Občanská válka
Civil War
Civil War
Civil War
Civil War
Réžia:
Alex GarlandScenár:
Alex GarlandKamera:
Rob HardyHrajú:
Kirsten Dunst, Cailee Spaeny, Wagner Moura, Stephen McKinley Henderson, Nick Offerman, Jesse Plemons, Nelson Lee, Sonoja Mizuno, Jefferson White (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Príbeh dystopického filmu Kolaps sa odohráva v blízkej budúcnosti, ktorú si väčšina z nás nechce a nevie ani predstaviť. Renomovaná vojnová reportérka Lee (Kirsten Dunst) sa spolu so svojím tímom vydáva na nebezpečnú a adrenalínovú cestu naprieč zničenou Amerikou. Cieľom ich misie je zdokumentovať eskalujúcu občiansku vojnu, ktorú vyvolal kontroverzný príhovor prezidenta. Nenávisť ovládla všetky vrstvy spoločnosti, ľudskosť a priateľstvo stratili svoj význam a nikto si nemôže byť istý svojím životom zoči-voči hrubej sile zbraní. (Forum Film SK)
(viac)Recenzie (352)
Tento film mě dost překvapil. Podle traileru jsem neočekával moc, ale nakonec stál za to. Sledujeme tento příběh očima novinářů, kdy jsme vtrženi doprostřed konfliktu bez jakékoliv expozice. Putujeme s nimi z New Yorku na Washingtonu napříč zničenou Amerikou. Po cestě naši hrdinové zažívají nejrůznější strasti, které válečná země může nabídnout. V podstatě ani nemáte, jak poznat, kdo je hodný a kdo ne. Celý závěr v D.C. je hodně silný, Jsme tady vtrženi přímo doprostřed válčené zóny a vše sledujeme prostřednictvím našich hrdinů z první linie. Působí to hodně autenticky a emotivně. "Jaký druh Američana jste?" ()
Takový film o ničem, kde to nic vnímám jako záměr. Neznáte kontext války ani minulosti postav. Příběh si v podstatě utváříte sami stejně jako u "bezduché" novinařiny, kterou hlavní postavy vytváří. Ono konec konců je úplně jedno, proč se ta válka děje. Končí bezdůvodným zabíjením, kde už ani nejsou žádné jasné strany a lidskost není k nalezení. Práce s hudbou a zvukem byla vynikající. ()
Nie, určite nie. Takéto filmy naozaj nie sú pre mňa. Mne nestačí, aby sa vo filme strieľalo, krvácalo, zomieralo, jazdilo a fotografovalo. Je to o nejakej fiktívnej občianskej vojne, ale nejaké vysvetľovanie nie je potrebné, hlavne je potrebné prinášať obrázky, hodne obrázkov, farebných, šokujúcich, takých aby vo výsledku poskytovali to, čomu Česi vravia podívaná. Lepší výraz som v slovenčine nenašiel. Skrátka cieľom Garlanda pravdepodobne bolo, aby divák čumel s mozgom na voľnobeh. ()
Občianska vojna v najdemokratickejšom štáte sveta, kolíske všetkých cností - fikcia či vízia? Garland odviedol dobrú prácu, že film stavia politicky neutrálne. Nechce postaviť prívržencov trumpety proti plienkovej trasorítke ani naopak, aj preto spojil Kaliforniu s Texasom. A kvôli tomu sa vo filme nájde každý Američan - z jeho pohľadu by tyranom mohla byť tá druhá strana. Okrem ohlušujúcej streľby smerom ku koncu však film neprináša nejakú úchvatnú, intenzívnu drámu. Zároveň však prináša neustále fotografovanie a to aj za prapodivných až nepochopiteľných situácií. Alex Garland zrejme chcel priniesť filmom nejaké znepokojivé posolstvo, ktoré v spoločnosti cítiť nielen v USA. Z filmu ho však necítiť dostatočne. ()
