Konferencia vo Wannsee

Druhé filmové zpracování nejznámější nacistické konference ohledně konečného řešení židovské otázky. Tak trochu se nabízí srovnání s tou první verzí, kterou už si popravdě tak moc nepamatuji, ale ta byla samozřejmě lépe obsazená, protože šlo o UK/USA koprodukci a mluvilo se tam anglicky - zde německy, což je určitě lepší. Samozřejmě to je film spíše pro náročného diváka, který o této problematice má alespoň trošku přehled, protože na konci je zde uveden jen počet lidí, které Němci nakonec dokázali povraždit, není zde uvedený osud jednotlivých účastníků konference. To by ocenili diváci, kteří neví jak dopadl např. Eichmann, Heydrich, Himmler nebo Höss. Každý si to může vygooglit to je jasné, ale za mě to na konci filmu uvedeno byt mělo. Pro ty co se dívají na válečné filmy, jde o povinnost 8/10. (20.06.2023)

Film vyniká vo vykreslení tejto kľúčovej udalosti s desivým pocitom chladnej triezvosti, dokonale vystihuje brutálnu logiku fašistickej byrokracie, kde je právo ozbrojené a všetci a všetko je podriadené doktríne vojny a genocídy. Čo oceňujem je, že tu nie je žiadna prílišná dramatizácia alebo beletrizácia, žiadne zbytočné pozadie, ktoré by vykresľovalo obraz tmavší, ako už je. Je to perfektný film pre tých, ktorí sa zaujímajú o nacistickú históriu, o tom, ako sa dá páchať zlo tak zvráteným spôsobom, že to v prvom rade nevyzerá ako zlé, a s použitím temnej irónie. Tento film by som púšťal na stredoškolských a univerzitných kurzoch histórie. 7/10 (13.08.2023)

Německá verze slavného nacistického srazu není tak odporná, děsivá, mrazivá a skvostná, jako verze britská (ta od HBO s Branaghem), ale přesto stojí za pozornost. Samozřejmě i díky tomu, že je německá. ale i zde najdeme velice, velice povedené obsazení. Nepříjemné a (obsahově) nechutné dialogy, z nichž divákovi nejednou přeběhne pořádný mráz po zádech, je taky samozřejmostí. Kvalitní filmařina, které v zásadě nelze vytknout vůbec nic, kromě toho, co jsem zmínil hned v první větě. A právě to je důvod, proč jsem nakonec nepřidal i tu poslední hvězdu. 80 %. (02.07.2023)

Němci spáchali snímek, který u mě zcela jednoznačně trumfnul Branaghovu Conspiracy. Tu pro mě totiž režisér pokazil svou sebestředností spojenou s nedostatkem soudnosti a já jsem se prostě nedokázal zbavit pocitu, že si jeho Heydrich z ničeho nic nasadí na hlavu zelený cylindr a začne za hurónského smíchu cinkat pytlem zlaťáků. Ani Philipp Hochmair sice zrovna nevypadal jako zastupující říšský protektor, alespoň ale nedisponoval dobráckým irským obličejem. Často o sobě uvažuji a píšu jako o cynikovi, ale sešlosti z této vily nesahám ani po kotníky. Když se to vezme kolem a kolem, sledoval jsem vlastně poradu představenstva výrobního podniku se vším, co k tomu patří, jen samotná výroba a její výsledný produkt byly jaksi mimo mou komfortní zónu. Šedivé, studené a pochmurné jako betonová kobka. / Poučení: Tentokrát žádné nemám, lidstvo je v určitých ohledech nepoučitelné. (30.06.2023)

Nadmíru chladným jednáním občas blýskne závan emocí, to když se pánové rozdurdí, že mají svých Židů dost a nepotřebují další, nebo řeší logistický problém. Určitě to není ten nejlepší válečný film, který byl kdy natočen. Nemá žádný velký spád, nestaví na špičkových hereckých výkonech, ani na propracovaném scénáři. Ale naprosto mistrně ukazuje princip jakékoliv diktatury. Úkolem vůdce není špinit si ruce, ale přesvědčit lidi kolem sebe, aby přestali být lidmi. (03.09.2023)