Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Velký malý film o středoškolském učiteli hudby, jeho ambicích, kariéře a rodině. Glenn Holland (Richard Dreyfuss) je ambiciózní hudební skladatel a středoškolský učitel hudby, ale není to žádný světec. Touží po uznání a slávě a je cynický ke svému okolí. Když v roce 1964 poprvé přichází na střední školu, nemá o učení velký zájem. Je především skladatel, ale musí živit rodinu, a tak přijme místo učitele, protože si myslí, že to bude nenáročná práce. Místo toho se na něj sesypou hodiny obrovské dřiny při vzdělávání většinou nevděčných a zoufale podprůměrných studentů. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (74)

Autogram 

všetky recenzie používateľa

Myslel som, že pôjde len o ďalší film o učiteľovi, ktorý privedie nevďačných študentov k učeniu, tentokrát k hudbe. Je tu však niečo viac, čo prichádza až skoro v polovici filmu za príšerného zvuku hasičskej sirény. Dojímavý americký trochu nereálny záver k tomu patrí, ale nakoniec stačil len na silnejšie tri hviezdy. Očakával som ešte rozuzlenie zápletky s Rowenou, čo nie je postava z nórskej mytológie. –––– Já vím, co je hudba. Mohl bys mi pomoct poznat jí líp, ale ne. Ty se staráš víc o učení jiných lidí, než o mně. –––– Záleží mi na těch dětech stejně jako tobě. A jsem nucen volit mezi Mozartem a čtením a psaním a rovnicemi. A já si vybral rovnice. ()

misterz 

všetky recenzie používateľa

O tom ako sa z jedného človeka stal skoro druhý Beethoven. No nerátal s tým, že ako vlastne on rád učí, a tak sa pozabudol na škole. A dokonca musí podobne ako tento hudobný velikán bojovať s hluchotou, a to prostredníctvom jeho syna... Čo ja viem, prišlo mi to také až moc cukríkové, hlavne k záveru, alebo s tou Vietnamskou vojnou a s padlými životmi. Nemôžem však tomu uprieť istú epiku a vývoj postavy, avšak škoda, že na mnohých miestach to bolo rozťahané, takže to trochu aj nudilo. Ale hudba bola fajn, mám rád klasiku. Celkovo ma to ale neohúrilo tak, ako by som na základe hodnotení čakal. Priemer. 60/100 ()

Reklama

Pohrobek 

všetky recenzie používateľa

Trošku idealizované pojetí vztahu k hudbě. Někomu se nedaří, skvělý učitel žákyni poradí, aby hudba cítila, zavřela oči a ono všechno příjde samo. Nakonec si dokonce guvernérka státu zahraje ve školním orchestru jedinou skladbu pana Hollanda. Mimochodem, jestli je tato skladba vrcholem jeho tvorby, tak jsme zas tak o moc nepřišli, tím, že byl odstaven od notového papíru. Jeden černoch necítí rytmus, po pár hodinách šlapání na nohy a poslouchání moderní hudby je to najednou tady. Každý , kdo má alespoň nějaký vztah k hudbě, musí věděť, že tak to prostě není. A u tohoto filmu se tak akoráť mohou utěšovat ti, kteří neuspěli. Ale utěšování to je moc hezké. ()

Gemini 

všetky recenzie používateľa

Sice je to především zásluha skvělého Richarda Dreyfusse, ale i tak je Opus Pana Hollanda nejlepším filmem Stephena Hereka. Navzdory silně nadprůměrné stopáži není ani na chvilku nudný, což je u životní story jednoho středoškolského učitele hudby docela výkon:) Ale nebojte se, nebudu si z tohohle jemného filmu dělat legraci, na to ho mám moc rád...což se sice s tou legrací nevylučuje, ale...;) A abych nezapomněl, původní hudba zde přítomná dílem Michaela Kamena jest a památce jeho každým svým taktem čest dělá. 80% ()

HonzaBez 

všetky recenzie používateľa

Přemýšlím kolikrát už jsem tento film vlastně viděl.... Minimálně 5krát (naposledy v sobotu se staršími dětmi z oddílu), takže těch 5 hvězdiček v tomto případě u mě zosobňuje opravdu mnohonásobně prověřenou kvalitu. Ten film v sobě samozřejmě nezapře typickou obsesi amerických tvůrců/diváků po patosu (viz zejména závěrečná scéna s "děkovačkou"), ale jinak jsou v něm namíchány snad všechny ingredience, který by měl podle mě správný film mít. Především je tu silný základní příběh (o životních osudech učitele hudby a především velkého milovníka hudby), přičemž charakter hlavní postavy není nikterak černobílý (dotyčný má i své slabosti, a kvůli jedné nich se dostane do velkého pokušení). Nechybí ani silné myšlenky (viz dále) a taky řada silných emocí (z počátku humor jako třeba, když Holland učí černošského nehudebního kluka hrát na buben, pak smutek, když se Hollandovi alespoň na první pohled zhroutí celý jeho "svět" a nakonec i hodně dojetí - kromě zmiňované závěrečné scény jde za mě zejména o scénu, kdy Holland zpívá svému hluchoněmému synovi). Asi kapitolou samou pro sebe je pak hudba, která tu hraje (asi logicky) opravdu výraznou roli. Skoro bych řekl, že jedním z hlavních poselstvích filmu je ukázat, že naprosto každý člověk může získat krásný vztah k hudbě. A taky že není dobře škatulkovat hudbu na tu klasickou a ostatní (populární), ale jedině (pokud už vůbec chceme škatulkovat) na hudbu dobrou a špatnou. To hlavní, co však chce tento film říct, je, že i když život mnohdy nejde podle našich představ, může být i přesto nakonec krásný. Stejně tak krásný jako je krásný tento film. ()

Galéria (11)

Zaujímavosti (9)

  • Každý, kdo hrál v příběhu hluchého, byl hluchý i ve skutečnosti. (Terva)
  • V scéne zo školy pre deti so sluchovým postihnutím má učiteľka naslúchadlo. To sa však v období, v ktorom je vo filme zobrazené, ešte nepoužívalo. (GTS_PUNK)
  • V jednom zo záberov na hrajúcu platňu na nej vidieť odraz kamery. (GTS_PUNK)

Reklama

Reklama