Vypadalo to jako válečné sci-fi, ale realita je jako obvykle u Alexe Garlanda někde jinde. Ve skutečnosti je to filmová pocta válečným fotografům, která je lepší než všechny filmy natočené podle osudů slavných fotoreportérů. Garland totiž necítil potřebu nechat se svazovat realitou. Také jeho alternativní současnost je výborně vybalancována od faktu, že geograficky neodpovídá aktuálním náladám ve společnosti, až po moudré rozhodnutí, že nebude nic vysvětlovat, jen nás hodí přímo do válečné zóny. I ten uzavřený kruh, ve kterém začneme s americkým prezidentem a v úplně jiné náladě s ním skončíme, je výborný. Kirsten Dunst už není tak často vidět, o to hezčí to je, když má co hrát. Vlastně skoro perfektní (90%). ()
Jsem těžký milovník postapokalyptického světa, čekal jsem větší depresi něco ve stylu Cesta. Nicméně tohle bylo z pohledu nenásilných hrdinů uprostřed totálního násilí. Pohled skrz objektiv a papír a tužku. Novináři na cestě občanskou válkou zuřící napříč spojenými státy. ()
Už teda konkrétne i jedna Občianska vojna, kedysi na území Spojených štátov amerických prebiehala, resp. v druhej polovici XIX. storočia, pričom tentokrát sa bude h i s t ó r i a, bohužiaľ, zase znovu opakovať, ale v úplne inom kontexte a nasadení [pomocou oveľa sofistikovanejších zbraňových prostriedkov, než tomu bolo povedzme zrovna predtým: 1861-1865], a predsa stále v tom istom ponímaní, nakoľko po vskutku naprosto turbulentných udalostiach na politickom poli, nastávalo akési déjà vu v tom zmysle, že sa tým pádom naprieč akurátne prebiehajúcim XXI. storočím, akosi priamo vytvorili - dva znepriatelené tábory, na ktoré sa bude odteraz nazerať iba prostredníctvom optiky fotožurnalistiky, totiž lepšie povedané skrz-naskrz týchto postáv v života ohrozujúcich situáciách, ktoré s fotoaparátmi v rukách, zaznamenávali jednotlivé, vojnovo-konfliktné udalosti počas cesty [v tomto prípade ako v nejakom road movie] do Washingtonu D.C., kde napokon konečne došlo ku očakávanému bodu zlomu; pritom po absolvovaní tejto mimoriadne vyčerpávajúcej trasy - mám ako človek a divák v jednej osobe - naozaj pomerne dosť zmiešané pocity, pretože skrátka tento »vriaci kotol« neustále kypí i v skutočných podmienkach; je len otázkou času, keď k tomu kľudne môže dôjsť aj v reálnych reáliách, alebo univerzálny režisér len disponuje v rámci svojej tvorby akousi bujarou fantáziou? → začínam byť čoraz viacej znepokojeným, lebo nielen U S A ako celok - k tomu súčasne pomaly i speje, a tak sa teraz pre malú istotu radšej opýtam: „kam sme to vlastne ako ľ u d s t v o, medzičasom dospeli a vyspeli, keď sa stále medzi sebou vraždíme azda už úplne odjakživa?,” ← asi toľko z mojej osobnej strany na samý začiatok. • Čo sa ešte týkalo spracovania vyššie uvedenej problematiky, tak pôvodom britský autor v podaní Alexa Garlanda; ktorý vzápätí vytvoril akési pozoruhodné «audiovizuálne dielo» vo vyváženom balanse obsahu & formy; jednak mal zaujímavo napísané repliky pre tieto zainteresované postavy, keď dokonca jedna z nich prešla i akousi cynickou premenou, a vôbec toto skromné obsadenie sa nevyznačovalo ani hollywoodskymi hviezdami; to znamená, že vtedy som sa mohol s nimi lepšie identifikovať; proste nastalo určité, a k tomu i civilnejšie poňaté herectvo, v ktorom bola "najznámejšou" len predstaviteľka Lee Smithovej v podaní Kirsten Dunstovej, ktorá zrejme predviedla i jeden zo svojich najlepších hereckých prejavov kariéry, ale zároveň jej v jednej sekvencii zručne sekundoval i Jesse Plemons ["dvojník" Matta Damona], ktorý patrí vedľa nej do reálneho manželského zväzku; ale tentoraz to malo celkom opačné zafarbenie, ako si asi myslíte; a