Nezvyčajné vyšetrovanie

Kdysi během jedné z mých prvních četeb detektivek v dětství mne napadla ta ďábelská myšlenka, co když je pachatelem zločinu přímo jeden z vyšetřovatelů a tudíž nikdo mu na to nemůže přijít... No, tak zde ho máme, chladnokrevného vraha své osudové ženy a šéfa na policejním oddělní v jedné osobě, který se rozhodl něco takového vyzkoušet přímo v praxi a prokázat si tímhle svou neomezenou moc. ,, V té době jsem byl rozpolcen, jestli se mám ke své vině přiznat..." Jaksi rozpolcený zde rozhodně nebyl pouze hlavní (anti)hrdina, ale i můj celkový dojem z filmu. Zápletka mne spíše odpuzovala a erotické hrátky s focením milenky v poloze zavražděných dam (pro někoho možná vtipné) a drsným žertováním o konání proti zákonu tomu dodávaly až rozměr úchylnosti. Na druhou stranu mne od počátku zaujala osobitá dynamická kamera, velmi mne bavilo vyprávění příběhu na přeskáčku, díky kterému se postupně odhalovala nejen minulost ve vztahu Inspektora s milenkou, ale i silně kritický obraz společnosti. Nikoliv samotná fikce o vyšetřovateli a vrahovi v jedné osobě, nikoliv nadčasové politické dialogy o moci, o revolucionářích, o Stalinovi nejdřív milovaném a pak stejně zavrhovaném, ale vzájemné skloubení těchto dvou linií dělá pro mne Podivné vyšetřování snímek do jisté míry kontroverzní (,,Ty můžeš klidně spáchat zločin, jaký chceš. To je nádhera!"). Vše do sebe funkčně zapadá včetně té patologické úlisnosti ze strany Volontého i poměrně afektovaného herectví a tvoří geniální celek, předposlední scéna se zvráceným výslechem odehrávájícím se v mysli Inspektora byla nádherným završením. Přesto ve mne zatím doznívá i jistá nechuť, která mi nedovolí sáhnout po plném hodnocení. 85% (# Season Challenge Tour 2020: 14. téma – cizojazyční filmy nominové na Oscara) (05.05.2020)

Gian Maria Volontè přehrává jako o život, ale zrovna k tomuhle filmu to krásně pasuje. Ostatně i scénář je obdobně satiricky nadsazený. Kafkovské kriminální drama z pohledu muže opilého vlastní mocí je každopádně velmi originální záležitostí. Hlavní hudební motiv Ennia Morriconeho má divák po chvíli napevno v uších. Elio Petri a Ugo Pirro zaslouží poklonu. (10.09.2018)

Taliansku kinematografiu mylujem, a presne tento film mi opat zasmakoval. Vyborny pribeh o policajnom inspektorovi, ktory spachal chladnokrvnu vrazdu, ba dokonca nechal po sebe stopy veduce k jeho osobe a bol si pri tom stopercentne isty, ze sa mu nic nemoze stat. Nasledne rozbehnute policajne vysetrovanie dokonca vedie k inej osobe nez k samotnemu inspektorovi. Rezia Elia Petri je vyborna, a hoci ma film v strede dost nudy, zaver to bohate vynahradi. Hudba Ennia Morriconeho je vyborna. 85 % (03.01.2015)

Jediné,čo mi asi vadilo,že je to nadabované do angličtiny,zrejme pre amícke publikum,ktorému sa nechcú čítať titulky,inak tomuto kontroverznému počinu nie je čo vytknúť,Gian Maria je herec,ktorého nie je problém zapamätať si,ja som ho videl vo westernoch Sergia Leoneho,a tak som vedel,kto ma čaká a nesklame,takže tento snímok stojí najmä na jeho výkone,ktorý je spoľahlivý a nemá obdoby v tom ako je podaný cez jeho osobu.Tak ako je výrazný Gian,tak je výrazná aj herečka Florinda Bolkan,kde jej postava Augusta Terzi je úchylná,perverzná a manipuluje s hlavným hrdinom,t.j inšpektorom,ktorého prehovára k aktivitám,ktoré mu prerastajú cez hlavu,ale on si z toho aj tak nič nerobí... Réžia a scenár sú potrebné filmové postupy,ktoré s hercami vytvárajú neobyčajný počin,ktorý svojou skladbou vzbudzuje de facto k tomu,že korupcia je mocná,t.j priznanie sa človeka k spáchaniu zločinu nie je v podstate dôležité,pokiaľ sa to týka oddelenia,ktoré by to mohlo stiahnúť na dno,že zahrať to do autu je to najpodstatnejšie,čo sa dá robiť,čestnosť neexistuje,snímok,ktorý si servítku pred ústa nikdy nedáva.Pozor na to! (23.05.2014)

Už aj na svoju dobu trochu tuctovejšie lavírovanie hlavného šéfa vyšetrovacieho tímu. Jeho vlastnosti a profesionálna lojálnosť, ktorou sa obklopuje a vlastní démoni, ktorí protirečia jeho odbornej schopnosti v kontradikcii prirodzenosti autority, ktorej sa dôveruje, poukazuje na krehkú hranicu dobrého a zlého úmyslu, ktorá je zakorenená v každom človeku. A je jedno, či ste cukrák, ktorý odflákol narodeninový koláč, alebo detektív, ktorý sa chce svojho prípadu čo najrýchlejšie zbaviť a otravuje ho kľučkovanie kauzou, ktorej vyšetrovanie nikam nespeje. "Kafkovské" maniere a inteligentné prepojenie čudáckej diverzie s posadnutosťou falzifikovať a neskôr sa do krvi priznávať k vlastnému trestnému činu je typickou črtou ľudskej nerovnováhy a strachu. Snímok ukazuje, aké je to, keď sa nechá prietrž nelogickostí presiaknuť až za pomyselnú zdravú hranicu. Potom je možné, že nastane aj tá najnepravdepodobnejšia situácia, akú sme mali možnosť vidieť. (12.06.2019)