Jean od Floretty

Mám rád tieto rodinné ságy so silnými postavami.Najsilnejšou postavou je pracovitý a vzdelaný hrbáč, ktorého dokonale stvárnil G. Depardieu. Videl som s ním už mnoho filmov, ale toto je jedna z jeho najlepších, najsympatickejších a najvďačnejších postáv. Jeho pracovitosť a túžba po obyčajnej letnej búrke ma občas dojímala. Skvelé na filme je, že Depardieu má rovnako zdatného protivníka - D. Auteuila a ani ostatné postavy herecky nezaostávajú. Skvelý príbeh, výborná atmosféra a pokračovanie filmu - Mamon od pramene, je len o kúsok slabšie, ale ako celok je to úžasný a silný príbeh. 100%. (23.01.2016)

Jean de Florette byl už předem odsouzen k záhubě. Francouzské (částečně) historické drama z francouzského venkova. Začátek filmu - Ugolin se vrací bůhví odkud, vypadá jako mnich ze středověkého kláštera, zalézá do svého kamenného příbytku a slavnostně oznamuje strýci, že bude pěstovat karafiáty (nebo co to bylo). Ááá, bože, ještě dvě hodiny! Kupodivu, příchodem hrbáče Gérarda na scénu se dojem dramaticky mění a sledování souboje pravdy a lásky se lží a nenávistí mne dvě hodiny nepustí. Happy end se sice nekoná, ale o to je asi příběh reálnější; ne všechno dopadá tak hezky jako ve filmech Walta Disneyho... 100% (01.11.2017)

Pěkný film, plný chamtivosti, naděje a následně zmaru nad vrtochy přírody, nezájmem vesničanů a zlem v podobě farmáře Césara a jeho synovce Ugolina(1987 César: Daniel Auteuil – Nejlepší herecký výkon), jež svoje zisky staví nad život člověka. I přes počáteční úspěchy, hrbáč Jean, marně svádí boj s počasím a hlavně se zlomyslností sousedů. (23.09.2008)

Pěkný příběh zpracovaný v ušlechtilém scénáři, krásné prostředí, plejáda francouzských herců konce 80. let, citlivá režie. Ale co dál? Snad ještě to, že na vesnici to tak doopravdy chodí, ať na provánské nebo moravské. A Ugolin to reprezentuje nejlépe, emoce se posunují sem a tak, ale poslední dotek je vždycky styk s majetkem (pokud možno vlastním). Pozn.: Honza od Florety je v Itálii i ve Španělsku (podobně Pako od Lucie - Paco de Lucia) označením hocha, u nějž je otec více či méně neznámý. Pozn.: Proč tedy jen tři hvězdy? Vezměme si jednu z mých slavných rovnic v normovaném tvaru "Realita + Suma virtualit = 0". Zde to neznamená nic víc, než Claude Berri natočil film tak reálný, že všechny virtuality jsou v podstatě nemožné. "Bude to tak a nejinak", ustavičně opakoval v Benešovských kasárna Major Crhák. (22.11.2017)

Kdysi jsem se chystal k přečtení Pagnolovy Živé vody, ale nikdy jsem se k tomu neodhodlal. Až se objevil film Clauda Berriho a v něm tři hvězdy Francouzského filmu - Montand, Depardieu a Auteuil. S chutí jsem se podíval a rozhodně nejsem zklamán. Film velice realisticky zobrazuje vesnický život v Provence bez příkras a zároveň lyricky. Postavy nejsou žádné prvoplánové charaktery, jsou příjemně lidské a životné - žádnou nelze plně odsoudit, nebo vychvalovat. César - starý sedlák, lpějící na tradicích a vesnických dogmatech (odpor k přespolním a starým zamlčeným pravdám), Jean - obrovsky naivní a idealistický, že jeho neúspěch je jediným možným výsledkem a nakonec Kohoutek - jednoduchý a prostý pěstitel karafiátů, který není v jádru špatný, ale pro svůj cíl je schopen téměř všeho a jeho chabý rozum mu nedovolí plně domyslet to, čeho činí. Claude Berri natočil snímek výtečně s malebnou kamerou a záběry, které působí romanticky i drsně zároveň. Snad by jen Jean nemusel polovinu filmu chodit s vodou. 85%. (30.08.2008)