Kolaps

Kdo viděl trailer, jistě se těšil na totální masakr, kdy Amíci vezmou do ruky zbraně a budou mezi sebou hromadně válčit a rozhodně bych si přál side-quel, který tyto události servíruje v té nejryzejší podobě. Nebyl by to však Alex Garland, kdyby na to nešel od lesa a já naštěstí předem věděl, že to s tou akcí nebude až tak horké, na rozdíl od mnoha jiných zklamaných lidí v kině. I tak je to za mě nářez, protože když už na akci dojde, jede se absolutně bez servítek a kolikrát jsem si říkal, že něco tak tíživého jsem už dlouho neviděl. Hlavní čtveřice (Wagner Moura neskutečný frajer, jen ta bouchačka mu chybí) brázdí zpustošenou Amerikou a zachycují opravdu nehezké věci, které mě držely v napětí po celou dobu. A ta výprava, ta je naprosto nádherná a nevěřil jsem, když se na scéně objevuje halda vojenské techniky, že film nebyl tak 2x dražší než reportovaných 50 mega. Pro A24 doufám tedy velký úspěch a snad se do tohoto světa podíváme ještě znovu. (03.06.2024)

Povolání: Reportér půlstoletí poté? Ale kdeže. Spíš salónní představa občanské války, s absurdní zápletkou a s vyumělkovaným dějem plným absurdních scén. Vlastně ani nevím, za co dávám tu druhou, nebavilo, nazaujalo, žádné poselství mi nepřineslo, žádnou moudrost jsem v tom nenašel. Rádoby existenciálně silný a společensky naléhavý příběh, ve skutečnosti ale prázdný jako prd. (01.06.2024)

Že z toho Garland neudělá blockbuster bylo jasné. Nejasné ale bylo, co svým mistrným balancováním mezi realitou a dimenzemi mimo lidské vnímaní vnese do filmu, který má stát pouze na syrové realističnosti. Civil War obsahuje i velké scény s tanky a vrtulníky, ale bez úžasného kameramanského konceptu, kterým nás dostal Alfonso Cuarón v Children of Men a který tu bylo potřeba. V jádru je Civil War pouze komorní “road movie” napříč rozbitou Amerikou ve třech zkušených a jedné juniorní žurnalistce, která svou neviností kontrastuje s jejich otrkaností a profesionálním odstupem. Naše otázka, proč tak mladá holka dělá takovou práci, je nám hned zodpovězena: “I've never been so scared in my entire life. And I've never felt more alive.” ___ Civil War se vyhýbá sentimentu a temný tón příběhu odlehčuje americkým oldies popem, ale Garlandovu uměleckou optiku, pro kterou ho máme tak rádi, postrádá. Vysloveně děsivou scénu, z jakých měl být film poskládaný celý, obsahuje pouze jednu. Reflektuje jednorozměrnost myšlení americké redneck populace a exceluje v ní Jesse Plemons. Syrovost režisér neumocňuje temnou instrumentální hudbou, ale intenzivním zvukem střelných zbraní. A přestože vtáhne a zaujme postavami, chybí mu více vytříbených a nečekaných konfliktů i myšlenkový přesah, který by sahal dál, než k varování před Donaldem Trumpem. To finále je doslova úsměvné. (17.04.2024)

Antiválečná postapo road-movie napříč rozkladem polarizované americké společnosti. Poselství Garlantova snímku je zřejmé - kulturní války mohou klidně skončit těmi skutečnými, konkrétně občanskými, obě strany, tedy woke i antiwoke, by se měly zklidnit a ubrat na své agendě a jejím protlačování na sílu, jinak můžeme v USA i v Evropě zase brzo hloubit masové hroby... (03.06.2024)

Nedokážu pochopit, jak někdo může dát do filmu o občanské válce jako hlavní postavy novináře a neříct k zásadnímu vztahu novinařiny a války naprosto nic. Doporučená četba: Psychologie války (Lawrence LeShan). Promarněných 108 minut završených tou úplně nejblbější scénou, která by se mohla odehrát někde v Africe, ale rozhodně ne v USA. (19.04.2024)