jednak som si tiež pripadal, ako by som sa nachádzal i v akomsi bode epicentra, tak bola samotná vizualizácia príbehu strhujúcou, kedy všade navôkol mňa iba lietali samé smrtonosné projektily; ďalej, dynamický zvuk to ustavične len podporoval, a to ani nehovoriac o kvalitnej montáži, ktorá spojila všetky obrazové p u z z l e dohromady; a uprostred diania rovnako stáli i postavy, automaticky hneď pripravené stlačiť spúšť...fotoaparátov = atypický filmový zážitok; ako by sa dianie vo vojnovom Vietname - podstatne neskoršie premiestnilo i do amerického prostredia s dokumentárnym nádychom v podobe dokumentovania príslušných príhod cez opticko-mechanické zariadenia s navrch bystrým zrakom, ktorý je teoreticky i prakticky ochotný zaznamenávať nie moc lichotivé obrazy so surovým vyznením → bez akejkoľvek cenzúry! • Sú predchádzajúce slová varovným signálom, a či len trebárs hudbou budúcnosti? () (menej) (viac)
Skvěle natočená (už dlouho jsem v kině tak intenzivně nevnímal podobně zdařilé propojení zvuku - a hudby zvláště - s obrazem) iniciační jízda, která se sice nevyvaruje několika klišé (včetně jednoho, které jsem očekával od samého začátku), ale nesoudí, nabízí ne snad ty nejpravděpodobnější, ale přitom určitě ne nemožné varianty budoucího vývoje a zároveň je v některých ohledech nepříjemně jasnozřivá a realistická, včetně samotného závěru, který se může odehrát nikoliv jen "někde v Africe", ale v podstatě kdekoliv. A rozhořčené výkřiky naivků, kteří vidí svět (nebo alespoň tu jeho "vzornou" část) růžovými brýlemi, na tom nic nezmění. ()
Protitrumpovský thriller, někde mezi klasickou, komorní produkcí A24 a výpravným spektáklem. Alex Garland je populární ale není dostatečně zručný režisér, aby potenciálně slibný materiál, dovedl do funkčního a divácky zajímavého celku. Občanská válka mi i přes téma přišla bez emocí a chyběla mi jakákoliv naléhavost nebo dokonce napětí. Zůstává tak slušně vypadají, nedotažený film, který nedokázal naplnit ambice, které někde hluboko byly. Pocta novinařině byla trochu navíc, stejně jako vizuální hrátky s fotkami. ()
Po Ex Machina a Anihilaci mé třetí setkání s režijní tvorbou Alexe Garlanda, který podobně jako u výše zmíněných snímků vypráví příběh z více či méně blízké budoucnosti - tentokrát ale ve více současném a realistickém duchu, z čehož diváka zamrazí o to více. Dějově jde o jednoduchý příběh na bázi road movie s akčními mezizastávkami, na nichž jsou hlavní postavy konfrontovány se znepokujícími výjevy z "každodenního života v USA". Líbilo se mi audiovizuální zpracování filmu - ať už se jednalo o fotografie novinářů vložené do obrazu, nebo hudební podkres, který jako by svými přátelskými country podtóny zmírňoval zobrazované hrůzy. Nejnepříjemnější sekvencí byla pro mě zcela bezpochyby konfrontace s Jessem Plemonsem; výtvarně na mě nejvíce zapůsobil průjezd hořícím lesem; a z hlediska akce se mi nejvíce líbilo napínavé finále. Solidní čtyři hvězdičky! ()
