Danton

Toto je v pravdě syrové dílko ze syrové doby, kdy ve Francii žádná hlava neseděla na krku dost pevně, a to ani ta královská. Když už si totiž dovolíte useknout hlavu i Bohem byvolenému králi, může vám být jedno už úplně všechno, do Pekla stejně zahučíte, ať děláte co děláte. A tak musel přijít prcek z Korsiky a ten je do toho Pekla poslal všechny...to už ale jinde jsme. Danton je film o strachu, revoluci a přátelích, kteří tě zradí...70% (24.05.2014)

Veľká francúzska revolúcia, jej pôvodcovia ale i obete. Režisér Andzej Wajda majstrovsky zachytil nepokojnú revolučnú dobu bez toho, aby sa stal film veľkolepou historickou epopejou. Skôr sa sústreďuje na súboj dvoch mužov "otcov revolécie", každý uznávajúci svoje ideály v podaní Gérarda Depardieua (nominácia na Cézara a Cena amerických filmových kritikov) a menej známeho Wojciecha Pszoniaka v úlohe Maximiliána Robespierra (jeho cesta pod gilotínu nasledovala 114 dní po Dantonovi), ktorý sa svoje úlohy zhostil snáď ešte lepšie, pričom má snímka značne inscenačný ráz. Silno spracovaný je či už Dantonov posledný veľký prejav, tak aj následná veľmi chladná poprava. Wajda získal za réžiu niekoľko významných ocenení, okrem iného aj Cézara a nomináciu v kategórii najlepší film. Nakrúcanie začalo až po štvorročných prieťahoch spôsobených politickou situáciou v Poľsku, za kameru sa potom postavil Slovák Igor Luther. (23.02.2008)

Mezi koktavým rozpomínáním se na články Deklarace práv člověka a občana a jejich bezchybném mechanickém odříkávání v podání malého chlapce se odvíjí drama dvou mužů-vůdce jakobínů Robespierra (který pro dobro republiky neváhá stínat hlavy) a umírněného Dantona (který je už z permanentní revoluce, již sám pomáhal zažehnout, unaven). Toto drama je nadčasovým příběhem o tom, jak revoluce požírá své vlastní děti, a v co se mění původně pokrokové myšlenky. Je založeno především na silném scénáři a (zejména ve své druhé polovině) strhujícím výkonu G. Depardieua. Všem adeptům vstupu do politiky pouštět povinně! (22.01.2007)

Trochu (trochu dost) mi na tomto filmu vadí jeho pojetí, kdy je Danton proti Robbespierovi stavěn jako zastánce individualismu, a to v pojetí posledních dekád 20. století. Je to anachronismus, značná autorská licence a přihřívá si tu polívčičku liberální pravice. Toť má velmi silná výhrada a zdroj takřka odporu k tomuto filmu. Uznávám jeho řemeslné kvality a herce, ale nemohu prominout, že tvůrci fakticky zneužili historii pro svoje ideologické "vypořádání se" s tehdejší "druhou stranou". Samozřejmě  podstatně více doporučuji Francouzskou revoluci. (10.07.2006)

Už ani nepamätám, ktorému francúzskemu filmu som dal viac ako tri hviezdičky. Tento si to napriek niektorým povedzme že provokáciám celkom zaslúži. Mierne zdĺhavý začiatok a množstvo filozofických monológov či horkokrvných vzplanutí môže spočiatku odradzovať, ale postupne vyvstáva iba jedna línia, ktorej sa príbeh verne drží. Záver má naozaj zaujímavú atmosféru. Herecky Depardieu-ovi výborne sekunduje poľský herec Pszoniak. Wajda si zaslúži pochvalu za réžiu. (25.09.2014)