Godzilla Minus One

Godzilla je výtvor Japoncov, je to ich národná, kultová postava, ako pre našinca Jánošík či kúsok za hranicami Fiala s Babišom. Kým si ale ten náš hrdina vyberal komu kaštieľ vypáli, až kým neupiekli jeho samotného, táto fantasy postavička prehĺta všetko bez výnimky do poradia, ako Dolly Buster na swingers párty v Horných Orešanoch. Pekne sa nato pozerá, no každému to nesadne, keďže Japonci majú svojskú tvorbu, pričom kto je prevažne zvyknutý na pukance a prvoplánovú zábavu z poza oceánu, ten asi príliš nadšený nebude. Sú tu zdĺhavé pasáže či dialógy “akoby mimo tému”, čo môže nudiť, alebo hádam aj odradiť, no kto vydrží, uvidí aj zlaté prasiatko čo bude mať zahnuté zuby dohora. Fakt “dokonalá”, intelektuálna komiksovka, ktorá Američanom jasne ukázala, kde majú s tou ich hrbatou kokotinou čo vyzerá ako prerastený pterodaktyl bez krídiel - miesto. Presne takúto Godzillu svet konečne potreboval vidieť. Teda tú “oridžinal”, čo sa s nikým nejebe, neberie na nikoho ohľad, s nikým nemá žiadny vzťah ako nejaký pojebaný, ochočený yorský šír.  No a i keď to na päť nie je, Ja aj tak dám, lebo veď aj tak ma nikto nemôže zastaviť. Palček hore Japoncom. (04.05.2024)

-Utajování informací je japonskou specialitou-. Ke starým japonským filmům s G mám nostalgický vztah, jinak ale nejraději mám novou americkou sérii s G a spol. Japonci mají samozřejmě jinou mentalitu, ale že půl filmu zabere poválečné sociální drama jsem nepředpokládal. Fakt mě to nebavilo, navíc hlavní hrdina - nehrdina - hrdina Shikishima byl tak nesympatický, že jsem si k němu cestu nenašel. Nemám rád postavy, co jsou celou dobu za blby a v závěru zazáří - pro mě pozdě. Ovšem scény s G mě bavily hodně, triky solidní až výborné, akce skvělá. A celkově mi přišlo vše realistické na rozdíl od amerických filmů, kde většinou převládá opulentní fantazie mnohdy bez logiky (a to mě také baví). Za G dávám ty 4*. Konec doják, ovšem Shikishima měl tak křečovitý výstup, že trvat o něco déle, tak vše shodí. Celkově spokojenost, byť americká G u mě i nadále vede. Až budu chtít poválečné drama, tak si nějaké vyberu, případně sáhnu po francouzské klasice - Hirošima, má láska. -Zbraně si máme opatřit sami (miny). Pro naši vládu typické.- (02.06.2024)

Tenhle dramatický koncept chtěl oživit už Edwards v roce 2014, ale masovému úspěchu jeho Godzilly zřejmě zlomil vaz hollywoodský diktát. Godzilla -1.0 to má v tomhle o poznání jednodušší, protože byla natočená v porovnání s USA za pár babek a v daleko více Godzilla friendly enviromentu, než je americká továrna na sny. A výsledek je něco, za co se tvůrci nemusí stydět. Samozřejmě to není ten naboostovaný těžkotonážní eye-candy spektákl, kterým se může chlubit západ, ale má to skvěle sevřenou atmosféru post-apokalyptické doby po druhé světové, zlověstnou ještěrku, ze které se podařilo vydolovat úplné maximum a i když je občas v některých záběrech znát limit production budgetu, pracuje se s ním skvěle. Do postav se mi však dostat nepodařilo vůbec a posmutnělý emocionální náboj mne zcela minul. Jeden z mála filmů, kterému by IMHO prospěla černobílá verze. (12.05.2024)

Repetitivní lamentování nad traumatem a výčitkami svědomí hlavního hrdiny časem nudí, ale ponurý tón troskotající japonské pozice ve válce přihrává gigantickému monstru vrchovatě. Godzilla je zde za zlověstných tónů temné hudby symbolem hrůz války, včetně devastující jaderné hrozby. Oceánské scény s ní jsou vynikající, mají gradaci i nápady, jak z jejích fyziologických možností vytěžit maximum. Je hrozivá, naštvaná a nezničitelná. Scény s ní ve městě jsou pouze doplňkové, jakoby tvůrci nechtěli opakovat stokrát viděné (i v amerických monster filmech) a chtěli si udržet specifický lodní a vodní dějový charakter. Rozpočet $15M USD na tak kvalitní CGI mayhem je neuvěřitelný a úspěch v amerických kinech by mohl znamenat změnu uvažování hollywoodštích rozpočtářů, co potřebuje a co nepotřebuje dobrý biják. V tomto ohledu je Godzilla Minus One podobným “transformačním fenoménem” letoška, jakým byl Barbenheimer. (13.12.2023)

Vážně jsem si nemyslel, že zasazení legendárního monstra do doby těsně po Druhé světové válce bude dělat dobrotu, nicméně po zhlédnutí jsem vážně rád, že jsem se mýlil. Godzilla –1.0 je totiž dokonalou ukázkou toho, že i s poměrně malým rozpočtem, avšak s o to větším nadšením pro věc lze dokázat velké skutky. Celý snímek právě díky tomu vypadá mnohem lépe a komorněji než veškeré předchozí hollywoodské pokusy, přičemž je zde díky tomu téměř z každého filmového políčka cítit ta tvůrčí radost a zápal. Ovšem nechápejte mě špatně – i přes onu komornost si tvůrci doslova vychutnávají veškeré epické akční scény, které vypadají výtečně i skromnějšímu rozpočtu navzdory. Ve finále Vám tedy nebudou vadit ani typicky vyhrocenější japonské herecké výkony, či třeba některé pasáže, v nichž se jenom divoce diskutuje. Tohle je zkrátka jeden z těch nenápadnějších počinů, který ale oněm velkým produkcím ukazuje, jak k tomuto milovanému japonskému kulturnímu dědictví jaksepatří přistupovat. Pokud tedy (k mému velkému údivu) stále váháte, zda si tuto laskominu pustit, už nemusíte - opravdu to stojí za to. Skvělá práce! (Netflix) (02.05.2024)