Krysař

No... moc zajímavé.. když se přenesete přes těch pár úvodních minut a zvyknete si na ty skřeky.. tak uznáte sami.. jen pro děti bych to neviděl.. rozhodně si neumím představit, že bych jako dítě poté, co jsem zhlédl tohoto krysaře, vklidu a v pohodě usnul.. .. takže děti ne!! a rodiče = bavte se.... "ENJOY IT !!!" (23.09.2009)

Výtvarná stránka je nejsilnějším aspektem Bartova Krysaře. Zakroucené a kostrbaté město mi připomínalo německý expresionismus (viz Kabinet doktora Caligariho). Loutky v kombinaci s motivem lidských neřestí mi zase připomněly Fimfárum, je ale tématem pracováno lépe. Příběh lze shrnout do dvou vět a ačkoliv je odvyprávěn dost dobře na to, aby se obešel bez dialogů (přítomná jsou pouze různá citoslovce a huhlání), tak já bych je tam raději měl, protože by mi mohly poskytnou další potěšení - krom toho vizuálu tam totiž žádné další nevidím. Obsahově je to příliš povrchní a klidně by to mohlo mít jen 20 minut. (16.02.2024)

Každá scéna je zde výtvarným skvostem a dokonalým řezbářským uměleckým dílem, stejně jako sugestivní loutky. Ještě nikde na mě nesálala středověká atmosféra jako zde, i když byla některými prvky potlačována. Učarovala mě pararela pohybů postav s orlojem a nádherné vizuální ztvárnění krysařovy vábící hudby. Barta je našim národním pokladem stejně jako Trnka a je smutné, že po revoluci nedostal možnost pokračovat ve své mistrovské tvorbě, avšak i v tvorbě pro rodinné publikum (Na půdě) ukazuje, že nic neztratil ze své vizuální nápaditosti a dokonalého smyslu budovat atmosféru, doufám, že jeho návrat někomu konečně otevře oči. (10.01.2009)

„Hhaša, hhaša?“ - „ Ehm, ehm, hhaša, hhaša!“ Oproti novele Viktora Dyka, kterou se film inspiruje, je příběh jednodušší, plochý, nejde tak na hlubinu, nerozvíjí psychologii ani nitro postav jako v knize. Částečně je to tím, že se Barta vzdal mluveného slova používá jen různé skřeky a zvláštní pamluvu (Hhaša, hhaša,....), která odlehčuje temnou až hororovou atmosféru přidáním potutelného humoru. Film obsahuje na rozdíl od knihy jen jednoduché morální poselství, do popředí tak vystupuje hlavně výborné výtvarné zpracování, v něm je celá jeho síla. Barta ve svých filmech animuje různé materiály, hlínu, figurýny, rukavice, atd. Tady jsou to vyřezávané dřevo a loutky krys, které vypadají jako rozpohybovaná vycpaná zvířata, připomněli mi Starewiczovu animaci, a občas použije i živé krysy. Pokud jste viděli Bartova Krysaře a líbil se vám, dejte šanci i novele Viktora Dyka, která vám doplní duši příběhu. Je to silný romantický příběh lásky a touhy po vzdálené zemi sedmihradské, do které se vstupuje krokem do neznáma propasti na hoře Koppel, příběh rozervanosti umělce a průměrnosti usedlých a zajištěných občanů města Hameln, kteří nemohou pochopit tuláka dobyvatele světů sloužící svou píšťalou společnosti, který v jejich městě opustí svou svobodu a nechá se svázat láskou k dívce Agnes, i když ví, že ho to může zahubit. Krysař je umělec, básník, svou hudbou dokáže v lidech vyvolat dávno zapomenutou touhu po dalekých krajích, umělec naplno ponořený do reálného života, jehož síla je skryta v píšťale, kterou když upustí, umírá, …. aby prostota a smysl pro povinost mladého rybáře Seppa Jörgena nepodlehla jeho píšťale a dala nový život malému dítěti jedinému přeživšímu z města Hameln. „A vaše jméno?“ „Nejmenuji se, jsem nikdo. Jsem hůř než nikdo, jsem Krysař.“ (16.03.2023)

Loutkové filmy, ke všemu němé (teda, se svojí smyšlenou řečí) a prvoplánově s děsivou atmosférou opravdu nejsou mým šálkem kávy. Možná i proto, že kávu nepiju. Tím ale nechci říct, že by mi tento film padl přesně do vkusu. To ne. Loutkové filmy s takovýmito postavičkami mě opravdu nikdy nebraly - tedy až na Pata a Mata -, tudíž jsem k tomuto filmu přistupoval opatrně. A heleďme se. Animace mě opravdu štvala, protože takovýhle Picaso styl už nemusím vůbec. Ale k děsivé atmosféře perfektně dopomáhala. Celý film vlastně funguje na děsivost naprosto perfektně (až mi to trochu připomnělo Hřbitovní krysy). Myšlenka je naprosto jasná a je podaná skoro až bajkově (teda, to by asi muselo být více zvířat). A mě se to vcelku až líbilo. Je to působivé, kdybych to měl shrnout jedním slovem. (22.12.2022)