Jeden život

Tenhle historický film si opravdu zaslouží plný počet. Obrovská pocta panu Wintonovi a úžasné obsazení. Pan Hopkins má u mě obrovský respekt a spousta dalších lidí, co zde hrálo včetně dětí si zaslouží velkou pochvalu. Prakticky více jak půlka lidí v kině probrečela. Já tenhle film nejdříve viděl se školou a nakonec jsem si řekl, že musím tento příběh vidět znovu. (09.02.2024)

Už dlouho ve mně nezanechal film takovouto emoční stopu, jako příběh Nickyho Wintona a jeho "dětí". Samotný Winton pochopitelně zaslouží v maximálmí míře glorifikovat a samotný jeho příběh je 5* v plné míře, ale když k tomu tvůrci přidali ještě takovéto emocemi narvané provedení, tak se nebojím už takto ze začátku roku říci, že je to pro mě jeden z filmových vrcholů roku. Cením také četného využívání naší mateřštiny a zapojení domácích herců, kdy to ještě více přidává filmu na autentičnosti. Dneska už je opravdu málo takovýchto filmů, a ještě méně lidí, jako byl Nicholas Winton. (08.02.2024)

To byl zase nápor na nervy. Podobná témata mě nenechávají v klidu a já si to dal už podruhé během krátké doby. Teď si musím dát odstup, jinak to nebude dobré. Tvůrci odvedli dobrou práci, za což smekám. A navíc Češi mluví česky. Hopkins skvělý, ale i ostatní ho výborně doplnili. A ačkoliv jsem přemýšlel, jestli byl dobrou volbou, tak se ukázalo že ano. (08.09.2024)

Komornější zpracování, kdy se emoce dohánějí až v závěru. Po skončení mi zůstala trpká chuť, že by si pan Winton zasloužil ke svým skutkům kvalitnější zpracování. Možná i nějakou minisérii. Není to špatné a poslední třetina o setkávání se s dětmi nabídne to nejlepší. S nacistů žádný strach nešel, žádné vypjaté scény, a postupné odjezdy děti spíše vyplňovali čas. Třemi hvězdami bych tomu ale dost křivdil. (17.09.2024)

Možná to není úplně úroveň Schindlerova seznamu, ale rozhodně jde o film podobného významu a hodnoty. Tím spíš, že jde o reálný životopisný příběh – o Nicholasi Wintonovi jsem sice slyšela, ale mnoho nevěděla, tudíž s povděkem kvituju, že tento film vůbec vznikl. Během sledování mě napadlo, jak neuvěřitelná je vlastně síla médií (v dobrém i špatném smyslu). Nebýt pořadu BBC That’s Life, čin tohoto člověka by se nejspíš vůbec neproslavil, věděla by o něm jen hrstka lidí, se kterými by příběh odhodlání a lidskosti Nicholase Wintona „umřel“, a do důsledku by nepochybně nevznikl ani tento film… Přitom to jsou právě takové činy a příběhy, které stojí za to předávat dál. Dobře, že to i přes skromnost tohoto člověka dopadlo právě takto. Tady musím zmínit, že oba herci (mladá i starší verze Nicholase Wintona) odvedli výborný výkon. Anthony Hopkins jako obvykle naprosto skvělý, ale mile překvapil i mně neznámý Johnny Flynn. Oběma dvěma se podařilo vykreslit skromnou, místy až uzavřenou povahu protagonisty s jeho lidsky ryzím zájmem konat to, co považuje za správné. Je radost sledovat tak „čisté“ a uvěřitelné herecké výkony na filmovém plátně. Velký díl chvály ale přesto náleží především skutečnému Nicholasi Wintonovi, bez kterého by tento příběh plný čirých emocí a lidskosti zkrátka a jednoduše neexistoval. ~(4,3★)~ (23.02.2024)