Režisér, jehož jméno zní jistě ne náhodou jako pseudonym špatné pornoherečky, opět nezklamal. Vystrkuje plastové kozy a přitom nemá žádnou prdel. Zrzoun střílí Číňany, Humvee je neprůstřelný i ve světlé výšce a Dunst se tváří jako Erling Haaland, kdyby půl roku neměl shot on goal. Ideologicky tak vágní, že tane na mysli Smoljakovo my nesmíme ani naznač... POTUS mi připomínal učesaného časopisa Pavla Tuleju. Silniční hrátky jak z Kobry 11, způsobené pravděpodobně nenadálým ztuhnutím bradavky nadějné hyeny Jessie, jsou předzvěstí jednoho z nejamorálnějších překročení učitele žákem, protože zabít svůj umělecký vzor pro jasně nejhorší snímek - voják za rohem kdesi na konci chodby, wow! - ze všech už tak slabých fotek (Girlanda nám z neznámého důvodu každou vyvolá v přímém přenose, 2024: instáčová odysea), je hodně zlé. Slovy prezidenta Spojených států amerických: "Come on, man!" Pokud chcete vidět opravdu výtečný film o válečných novinářích, který je černý, bílý, ostrý, hladký, jízlivý i lidský, surrealistický i realistický, esejistický i vášnivý, nemluvě o herecké úrovni z úplně jiné galaxie, zapátrejte po Die Fälschung. ()
Tohle je neskutečně hutný kino zážitek. Garland je frajer, dokáže totiž natočit věci od scifi robotů, přes Anihilaci, mind-fuck Men až k postapo Civil War a musím říct, že i tak "všední" námět dokáže rvát koule. Příběh se zaměřuje na partu novinářů, kteří se vydají na cestu do Washingtonu s touhou být první, co udělají rozhovor s prezidentem a sklidit credit, a tak se vydáváme na putování Amerikou skrze několik nástrah. Největím tahounem je naprosto precizní vizuál, který je barvitý, na pohled nádherný a realistický zároveň a stejně tak musím vyzdvihnout jakousi odtažitost celého filmu, který se nesoustředí na všechny postavy, co ve filmu dostaneme, jako na středobod celého snímku, ale spíše jen jako jedny z mnoha postav v onom světě, čímž se do popředí nedostávají herci a charaktery samotné, ale spíše celá spoušť okolo, takže si divák může vychutnat příběh naplno a dumat, "co že se to asi stalo". Líbila se mi rozmanitost všeho kolem, kdy dostaneme základní náčrt hlavních postav a pak už jdeme rovnou na cestu, na které nás překvapí několik situací od snipera, rabování či scénu s vojáky, kdy jakmile přijde na scénu Jesse Plemons, tak věřte, že se budou dít sakra věci a tady musím přiznat, že v tomhle momentě jsem na 5 minut nedýchal a po skončení celé situace mi bylo vnitřně úzko a nevolno, jak už opravdu dlouho ne. Dojde i na akční finále naplněné bojem ve městě, takže i tohle si film může škrtnout ze seznamu. Co je ale největší síla, je audio stránka filmu, protože tohle se tady povedlo naprosto bezchybně - tyhle kontrasty mezi naprostým tichem, zvláštní hudbou a pak extrémně hlasitými výstřely dělají z filmu naprostý záhul na všechny smysly diváka a za mě jde o jeden z NEJLÉPE nazvučených filmů současnosti a pro tenhle faktor si budu Civil War pamatovat. Zajímavostí pak je, že ve filmu byly všechny výstřely "opravdovými slepými" náboji, což se ve filmu běžně nepoužívá a místo nichž se používají o třídu méně zvučné slepé náboje, což si Garland odůvodnil tím, že chtěl mít herce v akci a v pozoru. Neskutečné. Abych jen nechválil, určitě bych viděl raději seriálovou podobu, jelikož jsme zde vlastně vůbec nedostali důvod "proč se to děje", "jak dlouho se to děje" a vlastně ani "kdo proti komu" to tady stojí, což by mi za normálních podmínek dost vadilo, ale tím, že si mě film naprostou upoutal vším okolo, nemám ani potřebu tohle řešit a prostě jsem jen seděl zavrtaný v sedačce a hltal tenhle audio-vizuální masterpiece okořeněn o dechberoucí finále a scénu s Plemonsem, u které se mi málem zastavilo srdce. ŠÍLENOST. ()
Téma filmu bylo zvoleno dobře, kdyby z toho tvůrci udělali akční film s pořádnou dávkou akčních scén, tak by to bylo fajn. Jenže oni z toho vytvořili film o reportérech, a ty jsou pro mě vždycky nudné. ()
