Halloween

Ve Sportu by napsali, že to byl zápas dvou odlišných poločasů. První půlka je fantastická. Nový Michaelův zrod čerpá ze Zombieho syrového stylu maximálně intenzivní podívanou. Vražednou atmosféru trochu předčasně korunuje scéna s "Love Hurts", kdy z Halloweenu čiší nostalgická grindhouseovská nadsázka, zároveň i upřímný smutek. Jenže v druhý půlce už nejde o moc víc než o jednoho wrestlera, co monotónně vykuchá pár lidí. Zombie jen brousí hororové stereotypy, vyvolává psychology, pochůzkáře a odrostlé sestřičky, ale už vůbec ničím nepřekvapí. Režíruje snad pode zaseklé desky, z níž se dokola dokolečka odehrávají ty samé postupy. Deprese jde do háje, končí se u nudy s trochu větší porcí sexu. (31.10.2007)

No, tak přesně tohle celá série potřebovala!! Živou vodou (lépe řečeno krví) pokropené pokračování, po létech letoucích přišel někdo s nekorektní podívanou, které sluší řízná akce, dusná atmosféra, úderné dialogy (alespoň v prvních desítkách minut) a pořádná dávka nahoty. Kvantita pokračování série totiž notně převyšovala kvalitu. Zombie se vydal tam, kam se nikdo z Carpenterových pokračovatelů neodvážil – na začátek celé legendy. S úchvatným hudebním motivem místy doslova naskočí husí kůže. Regulérní příběh Meyersova dětství, fascinaci maskami a ústavní léčby (trestuhodně chybí hlubší motivace k zabíjení) má svůj spád i myšlenku, v nudnou vatu mezi mordy se ale přetaví druhá polovina (už tak dlouhého) snímku. Jako by si u ní producenti řekli, že mladí stojí jen o vřískající trio (polo)nahých kamarádek, které v posledních minutách jen utíkají v nepřehledných záběrech všemožnými otvory a skulinami, jen aby nepocítili ostří Michaelova nářadí. Nic nápaditého rozhodně nečekejte. Právě rekonstrukce Michaelových vražd z dětských let jsou mnohem více děsivější než jeho bezduché řádění po útěku z ústavu. Přesto režisér své kontroverzní pověsti dostál s plnou parádou. Co potěší jsou nejen „rodiče“ nemluvného vraha (skvělí William Forsythe a režisérova životní partnerka Sheri Moon), ale i on samotný v deseti letech. Jeho představitel, přesvědčivý Daeg Faerch, paradoxně víc hrůzy nahání bez masky než s ní. Moc chvályhodných slov ale nepůjdou na adresu postavy mladičké Laurie Strodeové, která by zatraceně potřebovala výraznější herečku. Ještě, že je tu talentovaný Zombie. Záleží hodně na divákovi, jakou má náturu a co si od žánru slibuje. Tenhle chlapík totiž nedokáže jen tak něco předhodit, třeba Michaelův útěk z ústavu okoření šokujícím znásilněním chovankyně. Za peníze na lístek vlastně dostanete dva filmy. První děsivý, neučesaný a chytrý, druhý poměrně klišovitý a tak trochu zbytečný. Slabší čtyři * , ale pořád čtyři *. (07.01.2008)

Společne s novým Argentem a jeho završením trilogie o matkách (La Terza Madre) považuji Halloween za nejlepši horrorový film roku 2007. Kde je u Argenta vychýlenost a až určitý druh snovosti určen optikou hlavní postavy a v klasicky vystavěném a vyprávěném filmu si dovolí narušit klasický narativ, tam Zombie přichází s reimaginací Carpenterova originálu, která je do jisté míry až revizionistická vůči žanru slasherů a může se tak hrdě zařadit po bok Tarantinova Grindhouse: Death Proof. I "šilenec z videopůjčovny" svou poctu braku rozdělil na dvě části, které byly mezi sebou do jisté míry vyjednáním mezi starým sedmdesátkovým poctivým a moderním přistupem ke kinematografii se zakombinování "tarantinovského mizogynického feminismu". Rob Zombie nejdřív film otevře v exploatačním duchu svých předchozích filmů (Dům 1000 mrtvol a Vyvrženci pekel), aby pak do psychologizující (pozor, nikoliv psychologické!) hodinky filmu vsadil postavy, které do toho fikčního světa nepatří (nemocniční zřizenci znásilňující pacientky či geekovští pracovníci nemocnice), a pokračoval návratem do sedmdesátek s kontextualizováním scén z Carpiho Halloweenu do nových formálních rámců, hyperbolicky nadsadil Mistrův koncept (jaké reakce originál vyvolal ve fanouškovských kruzích? viz American Nightmare) a do starého hororového světa vsadil poučené moderní postavy ala hrdinové a hrdinky z Vřiskotu. Pátá hvězda je hlavně za poslední čtvrtinu filmu, která je naprosto famózní a úchvatně nesmlouvavá, zdařile remixovaný původní hudební motiv a za to, že je co rozebírat a v necnezurované verzi se i nad čim bavit či děsit... ale tak nadšený jako z Vyvrženců pekel z toho nejsem a s náběhem záv. titulků jsem nemusel hledat svou sanici na podlaze. (30.01.2008)

Po slibném rozjezdu (Michaelovo dětství se mi dost líbilo, chlapec byl skvěle obsazen, ta zuřivost a šílenství z něj doslova čišely) následuje příliš dlouhý film bez atmosféry s použitím kompletního Carpenterova filmu, kde Michael, který mezitím vyrostl do obrovských rozměrů, vraždí doslova každého, na koho narazí, přičemž všechny mladé ženy zásadně alespoń částečně svlečené a všechny se někam zbytečně plazí. Jenomže ono příliš mnoho vražd už ztrácí tu sílu předat nějaké emoce divákovi. Ještě pochválím herce a je to taková slabší 3*. (16.04.2008)

Zombie potvrzuje statut nejtalentovanějšího hororového režiséra dneška a jeho vize Michaela Myerse je od tragických počinů, kdy bojoval krom nudných teenagerů i s debilním přístupem samotných tvůrců, vzdálena několik světelných let. Tohle je zběsilá, neučesaná, vulgární, krutá a řádně krvavá jízda plná nahoty, nadávek a trefných odkazů na předchozí díly. Myersovi už nejsou spořádaná výstavka amerického maloměsta, ale rozvrácená rodina (výborní William Forsythe a Sheri Moon), která malým kruťasům svědčí. Likvidace o halloweenském předvečeru, útěk z kliniky či závěr jsou esencí dokonalého slasheru, který nemá v současné „čajové“ produkci obdoby. Robovy kredity stoupají maximální možnou přímkou, zvláště, když s maximem piluje své formální možnosti (zde naprosto dokonalé ozvučení) a ukazuje, jak má vypadat opravdové fanouškovské zanícení ve spojení s maximálně uvědomělou filmařinou. [Kvality stvrzuje i dvojice uhrovitých teenagerů, kteří seděli o pár sedaček dál a s očekáváním tradičního „bububu“ se k sobě tulili. Jejich pobledlé výrazy při rozsvícení v sále a netknutý popcorn svědčí o mnohém. :)] (05.12.2007)