Ríša zvierat

Když se evropské produkce pokouší o žánrovky s fantasy nebo sci-fi prvky, málokdy to dopadne dobře. Říše zvířat uniká průseru jen o chlup. Chybí jí vysvětlené důvody proměn lidí ve zvířecí tvory a spíše než zajímavá, je úsměvně naivní. A také jí při předvídatelnosti a dějovém klišé schématu chybí artový přesah, který udělal skvělým například švédsko-norské “zvířecí podobenství” Tina a Vore.  [Karlovy Vary IFF] (07.07.2023)

Vztahové drama otce a syna si obléklo fantastický kabát, a tím se posunulo do alegorie. François se snaží pomoci své ženě, která onemocněla mutací a proměňuje se postupně ve zvíře. Rozhodne se pro speciální sanatorium na jihu země, což ale znamená, že se tam musí přestěhovat také s 16 letým synem Émilem. Zatímco se zabydlují v novém domě (bungalovu), transport s mutanty nedaleko v lese havaruje. Mezi uprchlými je Françoisova žena a ten se jí proto vydá se synem hledat do lesů. Jejich pátrání nemá výsledky, navíc Émile zjišťuje, že u něho postupně propuká mutace. Vztah s otcem je pro něj stále komplikovanější, navíc si uvědomuje, že se brzy stane pro své okolí nejen vyvrhelem, ale také nebezpečným tvorem, kterého budou chtít zabít. Kromě vztahu otce a syna řeší film obecně problematiku menšin, jinakosti, soužití s těmi, co se vymykají. Otázkou navíc je, zda se sami lidé nestanou v dohledné době menšinou... Obstojné a dostačující speciální efekty, velmi dobré masky. Pěkné jsou scény, kdy se Fix učí nad vodou létat. Něco mi pořád trochu chybělo, možná, že na podruhé budu spokojenější. Každopádně jako minus vidím zbytečně dlouhou stopáž. 3,5* (10.02.2024)

„Svět se v prdel obrací, všichni budem jinací. Zrůdy se tu hromadí, v kapradí nám dovádí.“ Tak ne, nedovádí. Jen letargicky koukají skrz OKÉNKO ODCHYTOVÉ SLUŽBY: [][] Zbytečně se netěšte, mutantů je v tom jak šafránu, zato výchovných momentů tři opičí prdele (Lana s obličejem paviána promine). [] Poučení z filmu. Chcete-li se sexuálně identifikovat např. jako orel, coming out z hnízda se nedoporučuje bez padáku, jinak si zmačkáte zobák. Mladík Fix, řečený „neuč orla létat“ a jeho mávání křídly pobavilo. [] Darovaná ryba? Obvyklá chyba. Emil měl Fixe radši naučit chytat ryby. [][] Bohužel, pro intenzivnější a komplexní artový dobytek, ech, chtěl jsem říct prožitek, mi ve Zvířatech chyběl nějaký ten zvrhlý chlupatý sex, čímž nemyslím méďu Teda, ale např. lesní soulož neandrtálských mužatek v Tina a Vore, což je taky LGBT+ film o jinakosti, ovšem čtyřhvězdičková, echt hnusná mňamka. (14.03.2024)

Tak tu máme další ekoagitku. Tentokrát o tom, jak Země zatočila s přemnoženým zhoubným virem zvaným lidstvo, a to vskutku originálním způsobem - když rakoviny, alzhaimerovy choroby ani různé druhy koronavirů nepomohly, začala ho postupně přeměňovat v původní divou zvěř toho nejroztodivnějšího druhu. I když ve filmu není mnoho vysvětlení ani vodítek, proč se tak děje, a zvířátek tam zase není tolik, stejně jsem si to celkem labužnicky vychutnal. Hvězdičky dávám za originalitu a další výborné evropské scifi. (16.03.2024)

Umím si představit vynikající povídku, která by balancovala mezi jakousi preapokalypsou a ezo návratem k zvířecí podstatě člověka. Příběh o muži, který hledá svou ženu, aniž by vlastně věděl proč. A o jeho synovi, který nechápe proč by měl matku hledat, dokud... . V té povídce by byl prostor zafilozofovat si o tom, jak je lidská rasa agresivní, destruktivní a nepřátelská vůči prostředí ve které žije. Jak je neschopná žít v symbióze s přírodou a s jakým gustem ničí vše čemu nerozumí a čeho se bojí. A přesto by se tím příběhem táhlo jako červená nit, že někteří lidé v sobě mají spoustu lásky, odhodlání a empatie. Takovou povídku asi nikdo nenapsal, ale to vše je schované i ve scénáři Říše zvířat. Tzn. je tam toho o dost víc, než v leckteré americké nablblosti, ve které se lidi mění v houby, zombíky, vlkodlaky, nebo mutanty. Jenže je to evropský film, takže je to pozvolné, často žánrově nevyhraněné, natočeno co nejvíc uvěřitelně, takže to postrádá drive... . Ona to ale z mé strany není tak úplně výtka. Je to trochu licoměrné povzdechnutí nad tím, jak těžké je skloubit smysluplný příběh, který dodá několik opravdu pěkných emotivních momentů a přiměje k zamyšlení s formou, která ho co nejlépe prodá. Já bych dal přednost temnějšímu thrilleru na pomezí hororu, ale spokojím se i s evropským sci-fi, protože před hollywoodskou plytkonádou dám vždycky přednost filmu, který sice trochu rozvláčnější, ale má atmosféru, myšlenku, přesah...zůstane mi po něm nějaká emoce. PS: Vizuál potvůrek a práce s kamerou vynikající. (06.09.2024)