.). Čerešničkou na torte sú „pokazené“ zábery, občasné odkazy pre geekov („Rezervoval som stôl u Harryhausena.“) a výborný vtip na pokračovanie (ustavičná kontaminácia smoliarskej príšerky). Ale mňa tento inak plus mínus podarený kúsok nikdy príliš nebavil. Kino Považan NMnV 2002 (14.03.2009)