Čierna voda

Dost se mi to líbilo - bylo to úžasně seversky syrové. Vraha druhé vraždy jsem sice uhodla dřív než bylo z hlediska napětí zdrávo, ale naštěstí tam těch zamotaností bylo víc. Ale nemohu nezmínit tu až srandovní práci s věkem -  mezi dějem uběhlo 18 let, ale tady všichni aktéři vzhledově zestárli tak o třicet, čtyřicet a nebyli skoro vůbec k poznání. (15.09.2024)

Rozjezd je velice pomalý, střední části jsou dobré, samotné rozuzlení je z ranku „Pepo, z koho uděláme vraha? Tak už jsem ho vylosoval. A ty teď vymysli, proč vraždil.“ A Pepa bohužel není z nejbystřejších, takže vraždy z minulosti jsou tak krkolomné, až by to mělo Pepu fackovat. Ta novější vražda alespoň má jisté logické opodstatnění, i když je jasné, že vrah musel použít mód turbo, když se s obětí sešel na stejném místě, přesto, že na místo setkání vyrazil mnohem později. (23.08.2024)

Pomaly plynúce retro krimi, v ktorom máme od vidláckych buranov až po chlpaté bobry liberálnych hipisáčiek žijúcich v komunite, všetko. Bystrý divák, alebo ten, ktorý má podobných krimi napozeraných veľa, sa dovtípi, kto je vrahom, avšak tvorcovia svojim umom a zručnosťou rozprávania príbehu ponechávajú všetkých, ako i hlavných hrdinov, tápať v tme a neistote až do samotného konca záverečnej epizody. (01.08.2023)

Nemá to “rozjazd” ako by sa žiadalo a ani dejové tempo nie je nijak prevratné. Pokiaľ niekto očakáva temnú, severskú krimi, bude buď trošku zmätený, alebo dokonca vyslovene sklamaný, lebo keď vločky, respektíve dážď nahradia muchy a komáre, asi ťažko sa dočká depresívnej atmosféry. Divák si už zvykol, že s príchodom severských kriminálok prichádza v prvom rade jeseň či zima, no v tomto prípade je samotný seriál vyskladaný na úplne iných princípoch. Dej miestami skáče medzi časovými etapami, pričom milovník krimi seriálov by mal v prvom rade vedieť, že toto je rozhodne viac dráma, než krimi v pravom slova zmysle, no čo je horšie, miestami tragicky pomalo vyrozprávaná. Ja osobne som si spočiatku myslel, že tunajšie hodnotenie je krivdou, ale nie, toto na viac ako priemerné hodnotenie proste nie je, lebo bez grád, tempa, atmosféry, ale aj zvratov, proste takýto námet nemôže nijak mimoriadne ohúriť. Kto je ojedinelý sledovač obdobných počinov, ten to možno docení. Kto podobné pokusy žerie na raňajky vo veľkom, ako Ja po večeroch Horalky, ten nad tým len mávne rukou. Priemer i keď vyslovene tragický pokus tento počin rozhodne nie je. (09.01.2024)

Hodně se to ve mně bije. Spíše se ale přikloním k těžšímu průměru. Skvělý nápad zasazený do hezkého prostředí švédských lesů s nádechem 70.let. Žádnou strhující vysokooktanovku však nečekejte. Prolínají se nám tu dvě časové linie. Občas to bylo trochu matoucí, než jsem si uvědomil, kdo je kdo, ale dalo se to, to jsem ještě přežil. Největší problém jsou charaktery. Tupý detektiv a ještě tupější doktor. Vůbec se nedivím, že se k němu stará chovala jak se chovala. K hlavní postavě Annie jsem si nedokázal vybudovat vůbec žádný vztah. Dále tu je pár totálně nelogických momentů a úplně zbytečné protahování děje, které ve finálním rozuzlení neměly vůbec podstatnou roli ( na co do prdele pořád tahal toho úhoře ? ). V podstatě z toho stačilo udělat tři díly a bohatě by to vystačilo. Pohled na oddělenou a uzavřenou komunitu v lese byl sice fajn a asi bych to označil za takový top pokaždé, když se tam děj přesunul, ale na hlavu bych se z toho taky nestavěl. Já to vlastně vydržel skrz toho, protože jsem chtěl prostě vědět, kdo je vrah. Jo, rozuzlení bylo celkem prima. Hudba byla taky příjemným zpestřením. (10.08.2023)