Frekvencia

Mach a Šebestová mají kouzelné sluchátko, Dennis Quaid a James Caviezel mají vysílačku, co kouzelně funguje akorát během polární záře nad New Yorkem. A tak si otec a syn můžou spolu pokecat, zachránit životy sobě i jiným a vydělat jmění ve sportce. Sympatická časovka, které cosi schází k puncu dokonalosti (třeba lépe propracovat časový paradox) a přebývá jí závěrečný patos, ale pro jednou jsem hrdinům ten kýčovitě přeslazený End přála. Mít vysílačku a polární záři nad barákem, přesně vím, komu a do jaké doby bych se chtěla dovolat já... zápletka by byla podobná, jen by chyběly dramatické plameny a sérioví vrazi. 79% (01.11.2011)

Ak o Frequency nič neviete, nemá vás čím prilákať. Žiadna herecká superstar, žiadna veľká akcia a námet taktiež nijako prevratný. Ale druhá vec je jeho spracovanie. Keď sa do filmu zapozeráte, nedá vám vydýchnuť. Môže za to inteligentný scenár, veľmi slušné herecké výkony Jima Caviezela a Dennisa Quaida a kvalitné remeslo réžiséra Gregory Hoblita. Byť otvorenejšieho a pesimistickejšieho záveru, bola by Frequency referenčným thrillerom. (11.04.2002)

Slavný Ray Bradbury ve své povídce "Burácení hromu" (doporučuji, skvělá věc) popisuje, jak turista z budoucnosti na jedné z výprav pravěkem, pořádané cestovní agenturou, vyšlápně jedním krokem z přísně vymezené zóny, omylem zašlápne pravěkého motýlka a nechtíc tak způsobí sled fatálních změn v událostech příštích. Zatímco Bradbury v problému ´časového paradoxu´ ctil i sebemenší organismus, aby jeho dílo mělo aspoň malinkatý nádech logiky, tvůrci Frekvence se s nějakou logikou neobtěžují vůbec. Stačí jedna vysílačka a míšení přítomnosti s minulostí, za asistence náhle se zhmotňujících předmětů a nápisů na stole, může začít. Dokonce i na oživlou mrtvolu dojde, no zkrátka srandy kopec. Tady jdou veškeré scifistické poučky o ´časovém paradoxu´a následném narušení časoprostoru stranou. Just fun. Jsou to příjemně strávené dvě hodinky, ale člověk by si u toho ukroutil hlavu :o) (09.07.2006)

Film s rodinnou tématikou, pojatý jako sci-fi. Z tohoto důvodu je pro mě závěr jen logickým vyústěním příběhu ;-) Snímek začíná scénou v podstatě akční, aby se pak uklidnil, ale s přibývajícími minutami vás čím dál víc vcucával do strhujícího děje, plného znamenitých scénáristických kliček. Pátrání po násilníkovi stojí za to. (29.11.2004)

Pokud přijmete základní dějový prvek, že se někdo vysílačkou dovolal pomocí polární záře (!) do budouscnosti, na kterém celý příběh stojí můžete si celý film opravdu užít, protože autor scénáře z toho vytěžil opravdu co se dalo a udělal z Frekvence velice napínavou záležitost s několika dějovými zvraty. Jen je škoda toho happyendu, chtělo by to nějaké poučení, že by jsme se neměli snažit měnit svou minulost a ono se jim to všechno podaří vychytat (kdyby to alespoň bylo přes nějakou oběť). (20.02.2005)