Prízrak v Benátkách

Zpracování Poirota od Kennetha Branagha jsem odkládal tak dlouho, až je tento první který jsem viděl. Protože jsem si to nechtěl nechat opět ujít v kině. No byl jsem velmi mile překvapen. Ztvárnění legendárního detektiva v podání Branagha mě strašně baví. Herec a režisér v jedné osobě, krásně balancuje na vážnosti, nadsázce a humornosti, jak svým herectvím tak i režii. Samotný lehký mix hororu s detektivkou udržuje film svěží napříč celou stopáží, která má příjemnou délku. Veškeré osazenstvo taky velmi baví. Samotný případ přiznávám nepatří mezi ty nejzajímavější, to však na druhé straně vyvžuje debata postav ohledně jejich přesvědčení, víry a vnímání duchovna, kdy samotný Poirot prochází těžkým testem jeho vlastních přesvědčení. No a to je na filmu asi nejpříjemnější, probádání samotného detektiva pomocí případu, který vyustí i v nový a unikátní příběhový oblouk. Teď už si ty předchozí díly musím fakt dohnat. Přísahám! Jednou to bude... (02.11.2023)

Branaghova revize Hercule Poirota stojí na až do absurdna vytočené pompéznosti příběhů, které jsou původně zkomprimovány doslova na prostor jednoho dopravního prostředku. Tím připomíná například velké videohry, které se snaží skrze svoji příběhovou kampaň prodat za každou cenu kvality svého enginu. Podvyživené Benátky v tomto rámci působí, jako když jste tehdy zjistili, že film The Crow má čtvrtý díl. Laciná scéna, špatní herci, co největší zdržování se v těch samých prostorech. Najednou z toho audiovizuálního lunaparku plného špičkových herců a kýčovitých výjevů máme takový usnažený LARP, který vypadá jak laciný seriál. Ten důchod nezněl jako špatný nápad. (18.12.2023)

Nezáživnejšie sa to už podať hádam ani nedalo. ¾ filmu sú doslova rezaním trpezlivosti, aby sa následne v poslednej dvadsať minútovke všetko odseklo. Čakal som ďaleko viac, teda obzvlášť keď ide o námet v podobe Poirota, ktorý by mal lúštiť tie najkomplikovanejšie prípady. No a to táto epizódka ani zďaleka nenapĺňa, lebo kde nie je prízrak, tam nie je ani záhada. Taký “Fantomas kontra Scotland Yard” je oproti tomuto ďaleko viac mystery kriminálkou, ako by si jeden myslel. A to píšem bez štipky hanby či srandy. (10.11.2023)

Rozhodně nejlepší film z dosavadních tří, co Branagh s Poirotem natočil. A skvělý přesah do gotického hororu - tajemný starý dům, mlha válící se po hladině, když přijíždí médium na gondole, bouře, liják a blesky křižující oblohu a o tajemství u základů domu nemluvě. Naprosto skvělá kamera, na níž si Branagh potrpí, a já mu za ni tleskám, páč na rozdíl od leckterých jsem stále přesvědčen, že film je médium především obrazové. Všechny ty deformace obrazu, žabí a ptačí perspektiva, rybí oko, rozličné úhly záběrů a smysl pro detail mě bavily. Tedy ona i verze s D. Suchetem je pěkně strašidelná, což bude asi i tím časem v období Halloweenu. Atmosféra solidní, strašení fajn a vraha jsem samozřejmě neodhalil. Jediný, kdo mě nebavil, byla Ariadne Oliverová. Poirotova přítelkyně, co se s ním ráda špičkuje a občas má nabroušený jazýček, je ale skutečnou přítelkyní. Tady je to vypočítavá cynická čúza, co Poirota jen využívá a nakonec mu řekne, že už se neuvidí. Oč milejší je závěr se Suchetem, kdy jdou spolu zapálit svíčku. Ale jinak za mě spokojenost. Benátky miluji, i když se většina filmu odehrává v obřím rozpadajícím se baráku....ty ale miluji rovněž. (04.11.2023)

Po dvou předchozích dílech, které sázely na opulentnost, nepovedené CGI, a často dost nevyrovnaný cating, se Branagh nečekaně uskromnil a natočil komorní (až televizní) benátskou detektivku. Jeden dům, pár postav, skvělý soundtrack Hildur Guonadóttir, a hlavně režie, která se tentokrát ze skromných prostředků snaží vytěžit hororové maximum.  Pokud by takto měl vypadat i dalších Poirotův příběh, začal bych se opatrně těšit. Mám pocit, že Brannagh se ke škodě svých fanoušků až příliš rozmělňuje v herectví, a jeho režijní kariéra je pak dost "hit and miss". Naštěstí v případě Přízraků v Benátkách je to zas jednou trefa do černého. (03.01.2024)