Druhá šanca

Proč mi tento film tolik připomíná Čistou duší? Mám vnitřní pocit, že to není jen hereckým obsazením a režisérem, ale i pojetí biografie a stylu režiséra na mě působí ohraně. Je to trošku škoda. Ron by měl zkusit nějaký nový žánr, něco kde ukáže svou další tvář. Šifra mistra Leonarda by pro něj mohla být výbornou možností. Jinak zde jde o další kvalitní podívanou jedoucí přímo na branku kterou jsou Oscary, ale na víc než nominaci film nemá. Je mi líto. Herectví hlavních postav je skvělé a vedlejší postava Paula Giamatti doplňuje hlavní dvojici a sekunduje opravdu bravůrně. (05.01.2006)

Cituplná historka o jednom odepisovaném outsiderovi, co dostane druhou šanci, aby bojoval nejen za sebe a svoji rodinu. Za oceánem tyhle kousky dychtící po dobrých koncích milují a milovat budou. Zvlášť když se odehrává v nějaké obtížné době (tady hospodářská krize 30. let), takže se dočkáme i scén, kterak ještě nedávno uznávaný boxer vyhladovělý žebrá o peníze. Snímek těží zejména z faktu, že jde o zase jeden PRAVDIVÝ americký příběh, stejně jako z ústředního tria – ukázněný Russell Crowe, sekundující Renée Zellweger a asi nejlepší Paul Giamatti. Těžkou dobu zase evokuje kameraman Totino, nešetří šedí, klaustrofobními interiéry, záměrně nejistou ruční kamerou. Výsledek na mě působil ale relativně chladně. Že by Howardovou tak trochu stále stejně sterilní režií? Celek jako kdyby postrádal srdce, dílčí momenty ale dokážou leccos vynahradit. (22.10.2006)

Čím to je, že je zrovna box tak přitažlivý pro filmaře? Netuším, Ron Howard však po Čisté duši natočil další velice sugestivní životopisný snímek a hlavní roli v něm opět svěřil vynikajícímu Crowovi. Výsledkem je asi nejlepší film o boxu, který jsem měl kdy tu čest vidět (včetně Scorseseho Býka). Závěrečný souboj s Baerem byl famózní, šil jsem sebou na gauči, kryl si žebra loktama, rozdával direkty a háky, spolu s Paulem Giamattim (velice výrazný i vedle Crowa) jsem na Jamese řval ať se od něj drží dál... prostě mě to vcuclo, jak už dlouho nic... 80% (14.09.2006)

Popelák jako do té doby nejlepší film Rona Howarda a dost možná i nejlepší boxerský film mého života. Howard sice nepřináší svěží vítr do notoricky známého žánru, ale s danými schématy se mu daří manipulovat více než zručně a ždímá ze mě emoce jedna báseň, takže když Braddock trpí, mám slzy na krajíčku a když bojuje, tak mám sklony fandit. A obrovská pochvala na závěr pro Crowea, protože to, co předvádí, je jedním slovem neskutečné a je jen škoda, že podobnou roli později v další dobové žánrovce nenapodobil. Russelle, tohle byl tvůj večer. (18.07.2006)

Jsem ještě plná dojmů z tohoto nevšedního zážitku, avšak už teď je mi jasné, že pro mne je Těžká váha nejlepším filmem Rona Howarda a i když to bude znít možná trochu rouhačsky vůči jiným filmovým skvostům zabývajících se boxem, jde o nejlepší boxerský film, který jsem viděla. Scény ze zápasů jsou natočeny přehledně a s takovým nábojem, že máte pocit, jako byste byli jen pár centimetrů od ringu a vše s hlavním hrdinou prožívali... díky naprosto úžasnému Russellu Croweovi jste zcela pohlceni do jeho příběhu, pláčete, když pláče on, když dostane ránu, skoro tu bolest cítíte, stejně jako odhodlání vyhrát a postavit se tak proti nepřízni osudu... pro mne osobně první letošní aspirant na oscarovou sošku, pro Howarda i Crowea. (27.07.2005)