Bavme sa o sexe

Zajímavý film, který mě zaujal hlavně svou teorií stupnice nula (silně heterosexuální heterosexuál) až šest (silně homosexuální homosexuál), podle které je ale málo lidí skutečně vyhraněných a většina se pohybuje - podobně jako je tomu i u jiných věcí - kdesi uprostřed. Za sexuální osvětu pana Kinseyho v Americe děkuji, jeho publikace bych si ráda přečetla, ale jinak mě tato 118-minutová sonda do jeho života nechává naprosto chladnou a to i přes výborného Liama Neesona v ústřední roli. Prostě na můj vkus bylo ve filmu od druhé poloviny trochu přepenisováno a převagínováno, zatímco emoce se kamsi vytratily. Škoda, škoda. Kinsey by se dal totiž určitě natočit s větší procítěností a méně dokumentárním stylem (viďte, pane Formane). (26.01.2008)

Nikdy jsem Neesona neměl rád a ve většině svých rolí mě velmi zklamal (mimo Schindlerova seznamu a pidiroličce v Gangy Ney Yorku), ale tady naprosto exceluje a celý film stojí především díky němu. V komediálnějších částech, kde lidstvo přirovnává ke svým oblíbeným Žlabavkám, kde šokuje své posluchače naprosto explicitními fotkami pohlavního styku, kde při rodinné večeři popisuje své dceři správné provádění masturbace atd. je Neeson naprosto okouzlující a peprné dialogy (které jsou i v dnešní době nepříliš stravitelné, co teprve tehdy) pronáší s tak bezelstným výrazem nadšeného vědce, že si ho okamžitě zamilujete. Naopak homosexuální scény působí syrově naturalisticky a až odporně, takže vás rychle vrátí na zem a přesvědčí vás, že koukáte na postavu s vlastním skutečným životem, ne na romantického hrdinu, který nechodí na záchod a nemasturbuje. On film působí na diváka podobně, jako asi Kinsey na veřejnost tehdy. Červenáte se, je vám to občas nepříjemné, ale přitom si uvědomujete, že jde o běžné věci…akorát se o nich nemluví. (01.03.2008)

Že je Amerika dodnes prudérní a puritánská ví každé malé dítě. Že ale až tak, to mě skutečně překvapilo. O to víc pak zaplať Pán bůh za profesora Kinseyho (skvělý Liam Neeson). Musím přiznat, že je to fascinující člověk, ale žít s ním muselo být asi dost těžké. BTW Sexuální život muže a Sexuální život ženy si po shlédnutí tohoto filmu musím rozhodně přečíst. (21.06.2005)

Životopisná nuda, která svou režijní nedokonalost maskuje Kinseyho svatozáří - průměrnému divákovi, který o něm dosud v životě neslyšel, musí připadat Kinsey jako ryzí hrdina, který to těm bigotním Amíkům konečně natřel. Je až s podivem, že si této ikonické postavy západní vědy současná přesexualizovaná kinematografie všimla až v roce 2004 - dnešníma očima se Kinsey nutně musí jevit jako nefalšovaný sympaťák, který zatočil s americkou prudérií a nastolil podmínky pro nástup sexuální revoluce. Že je to pohled povrchní a zjednodušující je věc jiná - u tohohle typu filmů podle mě vůbec nejde o to zprostředkovat autentické myšlenky již nežijícího klasika a ukázat jejich nadčasovou platnost, ale o oslavné tanečky na hrobu mrtvé intelektuální celebrity, jejíž životní příběh se přežvejká divákům nepostiženým znalostí jeho díla, které je zde vedlejší - to podstatné je vyprávět další unifikovaný příběh o vzpouře modernity vůči tradici, což je ústřední téma celého západního umění od 19. století, a v pokleslé formě ho prodat divákům lačnícím po příbězích novodobých mučedníků - kteří pro svou pravdu skončili na pomyslném kříži - aby si doma na gauči kompenzovali vlastní přizdisráčství a mohli se falešně identifikovat s mýtizovanými pseudovzory, jako je třeba zde zmiňovaný Larry Flynt. Stačí se podívat na režijní filmografii autora a najít tam filmy jako Twilight, abych měl jasno - to nejlepší, co lze případným zájemcům o Kinseyho doporučit, je obloukem se téhle kravině vyhnout, a místo toho si od mistra něco v originále přečíst. I po těch letech je nemalá šance, že by to mohlo někomu rozšířit obzory, což se o tomhle zbytečném bijáku nedá říct ani omylem. (16.07.2013)

Film o životě jedné z person, která se rozhodujícím způsobem spolupodílela na tváři současné Ameriky a transformovala její ustálené kulturní a civilizační vzorce v oblasti sexu a intimního života, profesoru Alfredu Kinseym, by spíše měl patřit mezi filmy Miloše Formana, který se právě takovýhlemi osobnostmi ve své americké filmografii zabývá především, nicméně i pod režijní taktovkou Billyho Condona si uchovává ,,formanovskou" kvalitu. Přemýšlivému divákovi nabídne nekonvenční pohled do čtyřicátých a padesátých let minulého století ve Spojených státech, které nebyly svázány jen McCarthyhovským honem na čarodějnice, nechvalně známou činností Výboru pro neamerickou činnost, důslednou rasovou segregací a apartheidem v té nejtvrdší podobě, jak to známe z jiných filmů, ale i svou pruderností a sexuálními konvencemi jakoby z hloubky 19. století... (Motta z filmu: ,,Diverzita je základním faktorem života." ,,Lidé jsou prostě jen trochu komplikovanější žlabatky. Musím jich jen nasbírat více než kdokoliv jiný..." ,,Vaše stupnice, profesore: Nula je naprostý homosexuál, šestka je naprostý heterosexuál. Já jsem trojka..." ) (31.01.2007)