Krycí názov Odessa

Zaujímavý thriller od režiséra Ronalda Neameho, tvorcu legendárneho Dobrodružstva Poseidonu, ale kameňom úrazu je jeho spracovanie, kde by sa hodil režisér ako je Pollack, či Frankenheimer, lebo Ronald nie je podľa mňa dobrá voľba. A taktiež predstaviteľ Petra Millera Jon Voight, ktorý hrá nemeckého novinára, ktorý dostane chrobáka do hlavy, aby sa zaplietol s organizáciou ODESSA. Možno výmena herca a režiséra by tejto látke viac prospela ? Nechajme analýzy analýzami, prejdem k deju. Peter Miller cestuje v nemeckom Hamburgu v aute, je večer, je akurát významný deň, 22. novembra 1963, Peter sa dozvedá o atentáte na J.F Kennedyho v rádiu... Je smutný. Začuje hukot sanitky, ktorá smeruje k domu, kde sa istý pán otrávil plynom, a k tomu dobrovoľne. Volal sa Salomon Tauber, bol cez vojnu medzi kopec nemeckými židmi, ktorých eskortovali do koncentráku v lotyšskej Rige, kde tomu velil istý kapitán SS Eduard Roschmann. Salomon zanechal po sebe istý denník, kde zdokumentoval postavy a zverstvá v koncentráku spolu s esesákom Rochmannom. Peter sa dostane k tomuto denníku a začne v tejto veci pátrať, aj sa tajne infiltruje do organizácie Odessa, čo sú zločinci za druhej svetovej vojny, ktorí zdrhli, a teraz používajú novú identitu. Ako sa Peter postupne obšmieta okolo prípadu, začnú sa oň zaujímať osoby, ktorým prekáža. Zaobstarajú profesionálneho vraha, ktorý sa má postarať o Petra. Ale Peter nie je školák, ktorý by nevedel, ako to chodí vo svete, tak si začne dávať pozor, aby sa nakoniec dostal k Roschmannovi zoči - voči, a to je najlepšia pasáž filmu + čierno - biele flasbacky esesáka Roschmanna v koncentráku, inak viac - menej dobre spracovaný film, ale lepší režisér + herec by z toho vykresal ešte o niečo viac, takto je to niekde v strede, čo neurazí, ani nenadchne, ale proste niečo tomu chýba, možno väčší zápal ? PS : Škoda, že Maximilian Schell nebol v snímku častejšie, lebo ako esesák Roschmann naháňa hrôzu, a to len na konci + v flasbackoch ! (18.09.2015)

Reziser Ronald Neame /Nejlepsi leta slecny Jean Brodieove, Dobrodruzstvi Poseidonu/ natocil vyborny film o pohone na nacistov po skonceni poslednej svetovej vojny. Uvod divaka hned zaujme, a navnadia ho aj vyborne dialogy. Striedaju sa tu jemne sceny - kaviarenske posedenie - s drsnymi vyjavmi - vystup vaznov z dobytcich vagonov v koncentracnych taboroch. O co ale hlavne ide, je patranie po jednom kapitanovi Schutzstafeln. A na tom stoji a pada cely film. Kulisy su vyborne, ako som spominal, dialogy tiez a divak chtivy hereckych vykonov si tiez uzije svoje. najma, ked sa do toho opru herci ako Jon Voight /Nelitostny Souboj, Nepritel Statu, Anakonda/, dalej Maximillian Schell /Judgment at Nurenberg/ a vyborna Maria Schell Kral Drozdi Brada, Superman/. Za zaverecnu scenu, v ktorej reprezentant dobra Jon Voight zvitazi nad zlom /nacisticky kapitan/ musim dat vysokych 89 % - boj dobra so zlom, to kaze aj taky obstarozny mentalny invalid a spina tlsta dementna ako som ja. (24.05.2016)

Průměrný tak trošičku špionážní thriller. Už Forsythova předloha doplácí na jeho negativa při psaní - přílišnou popisnost, soustředění na množství fakt, až mu ze zřetele utíká příběh. Na filmu je to nejvíce vidět. Kde v knize několik stránek je věnováno převodovce, výrobci převodovky, autorádiu a výrobci autorádia, tam prostě pod titulky projede auto. Děj se drží přesně knihy, a právě i proto je vidět, jak je řiďounký a jednoduchý, bez větších charakterů postav, a vlastně i bez větších zápletek. Hlavní hrdina prochází vším bez větších problémů, dostane se k Wiesenthalovi, i když to zpočátku vypadalo na velký problém, nacistická chobotnice se ho nedokáže zbavit - těch náhod je mnoho a i díky tomu chybí napětí nebo jakékoliv soucítění s hlavní postavou. Jsou zde ale moc hezké lokace, ta města mají něco do sebe, a náznaky jisté atmosféry, rozbourané však nekonzistentností děje. (25.03.2013)

Mám v knižnici osem diel Fredericka Forsytha. Odessa medzi nimi chýba, ale aj tak môžem predpokladať, že by som z jej čítania mal porovnateľný zážitok, ako pri ostatných. A predpokladal som, že film nakrútený podľa Forsythovej predlohy bude vydarený. Veď mená ako Jon Voight, Maximilian Schell, Maria Schell, Andrew Lloyd Weber mali byť zárukou správnosti môjho predpokladu. Výsledkom bolo veľké sklamanie. Prehliadol som, že okrem mimoriadne úspešného Šakala bola sfilmovaná aj Ikona, a to veľmi mizerne. V Odesse ma nepríjemne prekvapil Jon Voight. Tak zle som ho doposiaľ nevidel hrať. Ani ostatní sa nevyznamenali. A dávať na prvé miesta v titulkoch Mariu Schell, ktorá sa vo filme iba mihne, je ukážkou zúfalého pokusu získať vynaložené prostriedky za každú cenu späť. Celý film mi pripadal amatérsky vo všetkých ohľadoch a ľutujem, že som jeho sledovanie neukončil po prvej polhodine. Podobný pocit som mal pri sfilmovanej Sofiinej voľbe, ktorá sa kvalite knižnej predlohy ani nepriblížila. (24.05.2016)

Jo investigativní žurnalistika to není žádná prdel. Zejména tehdy když se snažíte třeba vypátrat skrývající se válečný zločince. Pak se vám třeba může stát, že spadnete pod metro... Nicméně Jon Voight má pro strach uděláno no a my tu máme další klasický thrillerový kousek z doby která těmto filmům přála. Doba kdy režiséři nebyli videoklipový babráci a dokonce se psali i scénáře které dávali smysl. Pravda ta supertajná infiltrace do organizace která chrání nacisty je trochu sci-fi a to jak ke konci hlavnímu hrdinovy všechno vychází taky, ale čert to vem. Mám tyhle filmy a tuhle dobu rád. Co by jsme za podobně kvalitní kousky dali dneska.80% (21.07.2016)