Civil War nebude mať masovú priazeň divákov, lebo mnohí z nich tušia, že svojim konaním prispievajú k rozkladu spoločnosti. Civil War je snímok, ktorý nepodsúva príčiny kolapsu, ale pritom ho každý divák spozná. Žijeme krutú dobu voči človečenstvu, kde absencia morálnych hodnôt, spochybňovanie pravdy, ľudských poznatkov a manipulácia s verejnosťou ambicióznych politikov, ktorým ide len o moc, spôsobí, že sa debilizácia národov bude prehlbovať a výsledok si môžeme pozrieť v tomto filme. Alex Garland nič nevysvetľuje, len stroho popisuje udalosti. A núti premýšľať... ()
Velmi těžce uchopitelný kompilát několika nesouvisejících anachronismů. Přebírá to mentalitu vizuálních citací reality a popkultury, kterou se před 15-20 lety vyznačovaly zběsilé singleplayerové kampaně AAA stříleček Call of Duty, Homefront nebo Battlefield. Ty variovaly známé scény či věty z klasických filmů typu Apocalypse Now, Aliens, Platoon, The Rock, Predator apod., přičemž je zasazovaly do vyhrocenější varianty tehdejší globálně politické reality. Makabrózní zápletky o ruské výsadkové invazi na území USA byly vedeny skrze fetišistické mazlení s aktuální vojenskou technikou a neustálé změny hledisek, kdy v jedné pasáži jste pěší voják, v další elitní špeh, pak zase prostý civilista nebo třeba kosmonaut na oběžné dráze. Obecně pak nabízely řešení celosvětového politického tření jako potřebu permanentní války v pozadí událostí, kterou spolu vedou nepoučitelní nacionalisté v šedých zónách planety. A s nimi se pochopitelně nesla i přirozená nedůvěra v překotný technologický vývoj (což kulminovalo epickou scénou z Modern Warfare 3, kdy EMP paprsek odpojil veškerou elektřinu ve válkou strádaném východním pobřeží Států a z nebe začaly padat těžké stroje [hádejte, který film si tuhle scénu potom půjčil]). Civil War je pak zvláštní trestí této mentality, kdy onen shooter je v chaotickém válečném mumraji pobíhající fotograf s šestatřicetisnímkovým analogem, který používá chytrý telefon pouze na polní vyvolávání negativů (!!!). Všechna bojující NPC ho přijímají, vedou misemi a chrání, zatímco my pořád nevíme, co ho profesně pohání, protože o světě, kde se onen film odehrává, známe jen potřebné minimum. Zdali je ten film o potřebě najít své místo v nepochopitelném chaosu pořád nevím. Mám z něj takový zvláštní pocit, jakoby vznikal za chodu a někde se někdo zapomněl ohledně něj na něco zeptat. Ale přitom má pořád vehementně snaží vést se dopředu a doufat, že to do sebe nějak samo zapadne, až bude na konci. Čímž vlastně perfektně koresponduje se svojí hrdinkou. No každopádně kdo dočetl až sem, tak si asi všiml, že si s ním zkrátka nevím moc rady. A takový jsou obecně filmy, které mě vlastně dost baví. PS: bohužel filmu dává dost zabrat srovnání s téměř dvacet let starým Children of Men, vůči jehož vykreslení degradativního světa manicky se snažící o zachování působí tenhle Garland dost scénicky, uměle a většina scén budí dojem hmatatelně uzavřeného setu. ()
Aby to dávalo smysl, musel by tvůrce aspoň v nějaké rozumné míře vystavět logiku konfliktu. Jinak je to v podstatě jen putování party novinářů od přestřelky k přestřelce. Některé válečné scény jsou i zajímavé, bohužel ne dost. Poslední bod je posedlost amerických filmařů dělat z bílých obyvatel mimo velkoměsta agresivní a zaostalé idioty, tohle klišé mě už dost nebaví. Pokud si někdo chce dát válečný film, kde je v hlavní roli novinář, spíš doporučuju sáhnout po starém Salvadoru od Stonea. Pokud spíš apokalyptickou road movie po Americe, pak se přímo nabízí Cesta. Tedy jsem nic objevného nenašel. ()
