Réžia:
Georg Wilhelm PabstKamera:
Günther AndersHudba:
Erwin HalletzHrajú:
Oskar Werner, Leopold Hainisch, Michael Janisch, Kurt Jaggberg, Lotte Tobisch, Erik Frey, Hermann Erhardt, Hannes Schiel, Ernst Pröckl, Eduard Köck (viac)Obsahy(1)
Film začína dokumentárnymi zábermi z bombardovania Nemecka. Do Hitleroveho bunkra prichádza kapitán Wüst (Oskar Werner) ako emisár 9. armády žiadať od Hitlera (Evou Braunovou 30.4.1945 spoločne spáchali samovraždu. (Volodimir2)
Recenzie (8)
Príjemné prekvapenie z Rakúska. Filmov z posledných chvíľ v Hitlerovom bunkri som videl niekoľko a tento sa medzi najlepšími určite nestatí. Hitler sa na seba podobá síce o trochu menej, ale charizmu má neskutočnú (vždy porovnávam s fantastickým Hopkinsonovým Hitlerom). Mladý Oskar Werner mu dobre sekunduje. Z filmu cítiť ľudskosť i naliehavosť. ()
Zajímavé panoptikum postav kdy jedny jsou absolutně zničené (nejčastěji permanentně pod vlivem alkoholu a sexuálního chtíče - chovající se téměř jako zvířata) a mezi nimi také generálové, co neví jak přemluvit Hitlera, že už to nemá cenu a musí vyřešit morální dilemata pro splnění rozkazů, jako je zaplavení metra plné německých civilistů. Druhé postavy jsou blouznící a pomýlené karikatury lidí, co už absolutně ztratili pojem o realitě a mezi nimi blouznivý král zkázy, sám Adolf Hitler. V některých momentech je podle mého mínění možné spatřit budoucí inspiraci pro Der Untergang, většina scén jsou však jsou nové (resp. v jiných filmech o Hitlerových posledních dnech neviděné) například Hitlerův rozhovor se zraněným Robertem von Greimem , Hitlerovy blouznivé monology nebo postava malého vojáka Hitlerjugendu snažící se všechno přežít a mezitím spatřuje a hlavně prožívá rozpad nejen německé společnosti, ale rozpad a zkázu jeho rodiny. ()
Ponurá atmosféra podzemného úkrytu je klaustrofobická a ako celá Hitlerova politická kariéra, aj posledné dni v tomto betónovom úkryte svedčia o jeho neuveriteľnom fanatizme. U nás neznámy film sa snaží o vykreslenie posledných vodcových dní zrejme najvernejšie ako sa len dá, a vcelku sa to vydarilo. Tento zámer sa však dal dosiahnuť aj menšou "údernejšou" minutážou. Štvrtý komentár. ()
Deset let po válce bylo Pabstovi 70 let - a jeho zkušenosti se zobrazováním pruských oficírů mohl využít i zde. Navíc měl k dispozici výpovědi obyvatel berlínského bukru, kteří byli Hitlerovi nejblíže; pořídil je Michael Musmanno. O událostech z 12. dubna, v den Rooseveltovy smrti, referuje jeho tiskový mluvčí Heinz Lorenz. O další událostech jeho sekretářka Traudl Junge, a o dalších další. Filmový popis posledních tří dnů Adolfa Hitlera, kdy jeho manio-depresivita už rozervala celou jeho osobnost, je možno pohlížet jako na umělecký (hraný) dokument. Vedlejší epizody jsou určené spíš jen k podbarevní a odlehčení nesnesitelného pádu největšího německého romantika. ()
Vrchol kariéry G. W. Pabsta rámují dva důležité filmy odehrávající se v samém závěru Třetí říše. Pouhé dva měsíce po uvedení filmu Der letzte Akt měl premiéru Es geschah am 20. Juli věnovaný von Stauffenbergově pokusu o atentát. S posledními deseti dny Adolfa Hitlera se nejprve vypořádal americký soudce s italskými kořeny Michael A. Musmanno, který se po norimberských procesech věnoval vyvrácení teorie o Hitlerově přežití 30. dubna 1945. Musmanno nejprve publikoval v roce 1948 v The Pittsburgh Press článek sestavený z rozhovorů s očitými svědky, a o dva roky později navázal knihou Ten Days to Die (1950, česky nevyšla). Po jeho smrti byl ještě dodatečně sestaven samostatný dokument The Day Hitler Died. S tímto materiálem pracovali Erich Maria Remarque a Fritz Habeck, než se z něho stal plnohodnotný filmový scénář. Polovina 50. let velmi přála protiválečným filmům zejména v německy mluvících kinematografiích, přičemž Der letzte Akt lze považovat za pomyslný vrchol tohoto trendu. Stísněná atmosféra, autentické detaily, Pabst na filmu dokonce spolupracoval s Hitlerovou poslední sekretářkou Traudl Junge. Není co vytknout, i casting je výborný: Albin Skoda, Lotte Tobisch nebo Oskar Werner. ()
Galéria (20)
Fotka © Cosmopol-Filmverleih
Zaujímavosti (2)
- Traudl Jungeová, jedna z Hitlerových osobních sekretářek v letech 1943 až 1945 a svědkyně posledních dnů ve Führerově bunkru, přijala od režiséra Pabsta nabídku a působila při natáčení ve Vídni 14 dní ve funkci asistentky režie. Jako honorář obdržela 1500 marek, což byla na tehdejší poměry značná suma. (alonsanfan)
Reklama