Výdatne o ničom. Garland sa prekonáva. Má to extrémne atraktívny námet a skvelé obsadenie, inak je to ale celé strašná lajdáčina. Pán režisér a scenárista mi príde stále spokojnejší sám so sebou, akoby na seba nemal už absolútne žiadne nároky. Po obsahovej stránke. Po tej technickej je na škodu veci agilný až príliš, oklame aj samého seba, že ten obsah tam je. (druhá možnosť samozrejme je, že mu nerozumiem... o tom ma ale nebude ľahké presvedčiť) ()
Povolání: Reportér půlstoletí poté? Ale kdeže. Spíš salónní představa občanské války, s absurdní zápletkou a s vyumělkovaným dějem plným absurdních scén. Vlastně ani nevím, za co dávám tu druhou, nebavilo, nazaujalo, žádné poselství mi nepřineslo, žádnou moudrost jsem v tom nenašel. Rádoby existenciálně silný a společensky naléhavý příběh, ve skutečnosti ale prázdný jako prd. ()
Sugestivní a vysoce osobité dílo, které s nečekanou syrovostí varuje před možnou blízkou budoucností. Snímek Civil War režiséra Alexe Garlanda se může opřít o skvěle vystavěný scénář, jemuž vévodí místy až děsivá realističnost zlomové události, v níž se tato verze USA zmítá. V tomto bodě je ale záhodno zmínit i vtahující kameru, díky níž jste doslova vtáhnuti mezi nesourodou partičku novinářů cestujících skrze zdevastované Spojené státy americké. Právě díky kameře a přesvědčivým hereckým výkonům (Tandem Kirsten Dunst a Wagner Moura!) nahlédneme mezi nevýznamné půtky, organizovanější bojůvky až nakonec skončíme úžasnou sekvencí v obrovské operaci, při níž se masivní separatistická armáda přesouvá směrem k Bílému domu. V tento moment se pomalá, místy až hypnoticky děsivá jízda najednou přepne do zběsilého válečného módu, z něhož jsem hltal každou vteřinu a kterou jsem si chtěl na velkém plátně pustit ještě jednou. Co tedy dodat na závěr? Civil War je divácky nepřívětivou, avšak právě o to více naléhavou podívanou, která ve velmi jasných konturách nahlíží za oponu spojení „Co kdyby?“. Na jednu stranu děsivé a na druhou efektní, ovšem v každém případě se jedná o důležité filmové dílo, které ve mně bude svými myšlenkami a tématy rezonovat ještě hodně dlouho. Skvělá práce! (Viděno v kině CineStar IGY České Budějovice) „I've never been so scared in my entire life. And I've never felt more alive.“ ()
Nejděsivější film o novinářské (a divácké) integritě a senzacechtivosti od Nightcrawlera. ()
Súvisiace novinky
Třetí Na nože dostalo název a nabírá obsazení
Detektiv s výrazným jižanským přízvukem, Benoit Blanc, se vrací řešit nový podivuhodný případ... svůj zatím nejnebezpečnější. Jak už bylo dříve avizováno, z chválené detektivky Na nože režiséra Riana… (viac)
28 let poté nabírá obsazení
Britský režisér Danny Boyle (Sunshine, Trainspotting) to s návratem ke svému dvaadvacet let starému hororovému survivalu 28 dní poté a jeho pokračování 28 týdnů poté opravdu myslí vážně. A co víc –… (viac)
Co nového chystá Alex Garland?
Režisér a scenárista Alex Garland (Dredd, Ex Machina) má za sebou některé z nejzajímavějších sci-fi projektů posledních let. Jeho režijní prvotina Ex Machina nadchla většinu diváků i kritiků,… (viac)
Reklama